Jeruzalém: Rok v rozděleném městě
Guy Delisle
V nejnovějším albu se Guy Delisle vydává na roční pobyt do Izraele, kam následuje manželku, pracující pro Lékaře bez hranic. Jako otec na rodičovské dovolené se stará o dvě děti, ale zejména prozkoumává své okolí. Rodina musí zvládnout žít v zemi, která je kolébkou náboženství, ovšem potýká se s řadou problémů. Samotný Jeruzalém je rozdělené město, kde se z tak jednoduché záležitosti, jakou je přejet z jednoho konce (muslimského) na druhý (židovský), dokáže vyklubat opravdu pořádný oříšek. Delisle popisuje a glosuje to, s čím se setkává, se svěžím přístupem nezatíženého pozorovatele a s nezbytnou dávkou sarkasmu i ironie.... celý text
Literatura světová Komiksy Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2013 , BB artOriginální název:
Chroniques De Jérusalem, 2011
více info...
Přidat komentář


Trochu zklamání.
Po vynikajícím Pchjongjangu mám pocit, že jde Delise pořád mírně dolů, i když si kvalitu pořád drží. Kde dříve byla hravost a komplexnost, dnes čím dál víc nastupuje roztříštěnost, zjednodušenost, roztříštěnost, nevypointovanost, neobjektivita (viz komentář od Patricia) a pocit "promítání fotek z dovolené". Pokud tedy takto, tak zkrátit na polovic.
Kouzlo to pořád má, ale pokud příští kousek nebude výrazně lepší, nemá už mě další cestopis asi cenu...


Knihu jsem si pořídil především proto, že jsem se těšil na nezaujatý a humorný pohled na problémy izraelsko-palestinského konfliktu. Dočkal jsem se zaujatého vykreslení Izraelců jako původců všeho zla, palestinských arabů jako andělů, kterým je na každém kroku ubližováno. Když jsem se ke konci knihy dočetl, že ďábelský žid zastřelil araba a chtěl pozabíjet všechny araby, načež mrtvý arab měl velké jizvy na břiše a proto mu určitě vzali orgány, tak jsem zbytek dočetl s velkým sebezapřením. Ještě fakt chyběla informace o tom, že židi pijí krev malých dětí... Z devadesáti procent je to žaloba na Izrael. Buzerace, checkpointy, zeď, teror Izraelců vůči arabům, válka vůči arabům... Ani slovo proč tam je zeď, ani slovo proč bylo "Líté olovo". Hrůza. Místo abych se dozvěděl něco více o obou stranách konfliktu nezaujatým Delislem, četl jsem jen a jen žalování a naivní pro-palestinský pohled, aniž by se alespoň náznakem snažil zjistit fakta z druhé strany. Plusem knihy je určitě podrobný popis památek, ale to je žalostně málo. Pro pro-palestinské aktivisty musí být Delisle bůh.


Delisle pomocí jemně sarkastického humoru a značně subjektivních postřehů portrétuje Jeruzalém a soudobý Izrael. Odhaluje množství paradoxů. Přesto, že se jedná o úplně jiný reportážní komiks, než ten, který známe od Joe Sacca, oba autoři se nakonec v celkovém pocitu bezvýchodnosti setkají.


Nepříliš koherentní, spíše epizodní a málo se rozvíjející. Tematický trošku zjednodušující, nicméně stejně jako předchozí komixy téhož autora upozorňující na nejpodstatnější problémy v rámci regionu. Závažné téma je opět podáváno ironicky odlehčeným tónem, nedostává se však k zesměšňující hranici. I přes nadhled je cítit tíživost situace.


Souhlas s komentářem níže, řemeslně si Delisle kvalitu samozřejmě drží a jeho mód "neználkovského", až dětsky bezprostředního a bezpředsudečného pozorování dovoluje, aby krásy i absurdity izraelských končin hovořily samy za sebe...
Autorovy další knížky
2009 | ![]() |
2013 | ![]() |
2011 | ![]() |
2009 | ![]() |
Neuvěřitelně jednostranně zaujaté. Dvě hvězdy jen za zobrazení památek, těžký život otce na "rodičovské" a pár vtipných momentů. Já četla s velkým sebezapřením po přirovnání Židů k opicím (viz obrázek ze ZOO). Po předchozích cestopisech obrovské zklamání.