Sirotkův osud
Robert Buettner
Jason Wander série
< 2. díl >
2. kniha série Jason Wander. Jedná se o volné pokračování velmi úspěšného titulu Sirotčinec. Bitva o Ganyméd ukázala Jasonu Wanderovi hrůzy války. Bitvou zjizvený voják, který prošel peklem, je připraven na mír. Ve věku dvaceti pěti let generál Jason Wander bojoval v jediném konfliktu lidstva s cizí inteligencí a zvítězil. Teď se po dlouhých letech vrací domů... ale kam? Zoufalé národy Země, zbídačené škodami z války a enormními náklady na armádu, snižují své rozpočty na obranu. Tato nová celosvětová politika má jenom jeden drobný háček - první mimozemská invaze byla pouze plán A. Najednou začíná opravdový útok - k Zemi míří obrovská flotila válečných lodí velkých jako města. Lidstvo má k zastavení invaze pouze jedinou funkční loď a jedinou guerillovou údernou jednotku - sebevražedné družstvo vedené Jasonem Wanderem.... celý text
Literatura světová Válečné Sci-fi
Vydáno: 2008 , Fantom PrintOriginální název:
Orphan´s Destiny, 2005
více info...
Přidat komentář
Musím se přiznat, že mě tohle vážně nikdy neomrzí. Ačkoliv jsem knihu s přestávkami četla nějaký ten týden, rozhodně to nebylo kvůli tomu, že by to bylo nečitelné či nudné. Spíš naopak. Vesmírné bojůvky mě baví a vojenský humor též. Hlavní zápletka sice není nikterak originální, ale za přečtení to stojí. Rozhodně budu se sérií pokračovat dál.
(SPOILER)
Toto je mé první setkání s nejmladším generálem snad v historii. První titul jsem neměl možnost číst, ale nijak to nepovažuji za velkou chybu, jelikož události z předchozích časů byly vcelku krátce a výstižně shrnuty. V mnoha bodech je toto klasické military scifi se vším, co k tomu patří: plno vojáků, hitech zbraně, vesmírné lodě, technologie a fyzika budoucnosti i politika. Ale abych řekl pravdu, tak tomu u této knihy zcela není. Je toho tak od každého trochu bez hlubší myšlenky, popisu a rozvoje.
Jason Wander je možná uvěřitelny jako voják bojující za svou věc, ale působí naivně a úloha generála mu vůbec nepasuje (což sám kvituje). Ani další postavy jako Howard či Minimyška a její syn narozený na Ganymedu nejsou nijak složité osobnosti.
Popis prostředí a prostředků je mnohdy jen účelově popsáno bez detailů, takže dva kilometry dlouhá meziplanetarni loď a její raketoplán V-Star (založený na skutečnosti) byly pro mě pouhou kulisou než aktérem děje, kterým se později také měly stát.
Bylo mnohdy i těžké si představit samotné Slimaky, jak jsou oděni do tmavé zbroje a střílí z těch svých zbraní. Stejně to bylo s popisem Země, kam se Jason vrátil po dlouhém boji. Mělo se jednat o planetu vyčerpanou vydají na válku a zdecimovanou útokem ve kterém podlehlo 60 milionů životů. Ale místo toho byl Jason vláčen po hotelech, na Měsíc a po interview, takže z toho světa moc ukázáno nebylo.
**SPOILER** A pak přišel další útok, který čistě náhodou zasáhl Cape Canaveral, kde spočívaly všechny kosmické obranné síly Země. Ouha, jak Země mohla vzdorovat útoku obří kosmické lodi a její flotily?! Šup, je tu Jason Wander a jeho směly plán oprášit V-Star pro muzeum, odletět s ním a vybranými lidmi k zakonzervovane kosmické lodi u Měsíce a pak s několika raketoplány bránit Zemi před ohromnou přesilou (cca 1:5). Následně proniknout na palubu velké mateřské lodi jen s třemi lidmi a loď nakonec odpálit...
Je potřeba více dodávat? Naivita tohoto příběhu na mě dýchla dobou dosti minulou, kdy žánru scifi vládli velcí hnusní emzaci, laserové zbraně a kapitán lodě schopný sám odrazit invazi světů. Neříkám, že je kniha špatná. Četla se naopak svižně, děj nijak nic nekomplikovalo a místy i fakt bavila. Přesto je nutno vést v patrnosti, že tohle není série První linie od Marka Kloose, která je tomu dost podobná a která zvláda vše lépe než série Sirotčinec.
Vážně povedené,uchvacujíci,čtivé a až přespříliš realné zachicení pocitů i dějě.Vážně mně to dojalo.teké se my velmy líbí že vám autor ukáže jen nepatrný kousek konce když se k němu pote dostanete říkáte si "Aha tak proto.,, Velmy dobrá kniha.
Holky mají své erotické románky, chlapci zase military střílečky. A i když je literární úroveň v důsledku hodně podobná, dost to vypovídá o rozdílnosti obou poloviček. Hovno hoří ve zkratce.
Uznávám, že Robert Buettner nepatří mezi spisovateli k první lize. Ano, zápletka Sirotkova osudu je předvídatelná a z velké části zbytečně vycpaná masakrem těch nebo tamtěch, ale přesně tohle občas potřebuji ke štěstí. Autor vzdává hold jak Robertu A. Heinleinovi tak Joe Haldemanovi, ale přitom přiznává, že jeho román postrádá jakékoliv vyšší cíle, snad jen pobavit obyčejné pěšáky. Což bohatě stačí.
Čímž chci říci, že druhý díl dobrodružství Jasona Wadera je na stejné úrovni, jako ten první. Nijak neubírá na krvežíznivosti, akci a chlapácké hrdinskosti. Především však nechybí našlápnutej vojenskej humor.
Štítky knihy
válečné sci-fiAutorovy další knížky
2007 | Sirotčinec |
2008 | Sirotkův osud |
2009 | Sirotkova cesta |
2011 | Sirotkův triumf |
2010 | Sirotkova aliance |
Opět jsem se při čtení bavil, ale né tak moc jako v předchozích díle. Spíš než oslava nebojácného a nikdy se vzdávajicího lidstva jako v minulém díle, to teď byla částečně i jakási jeho kritika.