1Pomněnka komentáře u knih

"Píšu o zvířatech hodně, ale vždycky tím chci vyjádřit něco o lidech, kteří s nimi přicházejí do styku. Chtěla jsem napsat o tom, jak láska ke zvířeti může člověka zachránit... chtěla jsem, aby Ray mohl prožít šťastný citový vztah, a k tomu bylo zapotřebí někoho, kdo ho bude milovat naprosto bezvýhradně, za všech okolností, a takovou lásku myslím dostáváme právě od zvířat." Sara Baume

15 16.09.2020

V knize je bohužel plno absolutních nesmyslů: Například tvrzení, že satan se reinkarnoval a žije teď na zemi jako malé dítě. To Lorna v knize píše. Satan je padlý anděl, to Lorna ví také. Ale je rozdíl mezi duší člověka a mezi andělem. Andělé se nerodí na Zemi jako lidé. Dovedete si představti, kdyby Lorna satana žijícího na zemi v malém dítěti identifikovala? Co by pak asi mohlo másledovat? Můj názor je, že Lorna si své vize nevymýšlí, ale je s vysokou pravděpodobností klamaná démony, vydávající se za anděly. Může zde působit i psychická nemoc anebo kombinace obojího. Uvěřit všemu, co píše, může nadělat v duši škody a může to být i nebezpečné.

Krásná Vánoční knížka pro děti. Nelituji, že jsem koupila :)

3 17.12.2019

"Vinu za všechno utrpení a bolest musíme vždy přičítat jen sami sobě." Bohužel tento nesprávný výklad napáchal a ještě napáchá ve světě dost škody. Kniha mě o reinarnaci nepřesvědčila. Je ale velmi zajímavé, co o reinkarnaci napsal Bernard Jakoby, který se zabývá výzkumem života po životě:
"Je velice obtížné prokázat skutečnou existenci znovuzrození. V příslušné literatuře je až příliš mnoho příkladů, které se rozhodně nedají potvrdit nebo prokázat dodatečným přezkoušením. Mnohé jsou matoucí, jako třeba případ Saida Bouhamsyho. Zkoumal jej Ian Stevenson. Po Saidově smrti si dva mladíci vzpomněli, že ve svém dřívějším životě byli tímto mužem. Oba nezávisle na sobě uváděli přesné detaily ze Saidova života.
Možným vysvětlením pro takovou nesrovnalost by bylo, že vzpomínky na dřívější život pocházejí z jiné oblasti vědomí, nezávislé na mozku. Jeden muž pak prožívá fragmenty životních okolností a časů, které sám nezažil, ale jsou uloženy v kosmické databance vesmíru.
Existence znovuzrození se nedá ani jednoznačně prokázat, ani vyloučit."

2 31.01.2025

Knihu jsem přečetla jenom proto, že mi ji nabídla, půjčila, moje kamarádka, která se nedávno nechala pokřtít v římskokatolické církvi (já jsem křesťankou už mnoho let).
Aniž používám slovo "odpad", tak této knize dávám nejnižší možné hodnocení. Velmi se mi nelíbí propagace myšlenky, že ti, kdo odpadnou od víry nebo nevěří všemu tak jak to předkládá církev, se za to dostanou do pekla. I když si víry velmi vážím a chápu ji jako světlo a pomoc na cestě k Bohu, zásadně nevěřím v Boha, který posílá lidi do pekla za odpadnutí od víry, nebo zkráta v Boha, který by to tak zařídil - aby se odpadlíci dostali do pekla. Proto je tato kniha pro mě nepřijatelná. Nemluvě o dalších podivnostech, ze kterých cítím odsuzování kritického myšlení, nebo pokus stavět na stejnou rovinu zla inkivizici a odpadnutí od víry. Je smutné, že ještě dnes může někdo takové knihy doporučovat jako křesťanské. Cituji z knihy úryvek, ze kterého jsou tyto agitace silně patrné:

"To místo je skutečně PEKLO. Byl jsi v PEKLE! Ačkoliv, pokud se tam nevrátíš, můžeš mu říkat třeba očistec."
"Pokračuj, drahý chlapče, jen pokračuj. Skutečně, to jsi celý ty. Ještě mi teď řekneš, proč jsem se tam dostal. Ale já se na tebe nezlobím, já ne."
"A ty nevíš, proč ses tam dostal? Přišel jsi tam, protože jsi odpadl od víry."
"To myslíš vážně, Dicku?"
"Naprosto vážně."
"Tak to je to s tebou horší, než jsem předpokládal. Ty si skutečně myslíš, že jsou lidé trestáni za svá nejupřímnější přesvědčení, i kdybychom čistě teoreticky předpokládali, že jsou chybná?"
"A ty si myslíš, že se myšlením nehřeší?"
"Hřeší, Dicku, jistě hřeší. Existují malicherné předsudky a existuje intelektuální bázlivost, nepoctivost a stagnace. Ale řídit se odvážně svým nejlepším předsvědčením, to přece není hřích!"
"Pamatuji si, že právě tak jsme o tom mluvili a já to taky tak chápal. Až později, ke konci života, jsem se stal tím, co nazýváš slovem úzkoprsý. Záleží však na tom, co je to nejlepší přesvědčení."
"Já jsem ale jednal vždy podle svého nejlepšího přesvědčení. Skutečně podle nejlepšího, snad někdy až příliš dobrého. A jednal jsem podle něj bez obav. Když pro mé kritické uvažování přestalo být přijatelné učení o vzkříšený z mrtvých, otevřeně jsem ho odmítl. Tehdy jsem měl to slavné kázání, ve kterém jsem odmítl celou kapitolu z Bible a vzal na sebe všechno riziko, které z toho plynulo."
"Riziko, jaké riziko myslíš? Co vlastně mohlo přijít kromě popularit, zvýšeného nákladu tvých knih, nových pozvání a konečně i hodnosti biskupa?"
"Dicku, tohle je od tebe ubohé! Co si tedy o tom myslíš ty?"
"Příteli, já ti vůbec nechci předkládat svoje názory. Víš, já teď už vím. Ale buďme upřímní: Naše názory jsme nezískali čestně, bez předsudků. Prostě jsme určité myšlenkové proudy a ideje přijali za své, protože vypadaly moderně a úspěšně. Během studia jsme se naučili psát takové úvahy a eseje, za které jsme sklidili potlesk. Řekni mi ale, kdy v životě jsem upřímně a osobně, sami pro sebe, řešili tu základní otázku, kolem které se všechno točí: Jestli přece jenom neexistuje nadpřirozený svět. Kdy jsme se alespoň na moment vzepřeli té naší postupné ztrátě víry?"
"Tedy jestli tohle má být nástin vývoje liberální teologie, pak je to urážka: Copak si myslíš, že muži jako...?"
"Ne, ne, já nic nezobecňuji. Nemluvím o nikom jiném než o sobě a o tobě. Vzpomeň si, hráli jsme s falešnými kostkami. Ani jsme nechtěli, aby druzí měli pravdu. Báli jsme se přece jednoduchých, primitivních pohledů na spasení. Báli jsme se přijít do konfliktu s duchem doby. Báli jsme se posměchu a nade všechno jsme se báli skutečných duchovních nadějí a obav."
"Já nepopírám, že mladí mohou chybovat. Snadno mohou být ovlivněni módními názory, módním myšlením, ale to se netýká toho, jak se formovaly naše pohledy a názory. Ty byly skutečně upřímné a opravdové!"
"Jistě, jistě, ale sešli jsme z cesty. Bez odporu, bez modliteb, napůl vědomě jsme povolovali svodům svých žádostí a najednou jsme byli tak daleko, že už jsme neměli víru. Jako když žárlivý člověk dojde tak daleko, že uvěří lžím o svém nejlepším příteli. Jako když alkoholik dojde až tak daleko, že skutečně věří, že mu další sklenka nemůže ublížit. Tato víra je také upřímná v tom smyslu, že existuje jako psychologická skutečnost v myšlení člověka. Pokud toto myslíš slovem upřímný, pak víra žárlivce, opilce, ale i naše víra skutečně byla upřímná. Ovšem omyly, které z této upřímné víry vznikají, už vůbec nevinné nejsou."
"Dicku, ty budeš za chvíli ospravedlňovat inkvizici, ne?"
"Proč myslíš? Když se ve středověku odchýlili v jednom směru, copak neexistuje úchylka i druhým směrem?"
"To je velice zajímavá myšlenka," řekl Biskupův duch, "záleží na tom, jak se na to díváme. Určitě, záleží na tom, jak se na to díváme. A mezitím..."
"Není žádné mezitím," řekl ten druhý, "to vše už je za námi. Teď už si nehrajeme. Mluvil jsme o minulosti jen proto, že se jí můžeš zbavit. Navždy se od ní odvrátit. Jedno zatáhnutí, a zub bude venku. Můžeš začít, jako bys nikdy neudělal nic špatného, bílý jako sníh. To je skutečnost, vší? On sám je tady se mnou jen proto, abych ti to řekl. Viděls peklo a teď jsi na dohled nebe. Stačí litovat a věřit."

Je dobré vědět, že člověk nemusí uvěřit všemu, co James Manjackal hlásá. Někdy to dokonce není dobré. James Manjackal napsal knihu Viděl jsem věčnost, kde popsal svůj prožitek blízkosti smrti a jak ho on sám chápal. Na tom není ještě nic špatného. Avšak dopustil, že na obálce jeho knihy se objevila slova plná manipulací. Doslova tam můžeme číst: "V průběhu svého života až do dnešního dne byl a je Ježíš Nazaretský, Kristus, mimořádně přitažlivou postavou. Můžete ho buď uctívat, anebo ho zatratit. Na stránkách této knihy poznáte jeho rukopis. Buď tuto knihu a jejího autora odsoudíte a její obsah odmítnete, anebo pokleknete před světlem pravdy, zářícím z jejich stran." Knihu jsem četla a myslím si, že James Manjackal skutečně prožil duchovní prožitek, prožitek blízkosti smrti, který však byl VELMI ovlivněn jeho vírou a přesvědčeními. V knize jsem s některými věcmi souhlasila, s jinými nikoli. Rukopis Ježíše Krista jsem v této knize samozřejmě nenašla; rukopis Ježíše Krista není ani v evangeliích. Nezachoval se nám jediný text, který by napsal osobně Ježíš Kristus. Podsouvat lidem, že všechno v knize je absolutní pravda a tudíž Ježíšův rukopis, je velmi troufalé. Navíc autor těchto slov nás staví do situace, kdy buď musíme slova Jamese Manjackala v knize přijmout jako pravdu a pokleknout před ní, anebo všechna jeho slova odmítnout. Takhle to ale většinou nefunguje. Člověk nemusí souhlasit do puntíku se vším, co druhý říká, hlásá. Dále se píše na obálce knihy: Oheň, který od první stránky rozpálí vaši hruď, je buď ohněm vzpoury a odsouzení, anebo ohněm víry a lásky. Absolutně odmítám takovou manipulaci. Člověk může shledat u autorových slov pochybení, omyly a nedostatky a může vyslovit oprávněnou kritiku, kdy tato mnohá slova ze spravedlivých důvodů jako pravdivá odmítne. To je v souladu nejen s láskou, ale také se zdravou vírou. Slova na obálce knihy sice nenapsal James Manjackal (tím pověřil jiného kněze), ale tím, že tato slova na obálce jeho knihy dovolil zveřejnit, se k nim samozřejmě hlásí. Může samozřejmě dělat mnohé dobré věci tento kněz, ale zároveň bych si na něho také dávala velký pozor.

Nádherná kniha pro děti.

Kniha není pravdivá. Potýkala jsem se nějaký čas s jistým zdravotním problémem, ale jeho příčina rozhodně nebyla v tom, co tvrdil autor. Nevěřte podobným pověrám, které lidi zotročují a nakládají jim břemena, místo aby jim ulehčovaly. Věřte Bohu, který je Láska a Pán nade vším.

Dobrá kniha a dobrá inspirace. Každý rok na Silvestra s rodinou hrajeme tuto "hru", kdy si každý z nás vylosuje jednoho anděla na příští rok :-)

2 25.12.2020

Kniha nazývá věci pravými jmény, čímž vnáší světlo do temných míst v mezilidských vztazích a pomáhá bránit se arogantnímu a jedovatému jednání.

2 20.02.2019

"Úspěch znamená schopnost bezsilného naplňování osobních přání." (str. 8)

"Když objevíte svoji skutečnou podstatu a seznáte, kdo opravdu jste, je to právě ona znalost vlastního já, která vám umožní naplnit jakýkoli sen, protože vy sami jste nekonečnou možností, nezměrným potenciálem všeho, co bylo, je a bude." (str. 15)

"Když zastavíme cirkulaci peněz – když naším jediným úmyslem je peníze schraňovat a střádat – zabraňujeme tím zároveň přítoku peněz do našeho života, neboť peníze jsou životní energií." (str. 31)

Vím, že to není pravda. Už jenom z pozorování a životních zkušeností vlastních i druhých můžeme s jistotou říci, že takhle to nefunguje.

Chopra byl kritizován za používání vědecké terminologie k vysvětlování nesouvisejících duchovních konceptů.

Nedá mi to nevyjádřit se k zavádějícímu názvu knihy. Podvolit se ze strachu o život násilníkovi není v žádém případě hřích. Anna byla statečná dívka, která se nevzdala své svobody, odmítla poslechnout rozkazy násilníka. Ale tvrdit, že volila mezi hříchem a smrtí je naprosto zcestné. Pokud by se ze strachu násilníkovi podvolila, ani by nezhřešila, ani by neztratila čistotu. Pravděpodobně to však nevěděla. A teď se můžeme ptát, co má větší cenu. Panenská blána a nebo lidský život? Vlastně je smutné, že dřív se pravděpodobně v církvi více cenilo panenství než lidský život. Možná se ženám tvrdilo, že znásilnění je pošpiní, poskvrní, zneuctí. Nic z toho není pravda. Jakékoli násilí vždy poškozuje jenom násilníka. Škoda, že tohle tenkrát církev neučila. Lidský život má nesrovnatelně větší cenu než panenství.

Nedivme se tomu, co se nedávno stalo v Kurdějově, když v křesťanských knihkupectvích stále vychází takovéto knihy. Dýně samozřejmě na nikoho neútočí, a neútočí na nikoho ani děti, které na Halloween, v předvečer Svátku všech svatých, dýně vyřezávají. Na nikoho neútočí ani koledníci, a to jak na Halloween, tak třeba na Velikonoce pomlázkou. Respekt k jiným duchovním přesvědčením a k jiným zvykům patří k duchovní vyzrálosti. Mnoho dětí má Halloween rádo. Mají rády vyřezávání dýní, lampionové průvody, a třeba i strašidelné kostýmy a koledování. Nic z toho není proti Bohu! A je smutné, že stále jsou takoví, kteří dětem tyto zvyky chtějí vzít, když se snaží druhým podsouvat, že jde jenom o komerci nebo dokonce o něco špatného či zlého. Zamyslete se prosím nad tím, kdo se zde ve skutečnosti snaží na koho útočit, kdo druhého a jeho přesvědčení a zvyky nechce respektovat a nejraději by je vyhladil, a pokud možno si také zjistěte o Halloveenu i tradici vyřezávání dýní pravdu a neberte dětem zvyky, které si oblíbily.

V této knize jsou některé věci o Bohu dětem vysvětleny hezky a pravdivě, bohužel tam ale najdeme také nepravdivá a manipulativní tvrzení.

Např.: "Pán Ježíš může v našem srdci umrznout, když na něho nemyslíme." nebo "Jen často jeho, Ježíše ubohého, necháme na oltáři samotného."

Uchovávání posvěcených hostií na oltáři vymyslela církev (Ježíš neřekl uchovávejte, ale vezměte a jezte). Proto by také lidem neměla podsouvat vinu za to, že na oltáři oni nechávají Ježíše samotného. Lidem hned od malička by se skutečně nemělo podsouvat, že Ježíš na oltáři trpí samotou, jak je tam chudák opuštěný. Ježíš není ubohý, není nikdy opuštěný a nikdy není sám. Žije i v nás. Chápu, že skrze citové vydírání může církev lidi přimět přicházet k do kostela, ale tohle není cesta. Církev by nikdy neměla lidmi manipulovat, ať už pomocí strachu nebo citového vydírání. A Pán Ježíš v našem srdci nikdy nemůže umrznout. Ani kvůli tomu, když na něho nemyslíme. Není v moci člověka pořád každou chvíli myslet jen a jen na Ježíše a není to dokonce ani dobré se o to pořád snažit. Člověk také musí myslet na jiné potřebné věci a také si musí občas duševně odpočinout, kdy nemyslí vůbec na nic. Ježíš v nás přebývá bez ohledu na to, jestli na něho myslíme nebo ne a nevyčítá nám, když na něho chvíli nemyslíme. Podstatné je zůstávat v lásce, a ne na něco nebo na někoho pořád myslet - což je nemožné.

1 06.03.2023

Nádherná a inspirativní kniha.

1 09.04.2022

Hodně dobrá duchovní četba. V knize jsem objevila mnohé myšlenky, které jsem už delší dobu tušila...

1 31.08.2021

Kniha obsahuje některé pravdivé i zajímavé myšlenky, přesto autor knihy propaguje myslím už dávno překonané teorie, jako je teorie karmy, a v mnohém dle mého názoru mýlí. Bohužel autor ve svých textech často používá citátů z Bible tím způsobem, že uvádí poloviční tvrzení, tedy i poloviční pravdy, a tím obhajuje své názory.

Uvedu zde příklad myšlenek, které stojí za zamyšlení a jsou podle mého názoru plodem upřímného hledání Boha:

"Oddůvodnění, že trpíme proto, že zřešili naši prarodiče, nemůže před rozumnými lidmi obstát. Jestliže odsuzujeme ve společnosti špatné zacházení s potomky rodičů, kteří se údajně provinili, nemůžeme tento zvrácený důvod podstrkovat Bohu. Pak by Bůh nebyl o nic lepší než komunista, který pronásleduje děti kulaků a továrníků za jejich rodiče."
"Přesvědčení o vlastní vyvolenosti od Boha není nic jiného než pýcha a každá pýcha je smrtelným hříchem, který v nás působení Boha naprosto umrtvuje. Je také opakem lásky k bližním; je nenávistí a pohrdáním, což jsou další smrtelné hříchy."
"Tak jako je zlé dělit lidi podle barvy pleti nebo “čistoty” krve na nadřazené a podřazené, stejně zlé je dělit lidi na vyvolené a zatracené podle příslušnosti nebo nepříslušnosti k nějaké náboženské skupině nebo vyznání."
"Atomy a molekuly, ale i buňky, které tělo tvoří, se v průběhu života těla několikrát obmění, my jsme stále tíž. Naše totožnost se touto výměnou nemění, co je další důkaz, že nejsme tělem. Po smrti jsou atomy a molekuly, tvořící tělo, rozptýleny do okolí a vstupují s potravou do těl jiných bytostí. Představa, že naše hmotné tělo je po smrti někdy vzkříšeno, je naprosto nesmyslná jži z tohoto důvodu. V duchovním světě rovněž hmota nemůže existovat."
"Někteří myslitelé mají sklon k omlouvání zla. Přisuzují naprosto neprávem jeho existenci Bohu a mají sklon je stavět na stejnou úroveň jako dobro. Někteří mluví dokonce o zákonité nutnosti zla jako protikladu dobra. Všechny tyto názory, ať již svalování zla na Boha nebo jeho stavění na úroveň dobra - například i z pohledu jednoty, jsou jen výplody lidských myslí, které jsou v určité míře ovládány zlem, a proto i zle myslí. "
"Svět zvířat až ke člověku, je světem, kde platí výhradně právo silnějšího: “Sežer nebo budeš sežrán.” Proč vůbec něco tak hrozného existuje, je další záhada. "

A zde uvádím příklady myšlenek, se kterými hluboce nesouhlasím a domnívám se, že v tomto se autor velmi mýlí:

"Pokud zamítneme převtělování, činíme z Boha lásky a sprevedlnosti despotu, který ze své libovůli například z někoho na celý život učiní týraného otroka a z jiného stejně neodůvodněně jeho pána."
"Ti, kteří se ničeho zlého nedopustili, jsou z moci zla vyjmuti. Například tak, že se zrodí v zemi, ve které je něco jako vláda nacistů či komunistů nemožná."
"Rada: “Máme zasahovat do záležitostí světa, jak jen nejméně je možné”, kterou nám dává Ramana Maháriši, je velmi a velmi moudrá."
"Láska k bližním bez lásky k Bohu nemůže sama o sobě přinést nic dobrého právě proto, že je bez Boha, který je jediným opravdovým dobrem. Proto láska k Bohu má vždy a naprostou přednosti před nevědomou, a proto škodlivou láskou k bližním, ve které chybí Bůh."

1 22.03.2021

Tato třetí kniha Lorny Byrne je v mnohém optimističtější než dvě předchozí, ve kterých, hlavně v té první, se to smrtí a tragickými událostmi v okolí Lorny jenom hemží. Je vidět, že Lorna se snaží o dobro a je pravděpodobně upřímná. Přesto však nelze přehlédnout to, že Lorna si ve svých tvrzeních často absolutně odporuje. A při čtení takových tvrzení, jako že jednou jako lidstvo vyspějeme natolik, že budeme chodit po vodě, nikdy neonemocníme ani nezemřeme, by nás mělo něco varovat, že zde něco není vpořádku. Jediné, co oceňuji, je to, že kromě nesmyslů Lorna šířila i některé dobré myšlenky. Doufám, že jednoho dne si Lorna uvědomí a pozná, že ti, kteří k ní dosud mluví a kterými si ona nechá radit a řídit svůj život, nejsou andělé. A věřím, že jakmile to pozná, najde pravého Boha a tím i radost a pokoj.

1 04.12.2020

Velmi dobrá kniha, mnoho pravdy v ní lze nalézt...

1 24.01.2020

Docela hezká kniha, která děti uvede do tajemství Vánoc a zjeví jim jejich pravý smysl.

1 17.12.2019