Japonskem s otevřenou pusou přehled
Jiří Mára
Zajímavé vyprávění o třítýdenní cestě po Japonsku, které autor uskutečnil s celou rodinou - manželkou, dcerou a zdravotně postiženým synem.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Japonskem s otevřenou pusou. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Rodinu pana Máry velice, velice, velice obdivuji!!!!!! Jak dokázali to, že i s postižením se dají zažít velké sny, které Jirka snil.Navíc mám to štěstí je poznat osobně, jelikož k nám do školy jezdí přednášet. Na jejich přednášky se vždy moooooooc těším, jelikož to prokládají fotkami, všichni něco řeknou a je to moc zajímavé. Mám tuhle rodinu moc ráda. Knížky jsme dostávali na druhém stupni k ředitelským pochvalám ,mám doma tři, tuhle,Ve stopách vikingů a letos Afriku. Na Afriku se teprve chystám, ale už se moc těším!!!
Je však škoda, že teď už jsou jen tři :-(((((
Všechny knihy "od rodiny Márovic" by měli číst lidé pro inspiraci v těžkých chvílích pro jejich překoná(vá)ní. Neztrácet optimismus, i když životní karty nepadly příliš dobré.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Japonskem s otevřenou pusou v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 32x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
Japonsko lidé se zdravotním postižením
Autorovy další knížky
2005 | Nový Zéland - země protinožců |
2009 | Japonskem s otevřenou pusou |
2007 | Nový Zéland: Návrat k protinožcům |
2010 | Ve stopách Vikingů |
2008 | Na vozíku na rovníku |
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy a opravdu doporučuji všem, kteří, stejně jako já, zas tak moc cestopisy nemusí. Připadala jsem si, jako by mi kamarád vyprávěl o cestě se svou rodinou za poznáním exotického Japonska. Naprosto neformální cestou jsem se dozvěděla nejen o pamětihodnostech země, ale i o životě běžných lidí a jako bonus - to vše očima Čecha, takže i srovnání, jak to chodí u nás. Docela rodině jejich zážitky závidím, ale především jim je přeju, vždyť je obdivuhodné, jak Jirkovi umožňují zažít to, co naprostá většina z nás nikdy nezažije. Rozhodně se dalším vyprávěním o cestách rodiny Márových nebudu vyhýbat a s chutí s nimi budu cestovat.