Jessie a Morgiana
Alexandr Grin (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/289180/bmid_jessie-a-morgiana-xCM-289180.jpg
4
139
139
Alexander Grin (1880—1932) je popredný predstaviteľ sovietskej romantickej literatúry. Viedol tulácky život, bol nádenníkom, prístavným robotníkom, kresličom, pisárom, zlatokopom, rybárom, lodníkom . . . Potreba nezvyčajnosti, ktorú Grin považoval za jednu z najsilnejších potrieb človeka popri spánku, jedle a láske, sa zreteľne črtá aj v jeho prózach s rozprávkovými príbehmi, záhadami, dobrodružstvami a psychológiou rozpoltenosti moderného človeka. V románe Jessie a Morgiana stoja proti sebe dve kontrastné hlavné postavy: príťažlivá a ľudsky plnohodnotná Jessie proti temnej Morgiane, ktorej príroda odoprela pôvab a fyzickú dokonalosť. Sestry nie sú rozdielne len na pohľad. Jessie má rada život a ľudí, Morgiana ho nenávidí a fyzická ohavnosť sa v nej snúbi so zvrhlou dušou. Napínavý príbeh vrcholí kolíziou ich vzťahov a odhalením Morgianinho zločinu — z chorobnej nenávisti sa odvážila siahnuť na život svojej krajšej a lepšej sestry. Román si prečítame s pôžitkom i úžitkom pre jeho mravný pátos a psychologicky hodnovernú konkretizáciu ľudského dobra a zla. Jeho súčasníci ho nazývali fantastom. On však chcel, aby z ľudskej tváre nezmizol dobrodušný úsmev, aby človek víťazil nad utrpením, aby na zemi nebola zloba, pretvárka a lož, aby sa ľudia učili snívať, dúfať a veriť. My ho nazveme bojovným rojkom. Grinove knihy, ako knihy každého veľkého spisovateľa, sú plné znepokojujúcich otázok. Sám skúsil v živote všetko: poznal hlad, biedu, trpkosť omylov, peklo porážok i veľké sviatky veľkých víťazstiev. Zmietal sa, hľadal a nenachádzal, hľadal aj našiel, a pritom vystríhal: „Nikdy sa neľakajte omylov.” Kládol si otázku a hneď si aj odpovedal: „Čo som chcel? Dozaista to najlepšie, po čom človek môže zatúžiť. Veľmi som to chcel, no podľa všetkého tak túžiť je nebezpečné.” Občas počujeme od rozumných ľudí, že vlna dejín, čo vyzdvihla Grina, už dosiahla svoj vrchol a teraz opadáva. Možno. Búrky a vlny dejín však nezaniknú bez stopy. Vždy zanechajú na brehu nielen známku úrovne (úrovne nášho chápania umenia), ale aj hlboké „brázdy“ svojho jestvovania. Na dôvažok búrky sa predsa opakujú a vlny vracajú. Nemožno neľúbiť človeka a spisovateľa, ktorý tak trpezlivo a nástojčivo učil ľudí veľkému a peknému zázraku — umeniu snívať.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1984 , Východoslovenské vydavateľstvoOriginální název:
Джесси и Моргиана (Džessi i Morgiana), 1929
více info...
Přidat komentář
Knížka se velmi dobře čte. Jen ten závěr mi připadal jako když to chce mít autor už za sebou .... to bylo trochu zvláštní, ale jinak prima. Možná shlédnu i zfilmovanou podobu, abych měla srovnání.
Já jsem si vždycky myslela, že ty dvě byly dvojčata. Asi to bylo výbornou Janžurkou ve filmovém zpracování tohoto příběhu. Tohle byl ale výživný materiál. Velmi zajímavá studie lidských povah. Abych byl upřimná, nedokázala jsem souznít ani s jednou ze sester. Tak se ze mě během čtení stal pozorovatel. Grin obě sestry dokonale popsal a to i do nejmenších detailů. Karty jsou tady ale už předem rozdané a tak se hraje s tím, co nám autor nadělil. Směr je totiž jasně daný.
Podle zdejších komentářů jsem čekala opravdový literární skvost. No, nevím. Když se ta "hodná a krásná" Jessie u snídaně bláznivě rozesměje nad vajíčkem, které mohlo být kuřátkem, dost mě to vyděsilo. Některé motivy úplně vyšuměly, třeba ten s Jessiinou dvojnicí. Vlastně se mi mnohem víc než konflikt dvou sester, krásy a ošklivosti, dobra a zla, líbilo to prázdné rádoby chytré anglické tlachání, společenské kličky a lehká ironie jak z pera Jane Austin.
Nenávist byla přítomna vždy, před sto lety stejně jako dnes. A tak i příběh Morgiany a Jessie je nadčasový, ačkoliv pochází z roku 1929.
Morgiana se narodila jako ta ošklivá a zlá, Jessie jako hezká a hodná. Obě zůstávají ve svých škatulkách. Morgiana se nikdy nesnaží změnit sebe i tím i vnímaní světa k lepšímu, Jessie zas odmítá vidět zlo. Morgiana závidí a nenávidí, Jessie se obětuje a miluje.
A proto mě asi tak uchvacuje i filmová verze s Ivou Janžurová v dvojroli. Protože Jessie a Morgiana jsou dohromady vlastně jedna reálná bytost. Je to geniální.
Miluju filmové zpracování s naprosto úžasnou Ivou Janžurovou v hlavní dvojroli. Když jsem objevila knižní předlohu, trochu jsem se bála, že nemůže být tak skvělá jako film, ale obavy to byly zbytečné. Je to skvěle napsaný příběh! Psychologické drama, horor i detektivka. Dekadentní, romantické, poetické i mrazivě děsivé. Opravdu krásně vykreslený příběh dvou sester, příběh dobra a zla, lásky a nenávisti, laskavosti a zloby, dobrosrdečnosti a závisti. Radost číst!
Knižku jsem našla v jedné zlínské knihobudce. Ještě je podepsaná bývalou majitelkou , která ji možná četla jednou nebo velmi opatrně, je jako nová bez trhlin a skvrnek. Protože znám filmovou předlohu, těšila jsem se. Knižní klenot, příběh mistrně zpracovaný, autor má velký dar popsat nám nejen povahy postav, ale i prostředí v kterém se nachází, přírodu , oblečení , budovy , vůně, jídlo , všechno je reálné i bez filmu , všechno se dá představit. pro nadšence kvalitní literatury a těžkých psychotrilerů ve stylu Kouzelný dům nebo díla Karla Čapka. Kniha má hrůzostašné ilustrace, které dobře dokreslují pochmurnou atmosféru knihy.
Jessie a Morgiana je jedním z nejlepších psychologických románů, které jsem kdy četla.
Obě titulní postavy, starší Morgianu a mladší Jessii, autor popsal do nejmenších podrobností, doslova tak vidíme do jejich duší. Jejich příběh je příběhem žen, z nichž jedné osud nadělil mládí a krásu a druhé stáří a ošklivost. Grin tak mistrně ukázal, jak může takový "dar" ovlivnit myšlení a konání člověka...
Skvělé, plný počet a doporučuji.
Zlo a dobro, černá a bílá, štěstí a neštěstí a závist, která prehluší a málem umlčí vše kolem sebe. Geniálně napsané, čtivé a napínavé.
Stará dobrá klasika. Psychologický román, místy až thriller - každopádně čtenář se neodtrhne. Geniální popis osob a jejich rysů. Naprosto doporučuji.
Další Grinův poklad... Úžasně vykreslené psychologické romantické drama...
Velmi krásný děj ze starších dob, kniha mě opravdu velmi nadchla tak jsem chtěl vidět i film natočený podle této knihy (Morgiana, Juraj Hertz), film jsem již shlédl dvakrát a knihu si chci ještě jednou přečíst. Velmi doporučuji i pouze vidět film, ale kniha není ani horší, ani lepší.
O filmu Morgiana vím jen to, že existuje a že v něm hraje paní Janžurová - zážitek z knihy mi tedy nijak nezkreslil. A zážitek to byl dokonce o něco lepší, než jsem vzhledem k anotaci očekávala. Autor vykreslil mysl opanovanou záští opravdu působivě, a vlastně mě pobavily i ty trable mladé lásky podané se shovívavě ironickým pousmáním. Ale nejsilněji se mě dotkl motiv tváře/identity - pohledy do zrcadla, objevení dvojnice, obě sestry "v zajetí" té druhé, jedna tísněna závistí, druhá stínem této závisti, žádná nemůže žít plně sebe. Konflikt je nevyhnutelný, doslova boj o zdroje.
Já jsem já, já jsem sama sebou - říká Jessie po zkoumavém pohledu do zrcadla v samém závěru příběhu.
Námět zajímavý, pěkně vypracováno,ale místy nudné. Kupodivu pro mne filmové zpracování lepší než kniha.
Dočteno do poloviny, pak už jsem jen přeskakovala po dialozích. Krom vrchovaté várky patosu a lyriky nám tu vlastně není nic nabídnuto. Rozhovory, které šly mimo mě a které často neměly ani hlavu, ani patu. Nijaký děj, který se i přes krátký rozsah nepříjemně táhnul. A pokus o vraždu, který nevzbudil ani napětí, ani emoce.
V práci mi na ni náhodou padla ruka Jessie a Morgiana - co to je? Kovbojka? Ne je to ruské. Ruská kovbojka? Cože to vlastně je?
Co to je? Hm brilantní dílo vrcholného ruského romantismu, ale žánr? Všechno a nic konkrétního. Skvěle vykreslené charaktery, myšlenkové pochody.
Ale nadevše ten závěr. Poslední pětina knihy, která ve filmu vůbec není.
Poslední pětina je tak typická pro ruskou literaturu.
Jenom láska nestačí. Ani ryzí charaktery, vášeň, záchrana života...proti společenskému stereotypu. Jsou situace, které dokážou z lidí vykřesat to nejlepší i to nejhorší, leč v rutině práchniví. Závěr z toho dělá mistrovské dílo.
Která ze sester vlastně dopadla lépe?
Autorovy další knížky
| 1982 |  Jessie a Morgiana |
| 1980 | Nachové plachty |
| 1960 |  Cesta nikam |
| 1966 |  Zářivý svět |
| 1972 | Na oblačném břehu |
S touto knihou jsem tak trochu bojovala. Měla jsem ji dloho rozečtenou, a bylo mi úplně jedno, jak vše nakonec skončí. Dnes konečně dočteno. Místy dost nudné, naopak konec urychlený a dost zvláštní. Z knihy nejsem nijak nadšená.