Jeseň stredoveku / Homo ludens
Johan Huizinga
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225995/bmid_jesen-stredoveku-homo-ludens-OPy-225995.jpg
5
34
34
Autorom knihy, ktorú beriete do rúk, je holandský historik Johan Huizinga /1872 - 1945/. K dejinám si po celý život udržal vzťah amatérskeho nadšenca, pre ktorého je predmet jeho záujmu vždy príťažlivý a vzrušujúci. Hlboké vedomosti, talent a osobitná metóda spracovania archívneho materiálu mu umožnili písať o minulosti ako o niečom, čo sám prežil. Jeseň stredoveku je jednoliaty obraz života v severnom Francúzsku, Burgundsku a Holandsku na prelome 14. a 15. storočia. Je to Huizingovo najúspešnejšie dielo, bolo preložené do dvadsiatich siedmich jazykov. Zoznámime sa v ňom s ideálmi a módnymi prúdmi v myslení jedného storočia, ukáže sa nám pozoruhodná nezhoda medzi ilúziou ideálu a skutočnosťou, dozvieme sa o rytierskych sľuboch, turnajoch, o tom, ako ľudia prežívali lásku, náboženstvo, aké bolo ich estetické cítenie. Čas, keď stredovek prežíval svoju jeseň, je pre nás dávnominulý, ale "ak má poznanie minulosti odozvu v duchovnom živote súčasníka, nie je ani mŕtve, ani bezcenné /parafráza Huizingovej myšlienky/". K inému typu Huizingových prác patria úvahy o osude našej civilizácie. Sem možno zaradiť dielo Homo ludens /Hrajúci sa človek/ s podtitulom O pôvode kultúry v hre. Podľa Huizingovho názoru je vo všetkom na svete prítomná hra; ľudská kultúra vzniká a rozvíja sa v hre a ako hra. Výraz Homo ludens charakterizuje človeka tak podstatne, ako iné, v spoločenskom vedomí známe, označenie Homo faber, človek-tvorca. Napriek tomu, že práca Homo ludens zasahuje do bezmála všetkých oblastí spoločenských vied, ostáva predsa len prácou historickou. Huizingova koncepcia vyvolala polemickú odozvu a podnietila ďalšie výskumy v tejto problematike, ktorých výsledkom sú nové pohľady na faktor a funkciu hry v živote človeka. Jeseň stredoveku a Homo ludens sú do slovenčiny preložené prvý raz. (záložka knihy) The Autumn of the Middle Ages (a.k.a. The Waning of the Middle Ages) - 1. vydanie originálu 1919. Homo Ludens - 1. vyd. originálu 1938.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 1990 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Herfsttij der Middeleeuwen, 1919
více info...
Přidat komentář
O knize jsem poprvé slyšel na studiích a několik let jsem se pak odhodlával ji přečíst. Inu je to odborná literatura a ocení ji především ´středověkáři´. Příliš bych ji nedoporučil nadšenci pro středověk, který je zvyklý spíš na populárně-naučnou literaturu typu různých historických časopisů. Proč? 1) Kniha je psána až básnickým jazykem. Jeho květnatost je sice esteticky hezká, ale nejednou se přistihnete, že vám uniká smysl. Co by šlo vyjádřit jednou holou větou je rozepsáno na dva odstavce plných slovních přirovnání, ozdůbek a kudrlinek. 2) Autor čerpá hlavně z kronik. Zahrne vás různými historkami. To je skvělé, kdyby jich opět nebylo přehršel. Historka se vrší na historku a vy zase dumáte, o čem vlastně ta kapitolka je. Osobně mám radši systematičtější a jasnější styl. Což ale neznamená, že někomu se naopak tento netradiční styl může líbit.
Trosku narocnejsi cteni, jazyk je velice poeticky, nicmene je vse vystizeno tak, jak by vystizeno byti melo.
(Uwaga spoilery!) Nejhorší zkouška studia. Nejoblíbenější zkoušející. Neodbytný pocit, že nic nevíte a vědomí, že to není jen pocit, ale vysmívající se realita. Váš zavařený mozek se v třicetistupňovém hicu snaží odpovědět na prostou otázku:
"Četla jste Podzim středověku?"
".. Em.. Em.. Mm.. ne."
"Řekněte mi, o čem ta kniha je. Co byste čekala, že obsahuje. Přemýšlejte, vymyslíte to."
"Když myslíte." (Hm, haha, tak určitě.)
Když jsem se o pár hodin později naprosto otřesená vypotácela v zeleným saku ven z našeho ústavu s cílem zapadnout po hlavě do první knajpy a dva dny nevylézt, nechápala jsem, jak jsem tu zkoušku mohla udělat. Mluvila jsem o knize, kterou jsem nikdy nedržela v ruce. Slíbila jsem si: "Jednou spolu zúčtujeme." Rok poté jsem naznala, že je čas ověřit, o čem Podzim středověku je.
"Každá doba touží po krásnějším světě. Čím je zoufalství a bolest ze zmateného dneška hlubší, tím je tato touha niternější. Koncem středověku je základním tónem života hořká trudomyslnost."
Už samotným názvem Huizinga připravuje své čtenáře na pompézní alegorický rej, v němž data, jména a události tančí bláznivý tanec s kulturou a vytvářejí vír dokonale promyšleného chaosu. Podzim středověku není primárně suchopárnou knihou, z níž student historie nasává telefonní seznam událostí, je to umělecké dílo, kronika lásky, rytířských ctností, nesplněných přání a utrpení.
Huizinga svojí expresivní freskou oživuje poslední desetiletí vadnoucího středověku. Miluje je a nijak to nezastírá. S neobjektivitou, zaujetím a vášní pro věc líčí život lidí, kteří propadali mnohatýdennímu smutku po smrti panovníka, jehož nikdy nespatřili, a byli schopni vraždy, když jejich protivník podváděl v šachu. Kam se vysmívání vlastnímu životu z Podzimu středověku dostalo, líčí dokonale Michail Bachtin v Lidové kultuře středověku a renesance.
Podzim středověku nelze nedoporučit, ovšem je dobré mít předtím něco načteno. Coby první kniha o středověku by mohl nejednomu čtenáři prudce zamotat hlavu a zavést ho jako bludička do temného lesa středověku a nechat ho bloudit. 5/5 Kniha o umění a myšlení středověku, která je sama uměleckým dílem. Co víc si člověk může přát?
Štítky knihy
Burgundsko Nizozemsko dějiny Francie kulturní dějiny pozdní středověk
Autorovy další knížky
| 1999 |  Podzim středověku |
| 2000 | Homo ludens |
| 2000 | Ve stínech zítřka |
| 2014 | Erasmus |
| 2002 |  Kultúra a kríza |
Nebyť tohtoročnej čitateľskej výzvy, asi by som sa k tejto knihe (tak skoro) nedostala. Siahla som ale po nej, keďže je jediná s ročným obdobím v názve, ktorú máme doma. Nie je to žáner, ktorý by som bežne čítala alebo vyhľadávala. Neľutujem však jej prečítanie. Je to kniha písaná veľmi kultivovane a príťažlivo, skoro až beletristicky, čo je na učebnicu, teda odborný text dosť nezvyklý jav. Iste sa však lepšie učí z takýchto "príbehových" textov podaných poetickým jazykom, ako zo suchopárnych konštatovaní.