Jidáš byl Ufon...a jiné příběhy
Štěpán Kučera
Děj šestice povídek v nové knize Štěpána Kučery nás jako nějaká globální zvonková dráha proveze z podzemí chrámu Hagia Sofi a v Istanbulu do podzemí pražské Krannerovy kašny, z džungle brazilského ostrova Paqueta, přes bažiny v meandrech řeky Mississippi až do fatamorgánunosných syrských pouští, a nakonec půvabnou zkratkou zemským jádrem z Jizerských hor až do australského pohoří Stirling Range. Hlavními hrdiny Kučerových textů však nejsou jejich hrdinové, ale sám text. A tak se tu spisovatel setkává se svou postavou jako rovný s rovným, děj knihy podzemní chodbou vyúsťuje do života svého autora, fikce vítězí nad realitou v nároku na skutečnost. Pozorný čtenář dokonce najde klíč k pointě jedné povídky v jiné. To vše je okořeněno přesnou dávkou vtipu.A na své si přijdou i milovníci tajemna: úvodní langdonovský pastiš se v literárních dějinách nejspíš octne mezi texty s nejvyšší hustotou záhad na jednu stránku.Ostatně, všech sedm topoi knihy jistě na zemském povrchu vytvoří nějaký obrazec, takže stačí vzít glóbus, špendlíky a pevnou nit — a dát se do práce.... celý text
Přidat komentář
Moc se mi to líbilo, narazil jsem na tuto knihu zde na databázi mezi knihami zdarma ke stažení. Moc si nelibuji v povídkách a ani autora jsem dosud neznal. Jaké to však milé překvapení - humor, fantazie, nadsázka a přitom vždy nějak fakticky ukotvené. Asi nejvíc mne bavili ty povídky, kde byl autor provázaný s dějem - Dan Brown a Karel May především. To mi trochu připomínalo film Muž z Acapulca :) Dobré, až na autora někde narazím, rád si přečtu něco dalšího.
Docela příjemné a nenáročné čtení, které dokáže překvapit.
Některé povídky jsou dobré, některé méně, ale styl psaní mi sedl.
Dobré počtení. Příběhy z českého prostředí se mi líbily podstatně více ale stejně žasnu u všech povídek nad autorovou fantazií a smyslem pro sofistikovaný a často skrytý humor.
Tak takýto nářez z eknih zadarmo! Dan Brown len ticho závidí. Nuž, nielen české pivo je svetová špička...
Opět dobrý tip ze zdejší databáze; opravdu hodně povedené povídky, ať už výborná parodie na symbologa Roberta Langdona nebo dobrodružný příběh Kara ben Nemsího, resp. snad spisovatele Karla Maye. Nebo podzemní dobrodružství pod pražskou Krannerovou kašnou v návaznosti na zapomenutého spisovatele Karla Ladislava Kuklu.
Originální, nápadité, skutečnost se prolíná s fantazií, s mnoha odkazy na skutečné reálie a skutečná díla, vtipné, takovým jemným nenápadným humorem. Něco člověku docvakne až časem, za všechno třeba jméno damašského krutovládce paši Ašára Basada v povídce Vězeň damašský.
Všechny povídky nejsou pro mě za pět, nejlepší asi Jidáš byl Ufon a Vězeň damašský, ale ten nápad je tak skvělý, bavila jsem se báječně, celek každopádně za pět.
„Sousedka měla pootevřený balkon a oba uprchlíci jí vpadli o pokoje. Stará paní se nejdřív vyděsila, ale když poznala Ipek, nabídla jim vlídně kávu a sušené fíky. Ipek s ní prohodila několik slov turecky.
‚Říká, že vypadáte jako Tom Hanks,‘ obrátila se Ipek k Robertovi.
‚Lidi si nás občas pletou,‘ připustil Robert a poslouchal, jak ve vedlejším bytě Johan převrací nábytek a hledá stopu.“
*
„ ,Rozbřesku se ani jeden z vás nedožije,‘ odpověděl za Roberta Nemo. Stál u hlavního vchodu s revolverem v ruce. Všichni se polekaně otočili. Nema už víckrát předtím napadlo, proč padouši v knihách nestřílejí rovnou, ale vždycky si napřed s oběťmi povídají, vyprávějí jim své motivy, případně se přiznávají k předchozím zločinům.“…
*
„Muž nešťastně sklopil zrak. ‚Při potyčce u brány jsme museli odhodit všechna zavazadla. Naše Bible byla v jedné z brašen, které tam zůstaly ležet.‘
Položil jsem mu ruku na rameno. ‚Je ještě jedna kniha, která vám u opata otevře dveře.‘
Vstal jsem, sáhl do sedlové brašny a podal mu brožovaný výtisk Pokladu na Stříbrném jezeře.“
--------------
A ještě malý dovětek: Jako malá jsem milovala Vinnetoua, knihy i filmy, sbírala fotky z filmů, a přesto jsem v cca 11 letech sepsala roztomilou parodii s názvem Vinnetou, zelený džentlmen. Takže parodie ještě nemusí znamenat zesměšnění…
Něco tak osvěžujícího jsem už dlouho nečetla!
Jako sklenice točené kofoly v parném dni :-)
Jedna povídka lepší než druhá, bavila jsem se, úsměv na tváři mám ještě teď.
Děkuji za možnost legálního stažení zdarma.
Tak konečně jsem si uvědomil, že Štěpán Kopřiva a Štěpán Kučera není jedna a ta samá postava. A díky knihám na tomto fóru propojeném s Městskou lidovou knihovnou jsem se mohl pokochat touto férií. Jedna povídka ve stylu Karla Maye, druhá ve stylu Dana Browna, horor, troška Klímy (takhle čtu Kuklu), no prostě zábava i poučení na pár hodin, pro mne dva dny, kdy jsem se kochal. A povídky, co píše spisovatel, který píše o spisovateli, to už je snad i Stančíkovské ;-) Doufám, že má autor radost, že nepobavil jen sebe.
Prva vec co ma pri citani napadla, bolo slovo feéria. Proste fraska, hra, parodia. Na Brownove pribehy s Langdonom, ktore su uz sami o sebe fraskou. :) Take mile zahravanie sa s temou, kde si aj samotne literarne postavy uvedomuju ze su len postavami z knihy. No a tak k tomu treba aj pristupovat. Ako k zabave. Pripomina to napr filmy Limonadovy Joe, Adelu (tu co jeste nevecerela), pripadne az Kdo chce zabit Jessie? Veselohra na papieri. Zaroven sa to tvari ze je to prespekulovane, ze autor s vami hra svoju hru. Akoze zaujimavy pocin. Avsak pozor, nedajte sa pomylit. Po prvej trochu parodickej poviedke, nasleduje 5 vybornych priam souckovskych poviedok, za ktore by sa ani Ludvik nemohol hanbit. Hlavne tie "ceske" sa mi pacili.
Tak jsem se pobavila. Autor bud miluje Šifru Mistra Leonarda nebo si dělá srandu. Drze si přepíše děj a Browna zařadí do děje. A proč by né ? Komu se nelíbí at nečte, já se bavila. Ty první dvě povídky byly super, čtení jsem si vychutnávala , Kuklův klan byl ten styl co má tajemství a to mám ráda , ale další byly na jiné téma už mě tak nezaujaly. Děkuji za ekmihu zdarma.
Na knihu jsem narazil úplnou náhodou po brouzdáním nakladatelstvím Druhé město, jež jsem projížděl kvůli Stančíkovy, jehož knihy jsou právě v tomto nakladatelství vydávány. A právě Petr Stančík ke knize napsal úvodní slova, která vás navnadí k přečtení. Jeho knihy mám strašně rád a s některými Kučerovými povídkami jsou si v lecčems podobné, proto pokud máte rádi Stančíka, pravděpodobně se vám bude líbit i tato sbírka. Originální, inteligentně vtipné, čtivé a hrající si se čtenářem byly všechny, avšak za nejpovedenější bych vybral titulní Jidáš byl Ufon a Vězeň damašský. V době mé recenze je zde pouhých 5 hodnocení, což je velká škoda, doufám že časem se kniha dostane k více čtenářům, protože pan Kučera je vskutku talentovaný a jeho tvorba mě nadskutečně pobavila.
Mrzí mne,že kniha nemá žádný komentář,i když si ho fakt zaslouží.Název u mne vzbudil zvědavost a jsem za to vděčná.Byla to výzva.České autory moc nevyhledávám a jsem i dost vybíravá,takže jsem čekala,že to ani nedočtu.Ale dočetla jsem a považuji za kousek vhodný pro gurmánského čtenáře.Moc chválím autorovu nápaditost,zpracování,rozhled a originalitu.Doporučuji!
Štítky knihy
Část díla
- Ďáblův doktor a mrtvý wallaby 2016
- Jidáš byl ufon 2013
- Kuklův klan 2014
- Marie Laveau Superstar 2016
- V království Urubů 2014
Autorovy další knížky
2019 | Projekt Gilgameš |
2024 | Osiřelo dítě |
2016 | Jidáš byl Ufon...a jiné příběhy |
2021 | Největší lekce dona Quijota |
2022 | Gablonz / Jablonec |
Pěkné příběhy s velmi hezkými ilustracemi. Některé příběhy jsou velmi podařené, některé méně, ale styl psaní pomůže.