Jedeme na dovolenou
* antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497641/bmid_jedeme-na-dovolenou-IZN-497641.jpeg
4
109
109
Na Šumavu, do Itálie, Kalifornie nebo na Warnemünde. Autem, vlakem, lodí nebo letadlem. S rodinou, čerstvou známostí, zaměstnavateli, ale i sama, jen tak s batohem. Míst, kam se vydat na dovolenou, způsobů, jak se tam dost, a možností, s kým onen čas strávit, je skoro nepřeberně. Co ale mají společného hrdinové povídek deseti soudobých českých autorů, je fakt, že si svůj výlet představovali úplně jinak, a kdyby jen tušili, jak to dopadne, dost možná by zůstali doma…... celý text
Přidat komentář
Nečekaně ponurá sbírka. Asi abychom už na žádnou dovolenou nechtěli a nevymýšleli blbosti ;)
Líbilo: Dovolená v dodávce, Léto na hausbótu, Děti moře.
Zbytek šel buď nějak mimo mě, nebo mě rovnou vytáčel příliš negativním podtextem...
Přelouskáno během dopoledne, žádnej hlubokej dojem to ve mě asi nezanechá.
10 kratších povídek... které měly spíš melancholický (nebo někdy i smutnější) podtext ... povídka od Viktorie Hanišové- dovolená v dodávce ... byla zajímavá svým detektivním příběhem.... četly se dobře...
Na dovolenou jako prdel na hrnec! Super i na dlouhý let. :) Jsou to takové příběhy, které by klidně vydaly na knihu, ale přesto super. Paní s dětmi v autě, to jsem soucítila jako blázen a to děti nemám. Jenže takhle to prostě je. V jednu vteřinu vás dítě štve do nepříčetnosti a v druhou byste ho upusinkovali. To byl příběh jak o ničem a přitom o VŠEM. Ten se mi fakt líbil.
S povídkami mám trochu problém je číst, moc různých dějů na jednu knihu, ale jako audio se to dalo. Některá se mi poslouchala dobře, některá mě přímo rozčilovala a byla jsem ráda, že se mnou při poslechu v autě nikdo nebyl.
Nejvíc mě zaujala Dovolená v dodávce od Hanišové.
Povedená povídková kniha, za pár dní jsem ji měla přečtenou. Nejvíce mě zaujala povídka o hausbótu Dory Čechové.
Hodně povedená sbírka. Povídky o různých způsobech trávení dovči byly mnohdy vtipné, někdy vůbec. Jedna mě nebavila. Místy některé vyzněly tragicky, i když vlastně tak vůbec nedopadly... Ale vesměs všichni autoři odvedli skvělou prácičku. Nápadité.
Oddechové a rychle plynoucí čtení o různých druzích dovolené. Různých postavách a zážitcích. Za mě dobre.
Rychlé čtení na běžný den - na dovolenou spíš ne. Sbírka je plná zvučných jmen, samé oblíbené české autorky a už podle nich jde tušit, že veselé čtení to nebude. Ale četla jsem ji ráda, to zase jo, vždyť já mám pro ty lidský depky slabost.
Skvělé povídky, skvělých autorů. Ačkoliv většinou povídkové knihy nejsou to, po čem primárně sahám, tady jsem udělala výjimku právě kvůli osvědčeným autorům .... a udělala jsem dobře. Bylo to takové příjemné zpestření, určitě nelituji.
Taková česká klasika, řekla bych. Depka, depka, depka. Dalo by se možná říct "ze života", ale určitě bych na dovolenou čekala lehce veselejší čtení. Tento komentář píšu po měsíci a půl od čtení, a vybavuji si děj pouze tří z povídek. Buď to svědčí o kvalitě díla nebo mojí paměti, nevím. Každopádně se mi moc líbila povídka ze Šumavy, i když také smutná, byla milá...
Po přečtení se na dovolenou, která mi začíná zítra, těším méně a méně :-). Kouknu doleva na svého muže a přemýšlím, co na mě chystá....
Kotník? Vraždu? Rozvod? Šaty?
Tak tohle se mi velice líbilo a užil jsem si četbu skvělých povídek ,i když nebyly zrovna v některých případech nejveselejší. Je vidět, že máme mnoho kvalitních autorů. Nejvíce se mi líbila povídka ,,Kotník'' a to jen dokazuje ,že je Petra Dvořáková moje nejoblíbenější česká autorka. S knihou jsem velice spokojen, co se mi u povídkových knih moc nestává, ale táto mě hodně zaujala a nemohu říci, že by některá povídka byla špatná. Musím hodnotit plným počtem hvězdiček.
Jedeme na dovolenou je další povídkovou sbírkou z edice Česká povídka. Já povídku často nečtu, ale na další knihy v této sbírce se vždy těším. Líbí se mi, že má každá sbírka jednotné téma, ale každý autor ho zpracuje jinak. Původně jsem si plánovala vzít tuhle knihu s sebou na dovolenou, ale nakonec jsem si brala čtečku a jsem za to ráda. Většina povídek je totiž depresivní a melancholická a to zrovna není něco, co chcete číst na dovolené.
.
Sbírka obsahuje povídky pojednávající o muskulární dystrofii, o dovolené single matky se dvěma dětmi, o opilém otci hlídajícím děti u moře, o rozvodu, o smrti, o instagramu a realitě, o nevěře, o nuda pláži atd. Některé povídky jsou smutné, zato jsou autentické a na nic si nehrají.
.
U mě zvítězila povídka J. Katalpi s názvem Rozloučení. Krásně napsaný a velmi dojemný příběh, u kterého jsem uronila slzu. V těsném závěsu byly povídky od A. Bolavé a V. Hanišové. Anna napsala velmi originální a děsivou povídku a Viktorie aktuální a oči otevírající příběh.
Povídky se hezky četly. Čekala jsem ale čtení na veselejší téma. Jako vždy se mi některé líbily více jiné méně.
Na tuto knihu jsem se těšila,že mě letní naladí,ale co povídka to drama.Z celé knihy se mi líbila asi jen ta poslední od Borise Dočekala:Děti moře i když byla v podstatě taky smutná.
(Audiokniha)
Hodně mě baví ta různorodost povídek. Každé jsou pojaté úplně jinak... ze života, smutné, dojemné, úsměvné :-)
Jednohubka na jedno odpoledne a na léto jako stvořené.
Stejně jako něco absolutní pecka, tak něco absolutní hluchota. Alespoň se mi procedili autoři, ke kterým se rád vrátím, které odložím, a které absolutně vynechám.
Skvělé. Úplně stejně krásné čtení jako zimní povídky Tenkrát o Vánocích, tak i letní povídky Jedeme na dovolenou splnily moje očekávání.Raději čtu o mezilidských vztazích než o letní náladě. Tu přece máme každé léto.
Část díla
Autorovy další knížky
| 2009 |  Thriller |
| 2008 |  Tichá hrůza |
| 2020 | Nejkrásnější dárek |
| 2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
| 2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Žánr povídek jsem nikdy nevyhledávala, ale u téhle antologie mě lákalo téma a někteří autoři. Pár povídek bylo skvělých, jiné mě vůbec nezaujaly, a celkově jsem asi čekala víc.