1Pomněnka profil

---

Odznaky 7 ze 72

Kdo jsem

Na procházce vnímám vůni květin, krásu luk a lesů. Slyším štěbetat ptáky. Usedám k potoku a pozoruji vodu, jak teče stále a stále, jako by vytékala z nějakého nevyčerpatelného pramene. Všude v tomto světě vnímám Boží stopy. Co z toho asi zakusím v nebi? Mnozí lidé se smutně loučí, když vědí, že tohle je poslední jaro, které prožívají na této zemi. Ale je to tak? Anebo zde vnímám jen to, co mi teprve na věčnosti zazáří v celé své kráse? Není krása rozkvétající květiny jen předobrazem slavné krásy, kterou spatřím v Bohu? Není tedy nutno definitivně se loučit s tímto jarním dnem, s plností léta, se zlatým podzimem, se zimním sluncem, jež ozařuje bílou sněžnou pláň. Vědomě do sebe nasávám všechny vjemy jako závdavek toho, co se mi ve smrti zjeví. Neloučím se, neodděluji se, nýbrž hledím skrze vše, co vnímám, až na sám základ, až k tajemství, které ve všem dřímá.