Jedna želva za druhou - John Green | Databáze knih

Jedna želva za druhou

Jedna želva za druhou
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/394581/bmid_jedna-zelva-za-druhou-gvX-394581.jpg 4 1226 1226

Šestnáctiletá Aza neměla vůbec v plánu pídit se po tajemstvích uprchlého miliardáře Rusella Picketta, ale v sázce je sto tisíc dolarů a její nejlepší a nejstatečnější kamarádka Daisy, se nemůže dočkat, až se společně pustí do vyšetřování. Aza se opravdu snaží. Snaží se být dobrou dcerou, skvělou kamarádkou, vzornou studentkou, a taky schopnou vyšetřovatelkou. Zároveň však bojuje s nekončícím vírem svých vlastních myšlenek, kterým není schopná poručit… Dlouho očekávaný návrat úspěšného autora bestsellerů Johna Greena, v němž se inspiroval svými vlastními zkušenostmi s mentální poruchou.... celý text

Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: , Yoli (CZ)
Originální název:

Turtles All the Way Down, 2017


více info...

Přidat komentář

majc
20.02.2025 5 z 5

Tak to byla přímo báječná kniha!
Přečetla jsem ji raz dva, nechtěla jsem vůbec přestávat. Ze začátku mi byla Aza nesympatická, ale postupně jsem ji začala chápat a soucítila jsem s ní. Není to knížka, ve které by byla velká dějová linka plná napětí a akce, ale je to spíš o jejím duševní zdraví, o pochopení, jaké to možná je, když má člověk OCD. O Přátelství, lásce a hluboké beznaději, kterou Aza zažívá. Jaké to asi je, když si člověk není jistý sám sebou, kým je, jestli vůbec je. A že takovému člověku je hrozně těžké pomoct,a že to mají jeho bližní sakra těžký. Několikrát jsem měla slzy v očích. Byla to krásná knížka a je mi líto, že už ji mám dočtenou. Nechyběla ani milostná linka, která mě moc bavila a Davise jsem si zamilovala.

Miťuli
09.02.2025 5 z 5

Perfektní. Doporučila mi ji sestra, já ji doporučila 13l dceři a všem se nám líbila. Dobre popsána obscese a nutkání, které prostě nelze, i s tou největší snahou, úplně zlikvidovat. Velmi čtivé!


babicka_amalka
06.02.2025 3 z 5

nebavilo, nesympatická hlavní hrdinka (ani to, že trpí psychickými problémy - OCD - mi ji nedokázalo nijak přiblížit); kromě toho přemíra popisů jejích stavů téměř přebila celý příběh, takže jsem dočetla bez uspokojení a bez nadšení;

Gilnien
08.12.2024 3.5 z 5

Hezké, smutné. Ale vlastně na poměry Greena i celkem nadějeplné. Dlouho ležela zapomenutá v knihovně, jsem ráda, že jsem se k ní díky výzvě dostala.

Ančísek
23.10.2024 5 z 5

Můj zamilovaný John Green v celé své kráse. Už jsem si ji chtěla přečíst fakt věčnost a přes léto se v houpací síti podařilo :)

Bylo to dobrodružné vyprávění dvou nejlepších kámošek, z nichž jedna je blázen do Star wars a druhá zase do přemýšlení, víření myšlenek a hygieny. Bylo poučné nahlédnout do života osůbky s OCD, člověk si aspoň mnohem víc váží svého života a přátel :)

Luigi1
04.10.2024 5 z 5

Tato kniha mě překvapila svým pojetím a dějem

Majtinkacočte
30.07.2024 3.5 z 5

Upřímně? Tahle kniha mě mile překvapila. Je to moje první kniha autora a ta hloubka je neuvěřitelná. Určitě plánuji si přečíst od JG víc, doufám že budou stejně dobré, jako tato. Můžu jen doporučit!!!

Vera1718
28.07.2024 4 z 5

Dějová linka mě moc neoslovila. Ale popis toho všeho duševna postav a jejich příběhů a přátelství, to mi vzalo dech. Nikdy jsem si moc neuměla představit, co se v odehrává v hlavě člověku, který má nějaký závažný psychický problém. A po přečtení téhle knížky se mi to alespoň zprostředkovaně přiblížilo. Člověk si pak tak nějak začne víc vážit toho, co má...

Kristýnka_28
26.07.2024 4 z 5

Chyběli mi knihy a metafory meho oblíbeného spisovatele - Johna Greena. Chyběli mi tak moc, ze kdyz jsem před nějakou dobou šla do knihovny a videla tam další z jeho knih, nemohla jsem odolat a knihu jsem si pujcila. A opravdu, o metafory v knize nebyla nouze- kniha je jich plna od první do poslední věty, doslova. Samotný příběh měl sice malinko pomalejší rozjezd, ale celkove me dej bavil . Co se tyče postav: daisy mi na začátku knihy moc nesedla, ale postupně jsem si k ni našla cestu. Mychal a davis mi přišli sympaticky už odzacatku. Dobre , uznávám, každý potřebuje svého Davise. No a Azy mi bylo lito, ale libil se mi její vývoj a její postupne prijmani své nemoci, což je obzvlášť u psychických poruch velice důležité. Nakonec bych rada podotkla, ze se kniha mimo jiné zaměřuje i na tema obsedantne-kompulzivní poruchy ( zajímavost: má ji i sam autor). Podotýkám to nejen proto, ze knizek informujicich o této nemoci moc není, tudíž pokud vás to zajima rozhodne doporučuji si knihu přečíst, ale naopak pokud neradi čtete knihy s tématem duševních poruch a špatne psychické kondice, přečtení této knížky bych na vašem místě určite zvazila.

JohnCZ
23.07.2024 5 z 5

Ale jo. Nepatří to mezi to úplně nejlepší od Greena, ale po trochu pomalejším začátku se z toho vyklubal moc fajn coming of age příběh přesně tak, jako to John Green umí. Navíc s tentokrát pro mě velmi zajímavým tématem, který se mě tak zlehka dotýká i v osobní rovině, neb občasnými, byť oproti Aze velmi mírnými a spíše otravnými a úzkosti způsobujícími než-li vyloženě ubíjejícími a život ohrožujícími, intruzivními myšlenkami mám také osobní zkušenost. Zprvu jsem se trochu obával naznačené detektivní zápletky, ale ta je v příběhu skutečně velmi minoritní a slouží postavám, ne naopak. Hlavní roli skutečně hrají hlavní hrdinové příběhu, jejich vztahy a osobní problémy a... nechybí ani tyrkysová barva. A opět je vše popsáno s lehkostí, kvůli které mám romány Johna Greena léta tak rád... i když jsem už dávno přestal být jejich cílovkou. Na léto ideální a i navzdory trochu těžšímu tématu příjemné a oddychové čtení.

janka84
26.05.2024 5 z 5

Výborná kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout. Zajímavé postřehy, sympatické postavy, plynoucí děj. Hodně k zamyšlení. Doporučuji.

CarolC
17.05.2024 5 z 5

Dokus jsem si nepřečetla tuto knihu, myslela jsem si (a velmi naivně), že u poruchy OCD člověku vadí, když někde nějaký papírek čouhá trošku jinak než ostatní. Jak děsivé bylo zjištění, jaké musí být utrpení s touto poruchou žít a že to není nic, z čeho by si člověk měl dělat srandu. Líbí se mi, že J. Green zase otevřel nějaké bolavé téma a na základě vlastních zkušeností tak dokázal velmi věrohodně nastínit, čím si lidé s OCD musí procházet i v běžném životě, a jak moc se to vkrádá i do veškerých vztahů a zahubí to i racionální myšlenky. Kategorii young adult nesplňuji už dávno a Hvězdy nám nepřály jsem četla už před mnoha lety, i tak celý příběh považuji za velmi povedený včetně reálně vykreslených postav. Puberta je peklo! Z pohledu matky mě čeká až za několik let, ale pokud máte doma puberťáka a nevíte, jak mu porozumět, tak si to přečtěte, protože i v případě, že ten váš netrpí OCD vám tato kniha dokáže přiblížit jeho aktuálně vnímání.

moonell
11.04.2024 4 z 5

Pasáže s intruzivními myšlenkami byly hodně nepříjemný, ale jako člověk s OCD jsem ráda, že autor s OCD dal život postavě s OCD. Po dějové stránce mě kniha nijak zvlášť neuchvátila, ale za interní pochody a ruminace Holmesy 10/10.

Monike
10.02.2024 5 z 5

Za mě pecka. Díky CV!

zuzu8480
19.01.2024 2 z 5

Nedokážu asi ani říct proč, ale toto mě nebavilo. Dočetla jsem jen kvůli čtenářské výzvě. Každopádně bylo zajímavé číst, co se hlavní hrdince honí hlavou a aspoň trochu se přiblížit obsedantně kompulsivní poruše.

Agatha84
16.01.2024 3 z 5

Nevím, jestli bych kdy po Johnu Greenovi sáhla dobrovolně, což by zjevně byla značná chyba...
"Želvy" jsem dostala vypůjčené od jedné své náctileté klientky, a i když mě příběh samotný nikterak více neoslovil, neb působil opravdu dosti jednoduše a přímočaře (chápu, že cílovka je jiná), jsem naprosto ohromená a nadšená z toho, jak dokonale mi autor dokázal zprostředkovat úzkostné přemítání dospívajícího v pekle OCD.
Říkám si tedy, že jsme se panem Greenem asi neviděli naposledy :-)

čtenářka76
15.01.2024 5 z 5

Moje první kniha J. Greena. Skvěle dokázal popsat jak se cítí Aza, která trpí psychickou poruchou, ale i co prožívají kvůli její nemoci maminka a kamarádka Daisy. Těším se na další knihy JG.

Burák
20.11.2023 5 z 5

Před lety jsem hltala od Johna Greena všechno co se mi dostalo pod ruku, až jsem se z toho úplně přegreenovala. Teď po letech jsem jsem sáhla po téhle knížce, která mě už od svého vydání dráždila svým názvem, a bylo to super.
Jediný co mi bylo líto je, že ta několikaletá pauza jen zvýraznila, že už vážně nejsem teenager a už se mi o dost hůř chápe chování středoškoláků. To ale samozřejmě není chyba autora, naopak obdivuju, že jemu se daří dostat do hlavy těmhle odrostlým dětem velmi dobře - respektive tak, že to na mě působí věrohodně. Kdyby mi bylo zase náct, věřím, že to bude jedna z mých nejoblíbenějších knih , ke které bych se vracela pořád dokola a dokola.

Hvězdička navíc za to, že seznamuje čtenáře s myšlením lidí, kteří trpí obsedantně kompulzivní chorobou.

mila2411
02.11.2023 3 z 5

Nejsem určitě ani náhodou cílová skupina. "Papírová města" se mi líbila určitě víc, ale je to příjemné a oddychové čtení.

Bety093
17.08.2023 5 z 5

Miluju Johnův styl a jeho knížky celkově. Tahle mě moc bavila, byla moc pěkná ale zároveň měla podle mě nějakou přidanou hodnotu, protože hlavní postava Aza nebyla psychicky v pořádku, a proto mohla čtenářům něco předat. Myslím že tohle je jedna z nejlepších knížek které jsem kdy četla. Opravdu úžasná, doporučuji.