Sám, ale ne osamělý
Wunibald Müller
https://www.databazeknih.cz/img/books/88_/88003/sam-ale-ne-osamely-88003.jpg
3
21
21
Kniha se zabývá kladnými i zápornými zkušenostmi se samotou a opuštěností. Autor poukazuje na to, proč někteří lidé pociťují osamělost nepříznivě, a naznačuje, jaké podmínky jsou nutné k tomu, abychom samotu prožívali v pozitivním smyslu. Hovoří na témata sebepoznání, hledání vlastní identity, sebehodnocení a schopnosti intimity. Vyznačuje cesty, které nám mají dodat odvahu, abychom se samotě a osamělosti postavili a tvořivě naložili s touto zkušeností jako s příležitostí k duševnímu růstu a rozvoji osobního života.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2011 , PortálOriginální název:
Allein - aber nicht einsam, 2006
více info...
Přidat komentář
Ne, že by kniha přinesla zásadní novinky, ale je útlá a hřejivě napsaná. Co se mně týče, nezdá se mi, že by autor nějak příliš tlačil na křesťanskou pilu. Oproti mnoha jiným opusům je umírněný.
Wunibald Müller sa v tejto knihe venuje pre mňa dosť zaujímavej a obľúbenej téme. Avšak pristupuje k nej až príliš zaujato. Je treba rozlišovať medzi osamelosťou a tým, čo Müller nazýva "byť sám" (ja to nazývam "samota").
Samota je pozitívna, človek je v nej rád a často ju sám vyhľadáva. Je to čas na vlastný sebarozvoj a hobby. Osamelosť zase naopak zvykne byť nežiadúca, človek v nej trpí, chýba mu kontakt s druhou osobou či osobami. Je to čas úzkosti, depresie, utrpenia a melanchólie. Müller však k danému problému pristupuje dosť jednoducho. Áno, môžeme ísť tou cestou, ktorú uvádza autor, no to je len jedna z mnohých ciest, ktoré už naznačil Pascal, Kierkegaard či existenciálni teisti. Potom tu máme iné cesty, ktoré odkazujú napr. na Thoreaua, Schopenhauera či Nietzscheho. Fúúú, nechal som sa uniesť. Skrátka, autor nevyčerpáva tématiku osamelosti v jej siahodlhej rôznorodosti.
Ak sa však chcete téme osamelosti začať venovať, kľudne siahnite po tejto knihe, no je to iba vrchol ľadovca, ktorý nereflektuje celý problém.
Hodně psychologicky napsané a striktně se o Junga opírající psaní o osamělosti ve společnosti i milostných vztazích. Müller si neustále pohrává s "naším já" a když ke konci problém chce řešit i Bohem a dalšími věcmi, musel jsem místy přeskakovat. Docela mě mrzí, že autor ke konci už ztrácí ten nadhled. Namísto, aby napsal, že osamělost lze také vyvážit duchovní cestou, jakou si člověk sám vybere a která mu vyhovuje, začne naopak čtenáři cpát své teologické cance o křesťanství. Kniha je to formátově malá, útlá a dá se přečíst takřka hned, nicméně dnes už zaujme málokoho svou složitostí a zpátečnickou náladou.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Zamilovanost |
| 2011 |  Sám, ale ne osamělý |
| 2011 | Zamlčené rány |
| 2005 | I láska má svá pravidla |
| 2010 | Co je duše? |
Kniha je malá a slabá dá se přečíst během jednoho dne.