Jednou budeš Arab: Dětství na blízkém východě (1978-1984)
Riad Sattouf
Jednou budeš Arab série
1. díl >
Dětství na blízkém východě (1978-1984). Dětství na Blízkém východě, v syrsko-francouzské rodině, mezi socialistickými experimenty a arabskou tradicí, mezi Francií, Lybií a Syrií, ale především s neobvyklou blonďatou kšticí, zachycuje ve svém komiksu populární francouzský kreslíř Riad Sattouf. V prvním díle své autobiografické pentalogie popisuje očima malého Rijáda atmosféru v regionu na začátku osmdesátých let 20. století. S dětskou bezelstností a notnou dávkou humoru a sarkasmu, líčí ubohost a absurditu „ideální“ libyjské společnosti, budované revolučním vůdcem Muammarem Kaddáfím, syrský venkov – klanovou a v podstatě ještě středověkou společnost, i celou svou syrsko-francouzskou rodinu. Prostředí Blízkého východu se zrcadlí i v reakcích jeho rodičů: skeptické a ironické matky Francouzky a idealistického otce, věřícího v obrodu arabského světa a ideálního Araba budoucnosti. Díky autorově schopnosti vylovit z paměti dávno zapomenuté detaily se z bezútěšné reality Rijádova dětství stává strhující vtipný příběh plný drobných detailů, epizod a vzpomínek, rozkročený mezi klukovské sarkastické vyprávění v duchu Malého Mikuláše a autentické autobiografické komiksy Davida B. či Marjane Satrapiové.... celý text
Literatura světová Komiksy Biografie a memoáry
Vydáno: 2017 , BaobabOriginální název:
The Arab of the Future: A Childhood in the Middle East, 1978-1984, 2014
více info...
Přidat komentář
Malý blonďatý Rijád se narodí francouzské mamince a syrskému tatínkovi. A protože taťulda má nutkavou potřebu dokazovat, že má titul z vysoké, prožije rodina několik let v Lybii a Sýrii. Ale jak takový svět vnímá malý prcek?
Sattouf vytvořil takřka autobiografický komiks, ve kterém vzpomíná na svoje zajímavé dětství na počátku 80. let. Nemá přitom potřebu hodnotit, spíše je jen pozorovatel. A jaký!
Asi jako většina lidí vím, kdo to byl Kaddáfí, slyšel jsem o jeho zelené knize, Amazonkách apod. Ale do života obyčejných lidí jsem nikdy neviděl. Třeba fakt, že všechny domy byly všech, takže jste museli být pořád někdo doma a hlídat, jsem neměl nejmenší tušení. A podobných fascinujících novinek je komiks plný, ať už jsme v Asadově Sýrii, francouzské Bretani nebo právě v Lybii. A já se bavil a nechal jsem se unášet unikátní atmosférou.
Kresba je typicky francouzská, taková rádoby kulatá a roztomilá. Vyniknou díky ní střídmé barvy, kdy má ale každý stát tu svoji, takže jednoduše poznáte, kde se postavy právě pohybují.
Jediným mínusem je pak postava otce. Ten je buď nebetyčně tupý, nebo možná jen sebestředný a bezohledný, ale sledovat jeho chování bylo ubíjející. Ale na druhou stranu by bez něj nebyl žádný děj.
Jednou budeš Arab je jedním slovem brilantní. Pokud vás tato část světa alespoň okrajově zajímá, nenechte si jej ujít.
Tenhle komiks se mi dostal do rukou úplnou náhodou a jsem moc ráda, že jsem po něm sáhla. Pro člověka, který se v arabské historii a kultuře úplně neorientuje, je tahle kniha úplný poklad. Příběh je vyprávěný z pohledu malého Rijáda, který všechno kolem sebe vnímá stále ještě naivníma dětskýma očima. Přesto mě autor dokázal okamžitě vtáhnout do děje.
V knížce byla perfektně vykreslená atmosféra Blízkého východu na přelomu 70. a 80. let, stejně jako arabská kultura, tradice a nálada ve společnosti. Zároveň to nebylo nijak složité čtení. Forma komiksu mi sedla a dokázala tohle vcelku vážné téma dobře odlehčit, díky čemuž by tahle série mohla být skvělá i pro mladší čtenáře. Za mě tedy velké doporučení, já se určitě pustím i do zbylých dílů téhle série.
Knihu mi kdysi doporučil spolužák z vysoké, nicméně jsem se dlouho odhodlávala se do ní pustit... Přece jen jsem nevěděla, co od knihy čekat. Ale nakonec nelituji. Dětskýma očima je popsán život v rodině z dvou kultur - matka Francouzka a otec Syřan, sice vzdělaný a s evropským doktorátem, nicméně upnutý ke svým kořenům. Rodina nakonec žije v různých arabských zemích (Lybie, Syrie), do níž i přes svůj arabský původ otec již příliš nezapadá, malý Riad už vůbec. Žádná z kultur, žádné místo není popsané nějak jednostranně pozitivně či negativně. Těším se na druhý díl.
Když jsem před pár měsíci náhodou našla tip na tento komiks, byla jsme mírně skeptická, ale byla to chyba. Tato práce mě neuvěřitelně vtáhla přečetla jsem jeden díl za druhým.
Rozhodně to není plytké dílo, ale velmi zajímavé kulturní a společenské ohlédnutí na dětství a dospívání člověka, na pozadí jeho francouzsko-syrských kořenů.
V knihách je spousta odkazů na tehdejší důležité události, trendy, myšlení lidí a na mnohé věci je zde poskytnut zajímavý pohled ze zcela jiného úhlu.
Zvláštní a hodně dobré. Zpočátku člověk netuší, co od toho očekávat, ovšem rychle se zorientuje a namísto arabské agitky získá nejen širší povědomí o životě na Blízkém východě, ale pronikne i do zákulisí jeho krás a hrůz. Není to jednoduchá země a už vůbec v ní nežijí jednoduší lidé (i když by se snadno dal říct opak), přičemž Riad Sattouf ji svými vzpomínkami na dětství přibližuje pro Evropany víc než komfortně. V jedné rovině by se mohlo zdát, že poukazuje pouze na stinné stránky, jak je tam všechno zakázaný, jak je většina lidí fanatická a jak moc zplundrovaná krajina to je; jakmile však vypravěč přijede na Západ, zjišťuje, že Sýrie mu v mnoha ohledech voněla víc než Francie plná přetvářky. Ale ani takhle prosté to není, spousta vjemů je podprahových a autor na Arabech i Evropanech rozhodně nenechává nit suchou. A právě pro tu sympatickou nestrannost si mě komiks naprosto získal. Oproti tematicky podobné Persepolis je navíc sevřenější a lépe pracuje s motivem životopisného románu.
Ono se to sice tváří jako komiks pro děti a i v popisu je to prezentováno jako vtipný příběh ale ten úsměv vám bude spíš častěji mrznout na rtech. Je otázkou co vše si autor pamatuje a co si domyslel ale i tak je to opravdu fascinující sonda do společnosti, která se potácí v šíleném bludišti tvořeném vírou, rodovými tradicemi a pověrami, nenávistí, nacionalismem a s pronikajícími vlivy jak východního bloku tak západních zemí. Kaddáfího Lybie i syrský venkov jsou dve zcela odlišné světy, ale ani v jednom byste asi nechtěli vyrůstat. To co postavy občas vidí, prohlašují či zažívají je naprosto nepochopitelné ale jen těžko se od toho dá odtrhnout. Nejmrazivější je, že komiks nemoralizuje, neodsuzuje, pouze ukazuje jak to je a jasně sděluje, že soužití rozličných kultur(i mezi samotnými muslimy!) je běh na dlouhou trať.
Totálně mě to strhlo a hned jsem si šla do knihovny půjčit další dva díly. Úžasný pohled na arabský svět od někoho, kdo tam vyrůstal, má otce Araba a mamku Francouzku, setkává se s východními i západními kulturami...nehodnotí, jen popisuje a dokumentuje. Někdy mi nad některými situacemi zůstával rozum stát, někdy mi bylo vnitřně smutno, někdy mi bylo nanic, ale jsem ráda, že jsem se zase něco nového dozvěděla o arabském světě, který se nás v poslední době čím dál víc dotýká. Jen mi byl dost nesympatický otec a maminku zase velmi obdivuji, jak to jako velmi odlišná Francouzka zvládala sama v cizí kultuře.
Kdyby měla Satrapi bráchu, vypadal by asi jako Rijád. Moc se mi to líbilo a dozvěděla jsem se spoustu naprosto neuvěřitelných informací o životě v Libyi a Sýrii. Zároveň to pro mě nebylo tak náročné a plné informací jako třeba Goražde. Vřele doporučuju. Určitě si přečtu i další díly.
Komiks je hezký a splnil má očekávání. Čtenář tak může vhlédnout do srdcí, obav, předpovědí a obvyklého života pro nás hůře pochopených Arabů. Myslím, že je to velmi realistické. Pokud vás zajímá tento svět, je komiks Jedniu budeš Arab právě pro vás. Líbí se mi, že autor vše popisuje a nic nehodnotí.
Pěkné čtení. Líbilo se mi, že autor a hlavní postava zároveň si nedal za cíl nějaké morální či hlubokomyslné poselství, ale že prostě v komiksové podobě popisuje život v oblasti, která je mu tak vzdálená a blízká zároveň. Na rozdíl od Persepolis tady nejde o pohled na nějaké disidenty, ale prostě na běžné lidi. Moc se mi líbily profily jednotlivých postav. Otec, neustále věřící ve vstřícnost prostředí, ze kterého už vlastně také sám vypadl, matka trpělivě následující svého muže, a Rijád, který se snaží protloukat svým světem, a naráží přitom na překážky vyplívající z jeho vykořeněnosti. Bída (tedy na evropské poměry) tehdejších blízkovýchodních zemí (přitom ve své oblasti vlastně naopak vyspělých) snad nemůže být popsána výstižněji.
Celkově dobré, příjemné na oddychové čtení. Výborně hodnotím hlavně onen realismus, žádné romantizování.
Tenhle syrový pohled na dospívání v arabském světě mě chytil za srdce. Hlavní postava je divák i herec zároveň, baví mě to střídání pohledů, kdy je cizincem ve vlastní zemi, aby vzápětí překvapil vnitřním souladem s okolím.
Tohle je docela silný kalibr. Riad Sattouf brutálně upřímně popisuje život v Lybii a Sýrii s rodinou.
Dostala mě babička, která olizuje vnukům oči a celkově tak trochu žije v době kamenné. Strýc, který i když je "Hádždž", okrade svého bratra. A hlavně autorův otec. Riad ho má velmi rád, dokáže ale vidět, že je nespolehlivý, vypočítavý, s minimem empatie, pověrčivý i přes doktorát z univerzity v Paříži. Bratranci a kamarádi svorně nenávidí všechno židovské, chybí jim jakýkoliv soucit se zvířaty (případ osel a hlavně to nebohé štěně...) Až si člověk říká, kde je to pozitivní, někde tam přece být muselo. Ono tam vlastně je, ale spíš jen takové záblesky mezi směsí nacionalismu, násilí a zabedněnosti.
Rozhodně to není komiks pro děti, jak třeba tvrdí v nabídce Kosmas, spíš jen pro trochu otrlejší mládež.
Autobiografický komiksový příběh o prožitém dětství Riada ve Francii a na Blízkém východě. Příběh je poněkud surový, což ostatně země jako Lybie a Sýrie jsou, nicméně je velmi poutavý a člověk od knihy neodejde, dokud ji nepřečte.
Kniha je pentalogií a v ČR byl dosud vydán první díl v nakladatelství Baobab. Cílem knihy zřejmě nebylo vysvětlit, jak se věci mají v zemích, kde vládne diktátor. Autor knihy po většinu času prostě konstatuje, že to tak je. Donutí člověka se zamýšlet nad systémem a nad zvyklostmi jak v Sýrii, tak v Tunisku. Jsou dány možnostmi lidí, které nejsou nikterak valné.
Knihu jsem nalezla v dětském oddělení, ale domnívám se, že stejně jako například "Anna a Vlaštovčí muž" je tato určena dospělým a spíše starším dětem. Děti v ní nosí zbraně, hrají si na válku, nechodí do školy. Myslím, že je důležité ukazovat našim evropským dětem, že toto je veliký problém, který další zbraně nevyřeší. Proto vnímám knihu Riada Sattoufa za velmi cenný materiál plný informací. Na pultech dosud něco podobného chybělo.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2017 | Jednou budeš Arab: Dětství na blízkém východě (1978-1984) |
2017 | Jednou budeš Arab 2: Dětství na Blízkém východě (1984-1985) |
2018 | Jednou budeš Arab 3: Dětství na Blízkém východě (1985-1987) |
2020 | Jednou budeš Arab 4: Dětství na Blízkém východě (1987-1992) |
2021 | Jednou budeš Arab 5: Dětství na Blízkém východě (1992-1994) |
Tak tohle byla jízda. Knížku jsem dal na jedno posezení, a hned se pouštím do druhé. Rozhodně všem doporučuji k přečtení! Stojí to za to.