Jedna mrtvola navíc
Milan Růžička
Autor nás ve svém krimirománu, oceněném v literární soutěži O poklad byzantského kupce, zavádí do současné Prahy, do níž zavítá také mladá dívka Lenka, která by ráda navštívila místa spojená s životem svého otce. Ten zemřel před jejím narozením za dosud nevyjasněných okolností. První vydání.
Přidat komentář
V cyklu Původní česká detektivka je tato kniha solidním průměrem. Děj se pokouší zdárně plynout jen s několika odbočkami. Postavy jsou jakž takž charakterově vykreslené. A tak je dle mého názoru největším zádrhelem archaičtější autorův jazyk. Líbil se mi nápad na zápletku s testováním anabolik, tim se dala pěkně vystihnout atmosféra osmdesátých let.
Pěkná kniha děj se prolíná ve dvojích časových horizontech navazujících na sebe a je přehledný.
Takhle detektivka mi fakt sedla. Vůbec se mi nechtěla přestat číst. Pouze dva drobné komentáře - nechci působit jako puritán, ale toho alkoholu tam bylo fakt hodně :D a druhá věc, opět jsem se přesvědčila, jak mi strašně lezou na nervy spratci, kteří si myslí, že jsou dospělí, ale bohužel ta "dospělá" část mozku, tak prostě není...
Četla jsem o Vánocích, takže kniha zasazená do vánoční Prahy, navíc do uliček Starého města, měla dvojnásobný efekt. Zpočátku zajímavě rozehraný příběh ve dvou liniích - současnost a osmdesátky - se postupně rozmělnoval, slibně začaté motivy nebyly rozvedeny dále a konec byl úplně nesmyslný, pro mě nepochopitelný. Možná už bylo třeba knihu odevzdat a autor neměl čas dohrát si s příběhem až do konce?
Knihou jsem byla opravdu nadšená, líbilo se mi rozdělení dějových linií do dvou proudů. Velmi zábavné a chytré. Určitě doporučuji a těším se na další setkání s hrdiny v ulicích Prahy.
Co mě na románu Jedna mrtvola navíc iritovalo asi nejvíc, byly postavy. Ty, kromě toho, že jsou z převážné většiny početně nadsazeným komparzem, svůj charakter pravidelně mění podle toho, jak zrovna autor potřebuje. Navíc jejich motivace jsou buď telenovelového ražení, nebo rovnou evokují řecké drama, to vše úhledně zabaleno do kulis české kotliny i s mašličkou. Pokus Milana Růžičky o vyvolání autentické atmosféry v mém případě neprošel.
Plynulému vyprávění nijak nepomáhají ani dějové odbočky, které pokoutně cosi naznačují, aby pak vyšuměly do ztracena, když příběh zvolí jinou cestu k řešení. Frustrující pro mě byl i fakt, že vše podstatné jsem se dozvěděl v linii z minulosti, zatímco linie v současnosti představuje pátrání po tom, cože se to v té minulosti vlastně stalo. Takže čekačka na tři sta šedesát stran, než hrdinové konečně dojdou k závěru, který jsem si udělal dávno před nimi. Ve výsledku trochu upovídaná nuda, což ještě podtrhne nesmyslné finále.
Slabý příběh, divná stylistika a mám pocit, že se do toho zapletl. Nudila jsem se a nechápala jsem, co chce říct. A pátrání po vrahovi? Vlastně žádné nebylo, čtenář se dovtípí hned.
Výborná detektivka, která je zároveň i tragickým rodinným dramatem. Ač se některá závěrečná odhalení dají vytušit během děje, nic to knize neubírá na napětí a čtivosti. Autorův styl je velice příjemný, čtení mě moc bavilo.
Příběh byl celkem zajímavý, akorát jsme se místy ztrácela v ději. Ráda si přečtu i další detektivky od českých autorů :-)