Univerzální Kristus
Richard Rohr
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456254/bmid_univerzalni-kristus-i3N-456254.png
5
15
15
Za ta desetiletí, kdy je celosvětově uznávaným duchovním učitelem, pomohl Richard Rohr milionům lidí uvědomit si, o co jde v otázkách víry a spirituality. Dosud nikdy však nepsal na téma, které je v křesťanství nejstálejší a nejčastější: na téma Ježíše. Kdo byl Ježíš, ví většina z nás. Ale kdo byl Kristus? Jedná se jen o Ježíšovo příjmení? Naše chápání, píše Rohr, bylo až příliš často omezeno kulturou, náboženským hašteřením a sklonem lidí stavět se do centra. Rohr čerpá z Písma, historie a duchovní praxe a předkládá transformativní pohled na Ježíše Krista jako na zpodobnění Božího trvalého, stále se odvíjejícího konání ve světě. „Bůh miluje věci skrze to, že se jimi stává,“ píše. Ježíšův život byl míněn jako vyhlášení, že člověk není od Boha nikdy oddělen – pokud si sám oddělení od něho nezvolí. Když znovu objevíme tuto základní pravdu, ve víře už nepůjde tolik o dokazování, že Ježíš byl Bůh, jako spíše o to, učit se rozpoznávat Stvořitelovu přítomnost ve všem kolem nás a v každém člověku, s nímž se setkáme.... celý text
Duchovní literatura
Vydáno: 2020 , Lukáš a syn (Barrister & Principal)Originální název:
The Universal Christ, 2019
více info...
Přidat komentář
Hodně dobrá duchovní četba. V knize jsem objevila mnohé myšlenky, které jsem už delší dobu tušila...
Zaplaťbůh tu Richard Rohr neprodává svou spiritualitu "pro chlapy", ale jde o patro výš. Napsal mystickou knížku americkým způsobem - bez běžných mystických podobenství, kterými se snaží nevypověditelné věci předat mystici v Evropě. Rohr prostě praktickým a střízlivým jazykem popisuje zkušenost propojení člověka s vesmírem, a způsob, jak k ní křesťanskou cestou dojít. Na někoho to bude fungovat víc a na někoho míň, ale pokus je to prožitý a poctivý. Kdyby tu knížku na obálce nedoporučoval Bono, mohla by se dát jako dárek i chytřejším kamarádům.
Tuhle knihu asi nelze číst jako příručku dogmatiky, ale spíš jako pokus objevit v křesťanské tradici a spiritualitě ty důrazy, které podtrhují Boží otevřenost člověku, vysvětlují termín "milost" a skutečnost, že všechny uzavřel pod neposlušnost, aby se nade všemi smiloval. Trochu jsem se kroutil, zvláště zpočátku, neboť se mi zdálo, že je úvod příliš bombasticky a místy se autor nebezpečně blíží k panteismu. Posléze se však kniha stala prostředkem inspirace a povzbuzení, byť si jsem vědom, že nasvěcuje skutečnosti pouze z jednoho úhlu. Přiznám se však, že Rohrův obraz Boha je mi blízký.
Rohr se pokusil (jako tak mnozí před ním) vyložit asi to nejzákladnější a zároveň nejpodivnější mystérium křesťanství – že totiž Bůh se stal doopravdy konečným a vázaným na jednu dobu, lokalitu a kulturu, a přitom nepřestal být nekonečný a absolutní; že o Bohu musíme vyznávat „přijde soudit“ a zároveň „dává svému slunci svítit na dobré i zlé“; že Bůh se nejplněji zjevil v Kristu a nikde jinde, a zároveň právě křesťanská Bible říká "Bůh je spasitelem všech". Je to věc vpravdě nepochopitelná a pokusy o její vyjádření buď končí paradoxem a mlčením, nebo ujíždějí na scestí – a tak není divu, že ani Rohrovi se to nepovedlo.
V jeho knize je plno moudrosti, to zas ne že ne, ale první polovina paradoxu mu skoro zmizela; jeho Bůh je takřka jen nekonečný, univerzální a absolutní – a s člověkem to dopadá podobně: je součást stvoření, ale asi ne osoba; může vyciťovat Boha ve svém dýchání nebo při nehybném ležení, může kontemplovat, ale už třeba formulovat Krédo je chyba, natož zasahovat do přírody nebo přít se s ostatními lidmi… (Má Rohrův člověk vůbec ještě tu hroznou svobodu říct Bohu definitivně „ne“? Není Rohrův Bůh tak výlučně nekonečný, že nás nakonec do sebe pojme všechny, ať chceme či ne?)
Je to pochopitelné a vlastně to má i dobrý důvod, Rohr prostě připomíná tu půlku paradoxu, na kterou my západníci snáz zapomínáme; ale stejně.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Enneagram. Devět tváří duše |
| 2015 | Pád vzhůru |
| 2007 | Stát se moudrým mužem |
| 2002 | Cesta divokého muže |
| 2020 | Univerzální Kristus |
Připadá mi, že kniha je psaná jazykem, který neznám. Opravdu jsem si na ni dala čas, vyzkoušela i aktivity na konci, přečetla a porozjímala témata, nedotkla se mě. Asi není určena mně.