Jedna želva za druhou
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535624/bmid_jedna-zelva-za-druhou-660eb5b10595b.jpg
4
1203
1203
Je v pohodě nebýt v pohodě. Šestnáctiletá Aza se sice jmenuje příjmením stejně jako slavný detektiv, ale přesto neměla vůbec v plánu pátrat po záhadně zmizelém miliardáři, s jehož synem se v dětství přátelila. V sázce je však sto tisíc dolarů a její nejlepší kamarádka Daisy se nemůže dočkat, až se společně pustí do vyšetřování. Aza se opravdu snaží dělat všechno správně, zároveň však bojuje s nekončícím vírem svých vlastních myšlenek, kterým není schopná poručit Jako by nestačilo, že s ní cloumají hormony, potýká se ještě s množstvím úzkostí a obsedantně kompulzivní poruchou. Od autora bestsellerů, který se inspiroval vlastní zkušeností s OCD. „Citlivý příběh o tom, jak žít, když se svět ocitne mimo vaši kontrolu.“ – People John Green (1977) Americký spisovatel a vlogger získal mimo jiné ceny Printz Medal, Printz Honor a Edgar Award, dvakrát byl finalistou Knižní ceny LA Times a jeho knihy se dlouhodobě drží na žebříčku bestsellerů New York Times. V češtině zatím vyšly jeho knihy Hledání Aljašky (2013), Hvězdy nám nepřály (2013), Papírová města (2014), Příliš mnoho Kateřin (2015) a Jedna želva za druhou (2018). Do knihy Sněží, sněží (Yoli, 2015) přispěl jedním vánočním příběhem a spolu s Davidem Levithanem napsal román Will Grayson, Will Grayson (Yoli, 2016). Dva z jeho románů se navíc dočkaly také filmového zpracování Hvězdy nám nepřály (režie: Josh Boon, 2014) a Papírová města (režie: Jake Schreier, 2015). Eva Josefíková (1990) Po gymnáziu v Uherském Hradišti vystudovala činoherní herectví na pražské DAMU. Poté hostovala v Národním a Stavovském divadle, v letech 2013–2015 byla ve stálém angažmá v Městském divadle Kladno, od roku 2011 je členkou divadelní společnosti Tygr v tísni a v současnosti je k vidění na několika pražských scénách, např. X10 Strašnice, Divadlo v Celetné, Vila Štvanice nebo Švandovo divadlo. Zahrála si ve filmech Piko (2010), Čertova nevěsta (2011), Signál (2012), Probudím se včera (2012), Fair Play (2014), Zádušní oběť (2017), Dívka za zrcadlem (2018), výrazně na sebe upozornila v televizním seriálu Kosmo (2017) a objevila se i v mnoha dalších (Semestr, Dáma a Král, Modrý kód). Za roli ve filmu Fair Play režisérky Andrey Sedláčkové byla nominovaná na Českého lva v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Dále účinkuje v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Metro 2034 (2018), Pán věže (2018).... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno:
2018
,
OneHotBook
Originální název:
Turtles All the Way Down, 2017
Interpreti: Eva Josefíková
více info...
Přidat komentář
Z mého pohledu zajímavý vhled do osobnosti člověka trpícího duševní chorobou. Z toho, jak si Aza pořád "ňoupe bolístku na prstu" jsem doslova šílela, a zdá se, že to není jen můj problém :-)) - ale díky tomu podrobnému popisu, co může člověk prožívat, už trochu více chápu tiky lidí kolem mě :-)) Příběh se mi líbil.
V danou chvíli se mi autor přesně trefil od vkusu - příběh je nenáročný, avšak zajímavý s určitým přesahem. Aza coby náctiletá hrdinka, i přes všechny své fobie a úzkosti, není úplně na přes držku a její kámoška Daisy vnáší do příběhu další oživující, byť trochu bláznivé, prvky.
A díky tomu všemu si ve 30 nepřipadám až tak blbě, když čtu young adult :) Jednou za čas to umí pohladit na duši a Green a vykladatelství Yoli je v tomto ohledu jistá záruka.
Knihy od Greena jsou prostě zvlášní, protože i on je zvláštní. Jeho styl je osobitý. Čtenáři se dělí na dvě skupiny. Pro jedny je to PAN autor a pro někoho jsou knihy nudné a o ničem. Já budu asi v té druhé skupině, prostě za mně ne.
Téma má vždy zajímavé, ale knihy moc nebaví...
Jako zdravého člověka mě Za hrozné štvala. Hlavně tím prstem. Že začátku jsem si říkala, že ještě jednou si to roznipe a půjde dezinfikovat tak to snad odlozim. Musí být strašné točit se v takové spirále myšlenek každý den, bylo to popsané bravurně. Ve finále se mi kniha líbila moc.
Jediné co jsem o Jedna želva za druhou schopna říct je, že to byla kniha čtivá a tématem obsendantně-kompulsivní poruchy chy neotřelá. Líbila se mi ta neklišoidní romantika, ale z postav jsem si oblíbila a sympatizovala jedině s hlavní hrdinkou. Ostatní postavy mi přišly dost ploché a na jedno brdo. Za mě zkrátka průměr, který neurazí, ale ani nenadchne. Od autora se mi více líbila kniha Hvězdy nám nepřály.
K tomuto příspěvku jsem se vrátila po několika týdnech a zjišťuji, že si z knihy už nic moc nepamatuji. Jediné, co jsem si z knihy odnesla, bylo přemýšlení nad slovíčkem nashle a focení větví, jež rozkrajují nebe.
Příběh jsem si užila mnohem více než autorovy Hvězdy nám nepřály. Byl tu pořádný děj, zápletka a i přesto, že do toho zasáhl duševní poruchou, tak se ukázalo, že ta příběhu jen prospěla. Super kniha
Jedna želva za druhou byla moje první kniha od autora a opravdu mě nezklamala. Zabývá se především obsedantně kompulzivní poruchou. To jak hlavní hrdinka Aza, která poruchou trpí, přemýšlí mi přišlo zajímavé. Sice mě to někdy i štvalo, ale víceméně to je kvůli těm psychickým problémům a ne kvůli jejímu člověku. Knížka byla čtivá a detektivní zápletka je taky povedená, ale přišlo mi že autor se jí věnoval hlavně na začátku a ve zbytku knížky už se řešili jiné věci. Zaměření bylo také na vztahy, jak rodinné tak i kamarádské a byla tam i nějaká ta romantická linka. Celkově se mi kniha líbila, byla tam spousta hezkých citátů, lásky, deprese a žití s psychickou poruchou. Není to pro mě sice pětihvězdičková kniha, ale za přečtení určitě stojí a myslím si že z knihy si odnesete mnohem více, než co stojí v anotaci. A ta obálka je prostě skvělá! 4,3/5
Po zklamání z knihy Will Grayson, Will Grayson jsem tuto knihu dlouho odkládala. Nakonec velice příjemně překvapila. Byla jsem z ní nadšená hlavně pro úžasné vyjádření duševního onemocnění hlavní hrdinky, kniha pro mě nebyla předvídatelná a nenašla jsem zde žádné z romantických klišé, tak typických pro většinu současné tvorby. Prostě žádná "levná" kniha :D ;) Vřele doporučuji.
John Green mě přesvědčil, že jeho knížky za něco stojí. Už jsem od něj četla knihy jménem Hledání Aljašky a Hvězdy nám nepřály, z toho mě první zmiňovaná kniha uchvátila a druhá naopak zklamala. Tím pádem jsem si nebyla úplně jistá, co si o jeho příbězích mám myslet a jestli stojí za to si od něj přečíst ještě něco.
Tenhle příběh mi přijde ze všech nejupřímnější, nejniternější a předává i dost důležitých myšlenek.
Bylo velmi zajímavé ponořit se myšlenek člověka, který trpí tak těžkým OCD a ještě myšlenkovými spirálami - Aza se nemůže vymanit z obsedantně-kompulzivních myšlenek, nemůže je kontrolovat. Jde vidět, že o Aze psal někdo, kdo má s OCD zkušenosti, její myšlení působí neskutečně reálně a díky němu se určitě podařilo tuto nemoc přiblížit více lidem.
Na těch myšlenkách je nejhorší to, že člověk ví, že je s ním něco v nepořádku, ví, že má myšlenkové spirály, ale nemůže s tím nic dělat. Jako by jeho tělo ani nepatřilo jemu.
Po přečtení anotace jsem ale očekávala větší zaměření na pátrání, kterého se mi sice na začátku dostalo, ale pak se kniha začala zaměřovat spíše na vztahy, jako všechny Greenovy knížky. Text oplývá mnoha krásnými citáty, které ale nejsou tak známé a tak se ve výsledku stávájí mnohem cennejšími.
V celé knize jde hlavně o myšlenky - ať už o ty otravné a dotěrné nebo o tu spoustu krásných a k zamyšlení.
A co si odnáším?
- nakonec zůstaneme sami
- na některé otázky není odpověď
- jsme malincí, nicotní, zároveň ale důležití
- některé věci v životě prostě nevyjdou - pochopit druhé je někdy obtížné
- je důležité zajímat se o životy druhých a nemyslet jen na sebe
- každá ztráta je jedinečná
- na duševním zdraví záleží (což jsem si spíš připomněla)
•
“Podívat se na tebe může každý, ale je dost vzácnost najít někoho, kdo vidí stejný svět jako ty.”
-
-
PS: Ta obálka s ilustrací od Leny Vítkové je naprosto famózní!
Ze začátku jsem se do příběhu nemohla dostat. Postupně ale začínal být příběh stále zajímavější a na konci už jsem knihu neodložila :)
Knížky od J. Greena jsou většinou smutné. Mají však spoustu hlubokých myšlenek. Tahle je navíc hodně zvláštní díky detektivní zápletce a handicapu hlavní postavy. Ve
skutečnosti vak autor nepíše detektivku ani psychologický rozbor, píše o křehkosti a neuchopitelnosti mládí, o drsném světě dospělých, do kterého musí sotva odrostlá děcka vstoupit ačkoliv na to nejsou vůbec připravena. O světě, kde už svou hlavní roli hrají peníze, konexe a moc. Otázka zní , lze se na to připravit? a byli jsme na to připraveni my ? A pak je to o tom, že člověk musí bojovat a nikdy to nevzdat se svými velkými i malými démony..protože naděje umírá poslední. Strašlivé líčení o invazi mikrobů jsem však musela přeskakovat, takže 2 hvězdy dolů.
Tohle bylo něco...takovou knihu jsem ještě nečetla. Bylo zajímavé číst o myšlenkách této nactileté dívky, musí to být těžké potýkat se den co den s těmito vlezlými myšlenkami a umět s nimi žít. Úžasně popsané. John Green opět nezklamal!
I přesto, že kniha je řazena do teen literatury, tak si neumím představit, že by mi v 16 letech čtení této knihy něco dalo, a že bych to pochopila tak, jako jsem to pochopila nyní. Myslím, že ne vždy čtení knih pro mladší znamená, že starším čtenářům se nemůže líbit. Myslím, že tohle je skvěle rozebraná psychologie psychicky deprivované dívky a dívky, která si nepřipadá dost dobrá a hezká, a mladší ročníky z toho akorát mohou mít stres a vtíravé myšlenky. A že to nemá úplně typický příběh a zápletku? No a co. Ta kniha není o hledání zmizelého miliardáře, jde o to, co říká mezi řádky. Úžasný. John Green rozhodně není “jen” spisovatel pro mladé.
Greena mám ráda a nikdo snad nepřekvapí, že nejoblíbenější knihou od něj jsou Hvězdy nám nepřály. A tak jsem se těšila i na tuto. Každou měl přece výbornou, tak ani tahle nemůže zklamat, ne? No, zklamala. A brutálně.
Nejsem zrovna fanynka Johna Greena, a přesto jsem si k tomuto příběhu našla svou cestu. Svým způsobem mě příběh chytl za srdce. S hlavní hrdinkou jsme soucítila a držela ji palce, aby to všechno překonala a dala svůj život trochu do kupy. Každopádně pro mě super kniha ze žánru Young adult.
Celkově příběh nic moc. Přišlo mi to takové o ničem, nebyla tam pořádně nějaká zápletka. Ale jinak to bylo napsané velice dobře a vyjádření myšlenek hlavní hrdinky bylo hodně zajímavé. Je fajn nahlédnout do přemýšlení duševně nemocného člověka.
Greenovka, která nezklamala. Velmi odpočinková, nenáročná, čtivá, s milým příběhem a důležitým poselstvím. Poukazuje na mentální onemocnění, které může člověku pěkně zkomplikovat život. Co zvedá na autentičnosti příběhu, je skutečnost, že autor čerpal ze svých vlastních zkušeností s tímto onemocněním. Působila na mě trochu jinak, než jeho předešlé knihy - ale rozhodně v pozitivním slova smyslu. Obsahuje spoustu krásných myšlenek :)
Příběh o nemoci, kamarádství, lásce. Autor nám umožnňuje nahlédnout do mysli psychicky nemocné dívky, čím si denně prochází, jaký svádí neustálý vnitřní boj.
Třetí přečtená kniha tohoto autora. Jako první jsem četla Papírová města a málem to byla i poslední kniha poslední... A musím říct, že se mi líbila moc, asi nejvíc z těch tří... Neměla jsem žádná očekávání. Snad že téma ztráty otce (manžela) se mě bytostně dotýká. I zvláštnosti hlavní hrdinky. Možná si jen zvykám na styl Greenova psaní. ;o)
Štítky knihy
přátelství láska smrt rodina hledání smyslu života rodinné vztahy romantika psychické problémy obsedantně kompulsivní porucha pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Aza mě štvala to ano, ale zároveň mi ukázala, jaké jsou úzkosti a že myšlenek v hlavě se nezbaví. To mi přišlo nejzajímavější, pomůže mi to pochopit lidi v mém okolí. Linka s hledáním p.Picketta byla slabší, ale stejně nebyla důležitá.