Je-li toto člověk
Primo Levi
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407807/bmid_je-li-toto-clovek-uat-407807.jpg
5
198
198
Čerstvě dostudovaný chemik Primo Levi, kudrnatý mladíček s nesmělým pohledem, je v prosinci 1943 zatčen a krátce na to transportován do Osvětimi, kde ho vězní až do osvobození tábora dne 27. ledna 1945. Na stránkách, které napsal brzy po svém návratu k rodině, podává svědectví o hromadném šílenství, zvrácených ukrutnostech, proradnosti, tuposti, o nejstrašlivějších činech, jichž jsou lidé – a jen oni – schopni. Ale také o lidském sblížení, soucitu, odvaze, přátelství a nezdolnosti. Vypráví hlasem jasným, pevným a něžným, bez nenávisti i sebelítosti. Daří se mu cosi zázračného: v každém vězni, který se objeví na stránkách jeho knihy, ať už je to häftling nebo múzlman anebo kápo, poznáváme kohosi blízkého. A naučíme se ho chápat. Ti lidé v nás podnítí touhu žít dobře a čestně. Probudí naše lepší já. „Znovu a znovu mě ohromuje, jak nelidští dokážou být lidé k sobě navzájem.“ „Lidské nestvůry existují, ale je jich příliš málo, než aby byly opravdu nebezpečné. Nebezpečnější jsou obyčejní lidé, funkcionáři ochotní uvěřit a jednat, aniž by zapochybovali.“... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2019 , LedaOriginální název:
Se questo e un uomo, 1947
více info...
Přidat komentář
Silný příběh, který patří k těm, které by si lidé měli povinně přečíst. Hlavou mi jde k tomu všemu navíc ještě jedna věc. Celou knihou prostupuje odlidšťování vězňů a jejich potupa a mnohokrát je toto připodobňováno ke zvířatům. Z mého přesvědčení mě to mnohokrát zaráželo a zarážet nepřestane a přemýšlím, zda je obhajitelné chovat se ke zvířatům "jako ke zvířatům". To je však jen na okraj :) K tématu holocaustu mám přečteno spoustu, Levi asi nebude tím nejlepším, ale jsem ráda, že jsem knihu četla.
Syrově a bez patosu vykreslená realita. Zážitky a pocity člověka, který to všechno zažil na vlastní kůži.
Výborné a velmi silné čtení. Jedna z nejlepších knih na téma koncentračních táborů. Ta víra, odvaha, boj o život v děsivých podmínkách. Neuvěřitelné. Rozhodně doporučuji k přečtení. Primo Levi neměl důvod si nic přikreslovat, nesnažil se ze čtenáře ždímat slzy...
Velice silný příběh. Úžasné, ale děsivé. Primo Levi v knize líčí růst samostatného sociologického systému na poli smrti, moci a bezmoci. Čeho všeho je člověk schopen, pokud je nucen bojovat o holý život?
Silný příběh Itala, který stráví rok v Osvětimském pekle a ještě dokáže pomáhat jiným. Hrdina. Rozhodně stojí za přečtení.
Unikátní svědectví z pera člověka, který přežil hrůzu koncentračního tábora. Vedle Přežila jsem Osvětim či Přesto říci životu ano jedno z nejlepších svědectví o krutosti a bestialitě nacistické totalitní diktatury. Autor líčí vlastní zážitky velmi autenticky, před čtenářem přímo vyvstává prostředí pracovního tábora a jeho drsné drakonické podmínky neslučitelné s lidstvím. Klade si otázku, jak vůbec k těmto hrůzám mohlo dojít, kam až je schopen zajít člověk ve svém fanatismu a v čem vlastně spočívá smysl lidské existence. Dílo, které by nemělo chybět v žádné knihovně, neboť je živým dílem minulosti a varovným signálem.
Opravdu skvělá... Vracím do knihovny a jdu si pro ni do knihkupectví. Doma ji uložím do police vedle Rudolfa Vrby... Nemám slov a děkuji za sílu slov a svědectví pro lidi budoucí...
"Nevyjde odtud nikdo, kdo by světu, spolu se znamením vrytým do těla, přinesl neblahou zprávu o tom, co se v Osvětimi člověk odvážil udělat z člověka."
Naštěstí se tato autorova obava nevyplnila a on mohl podat svědectví o tom, jak člověk může ztratit lidskost, což platí o tyranech i obětech.
V knize s jistou střízlivostí popsal nejen hrůzy páchané na vězních, ale i tamější hierarchii, organizaci, běžný chod dnů i jistá opatření nezbytná pro přežití, za která by se člověk za jiných okolností styděl, ale... Byl-li toto člověk?
Syrové, analytické, působící jako dokument bez emocí a přesto vzbuzující silné emoce. Všichni by měli číst takové knihy, abychom se vyvarovali něčeho takového v budoucnu...
Další z knih pojednávající o nelidských podmínkách a krutém zacházení. Jeden z výjimečných příběhů, na které nezapomenete dlouho po té, co knihu odložíte.
Přečetla jsem mnoho svědectví lidí, kteří přežili koncentrační tábor. Tato kniha je prý snad nejlepší. Je to možná tím, že autor k tomu, čeho byl svědkem, přistupuje s analytickým pohledem a hrůzy, kterých byl svědkem, nejen popisuje, ale snaží se je pochopit a popsat nutné změny psychiky člověka, který se dostane do hraniční situace, kdy záleží už jenom na přežití.
Báječná kniha, rozpaky potom, když se zamyslíme, jak se lidé chovali k těm co ty hrůzy přežili, jak se chovají dnes. Opět další školní povinná četba, popř. četba pro ty podivné strany, spolky dělnické a jiné trapné, které se u nás objevují.
" Byli jsme staří häftlingové. Moudrost, k níž jsme došli, zněla "nesnažit se pochopit", nepředstavovat si budoucnost a netrýznit se otázkami, jak a kdy všechno skončí, nic nepředpokládat a neklást si otázky ".
Výjimečná kniha! Těžko psát komentář ke knize, která ve vás zanechá tak hluboký dojem, a která by podle mého názoru měla představovat jedno z nejdůležitějších svědectví o podstatě lidství a o zlu, které je nedílnou součástí každého z nás.
Člověk to musí číst, číst a číst, hltat a hltat a dočíst co nejdříve, aby Leviho "zachránil" .. neskutečně působivé vyprávění, díky kterému se snad aspoň trochu lze vcítit do těch, kteří takto trpěli ..
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) italská literatura holokaust, holocaust přeživší holokaustu
Autorovy další knížky
| 1995 |  Je-li toto člověk |
| 2006 | Když ne nyní, kdy? |
| 2000 | Příměří |
| 1981 | Prvky života |
| 1993 | Potopení a zachránění |
Hodnotit se dle mého nedá, je to popis asi 11 měsíců strávených v Osvětimi v posledním roce války - autor byl zdravý mladík, takže vše vydržel, paradoxně choroba teprve na konci války a při likvidaci tábora ho zachránila.
Sepsal své vzpomínky vlastně hned po návratu domů, proto jsou především syrové, bez odstupu a hodnocení. Literární kvality tedy kniha spíš postrádá, ale autenticitou si může být čtenář jist (pokud chce číst kondenzovaně o všech hrůzách, které už slyšel a četl jinde).
Pozn.: paradoxně jsem se domnívala, že titul zpochybňující "člověčenství" se týká krutých věznitelů/mučitelů, vůbec mě nenapadlo, že jsou to vlastně věznění ubožáci, kteří postupně přestávají být lidskými bytostmi, nejen v očích bachařů, ale i svých.