Jeden Bůh, jedno náboženství
Jiří Vacek
Odhalení jednotného, společného základu všech náboženství a duchovní praxe, která vede přímo k poznání Boha, a tím i nás samých, a k vysvobození z nesvobody a utrpení našeho světa. Kniha hlásá rovnost všech lidí před Bohem, protože jsme všichni jeho děti, a vyvrací duchovní pýchu, která se projevuje v názorech o vyvolenosti jedněch a zatracení druhých na základě příslušnosti k nějakému náboženskému směru. Autor podává spolehlivý a osvědčený návod, jak této zkušenosti může dosáhnout každý z nás bez rozdílu pohlaví, vzdělání, náboženského vyznání a zařazení ve společnosti. Hledající Boha, přátelé autora, dosvědčují účinnost praxe, kterou učí, i pomoc a podporu, kterou ve své praxi dostávají.... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2013 , Krutina Jiří - VacekOriginální název:
Jeden Bůh, jedno nábpženství, 2013
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1999 | Oblak nevědění |
1997 | Královská jóga |
2006 | Základy jógy a mystiky |
2004 | Bhagavan Šrí Ramana Maháriši, mudrc z Arunáčaly |
1992 | Otčenáš - vnitřní smysl modlitby Páně |
Kniha obsahuje některé pravdivé i zajímavé myšlenky, přesto autor knihy propaguje myslím už dávno překonané teorie, jako je teorie karmy, a v mnohém dle mého názoru mýlí. Bohužel autor ve svých textech často používá citátů z Bible tím způsobem, že uvádí poloviční tvrzení, tedy i poloviční pravdy, a tím obhajuje své názory.
Uvedu zde příklad myšlenek, které stojí za zamyšlení a jsou podle mého názoru plodem upřímného hledání Boha:
"Oddůvodnění, že trpíme proto, že zřešili naši prarodiče, nemůže před rozumnými lidmi obstát. Jestliže odsuzujeme ve společnosti špatné zacházení s potomky rodičů, kteří se údajně provinili, nemůžeme tento zvrácený důvod podstrkovat Bohu. Pak by Bůh nebyl o nic lepší než komunista, který pronásleduje děti kulaků a továrníků za jejich rodiče."
"Přesvědčení o vlastní vyvolenosti od Boha není nic jiného než pýcha a každá pýcha je smrtelným hříchem, který v nás působení Boha naprosto umrtvuje. Je také opakem lásky k bližním; je nenávistí a pohrdáním, což jsou další smrtelné hříchy."
"Tak jako je zlé dělit lidi podle barvy pleti nebo “čistoty” krve na nadřazené a podřazené, stejně zlé je dělit lidi na vyvolené a zatracené podle příslušnosti nebo nepříslušnosti k nějaké náboženské skupině nebo vyznání."
"Atomy a molekuly, ale i buňky, které tělo tvoří, se v průběhu života těla několikrát obmění, my jsme stále tíž. Naše totožnost se touto výměnou nemění, co je další důkaz, že nejsme tělem. Po smrti jsou atomy a molekuly, tvořící tělo, rozptýleny do okolí a vstupují s potravou do těl jiných bytostí. Představa, že naše hmotné tělo je po smrti někdy vzkříšeno, je naprosto nesmyslná jži z tohoto důvodu. V duchovním světě rovněž hmota nemůže existovat."
"Někteří myslitelé mají sklon k omlouvání zla. Přisuzují naprosto neprávem jeho existenci Bohu a mají sklon je stavět na stejnou úroveň jako dobro. Někteří mluví dokonce o zákonité nutnosti zla jako protikladu dobra. Všechny tyto názory, ať již svalování zla na Boha nebo jeho stavění na úroveň dobra - například i z pohledu jednoty, jsou jen výplody lidských myslí, které jsou v určité míře ovládány zlem, a proto i zle myslí. "
"Svět zvířat až ke člověku, je světem, kde platí výhradně právo silnějšího: “Sežer nebo budeš sežrán.” Proč vůbec něco tak hrozného existuje, je další záhada. "
A zde uvádím příklady myšlenek, se kterými hluboce nesouhlasím a domnívám se, že v tomto se autor velmi mýlí:
"Pokud zamítneme převtělování, činíme z Boha lásky a sprevedlnosti despotu, který ze své libovůli například z někoho na celý život učiní týraného otroka a z jiného stejně neodůvodněně jeho pána."
"Ti, kteří se ničeho zlého nedopustili, jsou z moci zla vyjmuti. Například tak, že se zrodí v zemi, ve které je něco jako vláda nacistů či komunistů nemožná."
"Rada: “Máme zasahovat do záležitostí světa, jak jen nejméně je možné”, kterou nám dává Ramana Maháriši, je velmi a velmi moudrá."
"Láska k bližním bez lásky k Bohu nemůže sama o sobě přinést nic dobrého právě proto, že je bez Boha, který je jediným opravdovým dobrem. Proto láska k Bohu má vždy a naprostou přednosti před nevědomou, a proto škodlivou láskou k bližním, ve které chybí Bůh."