Jedním tahem pera: Ztracené povídky
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544100/bmid_jednim-tahem-pera.jpg
4
31
31
Ilustrovaná sbírka raných povídek od legendárního tvůrce Zeměplochy Kdysi dávno, v dobách, kdy ještě žili draci a neexistovaly jiné videohry než černobílý ping-pong, vešel ve městě Morporku do začouzeného lokálu čaroděj… Vydejte se ve sbírce dvaceti povídek sira Terryho Pratchetta do světa dobrodružství, zábavných absurdit a bezbřehé fantazie! Znovuobjevené příběhy, které v 70. a 80. letech publikoval pod pseudonymem, vám představí vynálezce Oga, vzdorovité duchy na ministerstvu mrzutostí, hrdinu Krona cestujícího napříč časoprostorem a řadu dalších pitoreskních postav.... celý text
Přidat komentář
Jméno Terry Pratchett asi nemusím ani představovat. Pokud vejdete do knihkupectví a půjdete do oddělení fantasy, je dost dobře možné, že více než jedna polička bude jeho. Já jsem se do čtení jeho knih zatím nedala, poslouchala jsem jenom audioknihu Dámy a pánové, a říkala jsem si, že hned jak to půjde, jdu na to!
.
Na první pohled je kniha neskutečně povedená. Krasná oálka se zlatými detaily a fantasy motivy. A aby toho nebylo málo, tak je tady červená ořízka s bílými iniciály autora. Myslím že tohle je minimálně překrásný kousek do knihovny fantasy čtenáře.
.
Ale ani obsah není odfláknutý. Najdete tady dvacet povídek, každá je uvedena drobnou ilustrací. A celou knihu otevírá předmluva Neila Gaimana. Už jen to byl skvělý otvírák knížky, protože jen z předmluvy je znát poklona.
.
Povídky jsou různorodé a mě nejvíc bavily ty s vánočními motivy. Ale ani ostatní nebyly špatné, nehledě na to, že byly správně krátké a úderné. Čtení rychle ubíhalo a bylo to tak docela osvěžení, oproti sériím, které mám teď rozečtené.
.
Tahle knížka byla nádherná. Pokud milujete fantasy, tohle je rozhodně něco pro Vás! Pokud se bojíte do knihy dát, protože nemáte od autora načteno, nebojte, tady se ze znalostí nezkouší! Zároveň je to ale i super tip na dárek… !
E-kniha a místní komentáře mne přesvědčily, že tištěná verze je lepší. Je smutné číst od autora, který toho mohl ještě tolik napsat, a je potěšující číst něco nového, něco jiného. I na raném Pratchettovi je mnoho zajímavého. Ještě to není úplně ono, ale neotřelé myšlenky a nové pohledy na staré příběhy tu jsou. Něco mi připomínalo některé povídky Velinského a Pecinovskeho. A rozhodně na tom mladém muži něco bylo. Díky za ty krásné zážitky.
Jedná se o soubor dvaceti povídek, které Terry Pratchett napsal opravdu velmi dávno. Kniha obsahuje předmluvu Neila Gaimana, který s Pratchettem spolupracoval, a z textu je znát, jak hluboce si ho jako člověka vážil.
Jednotlivé povídky jsou humorné a některé mě bavili více, jiné méně. Už je zde náznak stylu psaní, který se později objevuje v sérii Úžasná zeměplocha, ale autorův vtip zde ještě není tak řekla bych vypilovaný. V některých povídkách je jeho rukopis jasný, ale u jiných by člověk asi chvilku váhal.
Co bych chtěla vyzdvihnout, je grafické zpracování. Kniha má opravdu velmi hezkou obálku. Každou povídku doprovází drobná ilustrace, a navíc má kniha i barevnou ořízku, která to celé krásně doplňuje.
Za mě rozhodně doporučuji všem, co mají rádi knihy Terryho Pretchetta. Je to taková malá jednohubka, kterou máte opravdu rychle přečtenou a přinese vám trochu kouzel a humoru do všedního dne.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatrosmedia.
Není to ten klasický Pratchett jakého všichni známe a tak odpoutat se od toho známého pratchettovského stylu je dost zásadní, jinak může přijít zklamání. Jinak kniha je vtipná, hravá a velmi čtivá. A jeden možná trochu nepopulární názor nakonec: tento Pratchett se mi líbí víc, než ten, který, napsal Zeměplochu.
Knížka, kterou prousmíváte. Ještě to není Mistr, ale v některých větách a obratech a zejména ve způsobu myšlení už se klube. Už u věnování se pochechtáváte, u předmluvy Neila Gaimana tu a tam vyprsknete, úvod Colina Smytha přeskočíte a ponoříte se do světa lehkým perem nahozeného, tu a tam ztřeštěného, po celou dobu kouzelného. Vzpomínka na Jana Kantůrka zůstává, Vratislav Kadlec se jí stane a bude mu to slušet úplně stejně. A Honba za paterem klíčů vás vystřelí ke knihovně, kde budete hladově hledat cokoliv o Mrakoplašovi, nebo aspoň o Cohenovi... Mám pouze dvě poznámky. 1. V Blackbury by chtěl žít každý. 2. Kniha ideálně naplňuje sedmnáctý bod čtenářské výzvy. Na straně 193 (plus minus deset stran, abyste to neměli tak jednoduché) najdete větu vystihující celou vznešenost i bídu života knihovníkova... a ne, není to "ook".
Nostalgie. Když už člověk čeká, že si nic nového od Pratchetta nepřečte, tak vyskočí tohle. Ono to tedy "nové" moc není, protože jsou to dávné povídky psané pod pseudonymem, ale ty zárodky autorovy geniality a stylu tu jsou. A kniha je hrozně pěkně vypravená, takže zkrátka takový feel good dárek pro uctívače Pratchetta.
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Hned na začátek musím říct že kniha už jen svým vzhledem láká k přečtení. Je laděná do takové vánoční tématiky, ale jen pár povídek je s tématikou vánoc spojeno. Musím uznat, že jako nečtenář pana Pratchetta jsem byla velmi mile překvapena. Povídky jsou vtipné, svižné, né moc krátké a ani né moc dlouhé (tedy až na tu úplně poslední). Autor má opravdu neskutečnou fantazii - v knize se například dozvíte co se stane když Santovi skřítci založí odbory a nebo co když zahradník objedná místo květin semínka pralesu. Opravdu doporučuji.