Jediná
Klára Jarunková
Niet na svete lepšej veci ako choroba cez školský rok. Lepšia je iba choroba s horúčkou. Pri takej je naozaj všetko v suchu. Po prvé, človeka nik nepodozrieva, po druhé,každý ho ľutuje a po tretie, rodičia sa naľakajú a všeličo si možno ľahšie nadobudne.
Přidat komentář
Myslím si, že pro náctileté to není úplně to pravé čtení. Mě osobně knížka moc nezaujala. Kdyby se tam rozvíjel příběh ohledně těch dětí, o které se nestarají rodiče, pak by ta knížka asi měla zajímavější význam a smysl. V textu se skáče z jednoho na druhé a rozhodně to není čtení pro náctileté, z hlediska dost nezajímavého textu
Krásně čtivá kniha o životě mladé holčiny se všemi útrapy jejího věku a doby.
Příběh patnáctileté holky jedináčka z Bratislavy odehrávající se asi v době dospívání mých rodičů za hlubokého socialismu. I když pro mě bylo dost těžké tu dobu určit, protože ani v 80. letech jsme na vesnici takové dětství a mládí nežili.
"Nepovedané podeješ, kde chceš...Ale kde podieť povedané?"
A ešte jeden citát - nábor do učilišťa:
- K nám, do poľnohospodárskeho učilišťa, môžu sa prihlásiť aj také deti, ktorých rodičia boli členmi fašistických organizácií. To znamená deti, ktoré nemajú budúcnosť.
Výborná knižka a ešte lepší dvojdielny film. Príbeh z Bratislavského prostredia, moderné dievča a sklamanie v prvej láske.
Příběh skoro patnáctileté dívky Olinky, která řeší obvyklé problémy dospívajících dívek ve své době. První láska, první zklamání nejen v lásce, první velký rozkol s rodiči, kterým už to moc nefunguje....
Kniha je opravdu čtivá, příběh smysluplný - jen nevím zda by se v něm některá dnešní dívka ztotožnila.
zasa nejaká dobrá spomienková :-) páčia sa mi knihy takto jednoduché na oddych...film ani neviem či som videla, kniha je príjemným čítaním....
Štítky knihy
zfilmováno dospívání první láska zklamání pro dívky pro dospívající mládež (young adult) dívčí romány
Autorovy další knížky
| 1977 |  Jediná |
| 1970 | Bratr Mlčenlivého vlka |
| 2001 | Tulák |
| 1969 | Poklady Zorničky |
| 1977 |  Tiché bouřky |
Knihy paní Jarunkové mě dlouho míjely, je to spíš čtení generace mých rodičů. Před časem se mi ale náhodou dostal do rukou Můj tajný zápisník a líbil se mi autorčin styl psaní, takže jsem od ní chtěla určitě ještě něco. Tak jsem splašila Jedinou... a líbila se mi ještě víc než zápisník. Krásně vystihuje přerod dítěte v dospělého, má to ten dětský vtip jako zápisník, ale zároveň větší hloubku a drsnost. Nečekejte uzavřený příběh, je to přesně takové, jak to popisuje anotace. Krátká exkurze do cizího života, popis toho, jak člověka potkává den za dnem, hodina za hodinou, "slice of life" se tomu žánru dneska moderně říká. Pro mě to byla i exkurze do let šedesátých, která jsem nezažila. Zajímavé, vtipné, smutné, někdy i dost drsné. Nejde tam jakoby o nic, a přitom jde o všechno.