Jidáš zbavený pout – Poslední hlídka
Peter F. Hamilton
Sága Společenství série
< 4. díl
Jidáš zbavený pout Poslední hlídka uzavírá celou Ságu Společenství. Mark Vernon, mechanik a zručný řemeslník, má dojem, že konečně pro sebe našel správné místo v nejistém světě. Podařilo se mu získat práci v nejbezpečnějším ze světů Společenství. Zdá se, že on a jeho rodina už nejsou v nebezpečí. Mark pomáhá při stavbě hvězdných lodí, na kterých v případě katastrofy uniknou super bohatí. Jednoho dne ho Nigel Sheldon požádá o malou laskavost. Muž, který vytvořil Společenství, se neodmítá. Problém s malými laskavosti však spočívá v tom, že za ně se často platí obrovská cena ... Válka je neprobíhá příznivě pro lidskou rasu a zrádná činnost Hvězdoplavce ohrožuje samotné srdce Společenství. Pouze zničení zrádce může změnit rovnováhu sil. Paula Myo se k cíli přibližuje víc a víc, ale celá operace končí fiaskem kvůli sabotáži ve vlastích řadách. Paula musí zjistit, kdo je zrádcem lidstva.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , Planeta9Originální název:
Judas Unchained, 2006
více info...
Přidat komentář
Tuhle knihu jsem dočetl z povinnosti, ať mám přečtenou celou sérii. Bohužel musím souhlasit s každým negativním komentářem tady. Ale co mě štvalo ze všeho nejvíce, je Planeta 9. Tedy její překladatel nebo spíš program na překládání. Na každé druhé stránce pravopisná chyba. U knížky za 500 bych čekal trochu větší péče.
Závěrečný svazek série ničím nepřekvapil. Přesně v duchu předchozích dílů je to velmi rozvláčné a okecávané. V tomto díle už mi bohužel došla trochu trpělivost.
Zakončení bylo světlým bodem, stejně jako hromada skvělých postav a nádherně propracovaný svět plný fantastických, ale uvěřitelných technologií. Mimozemšťané jsou skvělí a Hora Jitřního Světla je napsaný naprosto skvěle. Líbila se mi konvergence dějových linek a jednoznačně nejoblíbenější postavou je pro mě vyšetřovatelka Myo.
Negativa se během série neměnila, ale tady to vygradovalo. Tahle kniha má obrovské problémy s tempem. Ve chvíli, kdy má děj gradovat a čtenář očekává akci, tak se po chvíli autor zase vrací k popisům prostředí apod. Je to škoda, protože tím pro mě naprosto zkazil závěr série, který byl dějově skvělý. Také doufám, že už nikdy neuslyším o enzymově vázaném betonu, ten byl zmíněn v každé kapitole minimálně dvakrát. Celkově je repetitivnost velkým neduhem. Rozhodně by prospělo celou sérii výrazně proškrtat.
Knihu hodnotím na pomezí tří a čtyř, ale dávám 3/5, protože k sérii jsem zatím byl milosrdný, ale tady moje frustrace z některých věcí byla už moc.
Velmi povedené finále, ke kterému na můj vkus však vedla až příliš dlouhá, dlouhá, dlouhá, dlouhá, dlouhá cesta.
(SPOILER) Čtvrtý díl je katastrofa. Nahánění Hvězdoplavce na Vzdálené trvá přibližně 3/4 knihy, nudné pasáže o bitvách na planetě. Ale co mě nejvíc rozčílilo, že jsem celou dobu podezříval Bradleyho a všichni včetně Pauly ho ingorovali jako možného agenta. Přitom byl jediný, kdo byl podmaněn. Takže když jsem zjistil, že to nebyl on (po 1 a půl knížky), tak mě to totálně zklamalo. Závěr opravdu jednoduchý. A souhlasím, že putování Ozziho po cestách byla odpočka, která k ničemu nevedla. S Orionem jsem sympatizoval, ale bohužel nemá vůbec žádný vliv na zápletku a světe div se, autor musel vybrat jednu z existujících postav jako jeho první lásku - copak na těch světech nebyly bambilióny krásných dívek stvořených právě pro něj? ! Ach jo :( ps. stránky o nahánění Hvězdoplavce jsem četl tak, že jsem si přečetl první dvě slova z odstavce a rovnou na další...
Po mnoha set stránkách dočteno, všechny čtyři díly za mnou a já s tak nějak říkám, že mě to zklamalo. První díl byl skvělý úvod, padl jsem z něj na zadek. Pak mě čím dál víc vadilo to odbíhání kolem, dějová linka kolem Ozziho a jeho Silferiánů byla nudná blbost. Tady v posledním díle se vše uzavřelo, dějové linky se protnuly, vše se vysvětlilo, ale přesto je tu to zklamání, že sága dopadla tak jak dopadla. Prostě po tolika set stranách, myslím, že jich bylo více jak dva tisíce, jsem prostě čekal konec, který tady zůstane dlouho.
Poslední díl byl až příliš o Hvězdoplavcovi, kterého na planetě Vzdálená začnou všichni nahánět. A to nahánění je zase tak detailně rozepsané až mě začalo nudit a dokázal jsem na několik dnů i knížku odložit.
Poprvé v životě se mi stalo, že mě u nějaké knížky vadily překlepy a hrubky. Bylo tady tolik tiskových chyb, že to opravdu bylo do očí.
Teď pár minut po dočtení ságy, když píšu tyto řádky, říkám si, že spousta postav se po celé čtyři díly chovala naprosto nelogicky a celý ten plán Strážců byl takový divný a na to, že to chystali asi 130 let, tak to byla pěkná blbost a ten úžasně dokonalý Hvězdoplavec by postupoval určitě jinak.
S odřenýma ušima dávám čtyři hvězdy, nejraději bych jednu hvězdu sebral za to odfláknuté finále v porovnání s předchozími díly.
Chyť mě, jestli to dokážeš aneb všichni za Hvězdoplavcem. Velké finále je tady. Osudy mnoha postav se protnou. Dochází k odhalení dalších nepřátelských agentů, velké honičce skrze několik světů a také k řešení otázky, jak zachránit lidstvo před Dokonalými. Zakončení se mi líbilo, celá série si udržela svou vysokou kvalitu a budu se těšit na další návštěvu tohoto univerza v knihách Prázdnoty.
Tak po zdolání hory slov v podobě čtyř svazků Společenství musím bohužel připustit lehké zklamání a shodit jednu hvězdu dolů. Všechny záhady vyřešeny, příběhové linky uzavřeny, a teď, když už tu není to očekávání věcí budoucích, si říkám jestli to vůbec stálo za to. Ano, čte se to pěkně, většinou je to prostě dobrá space opera nebo military scifi, ale těch zbytečných odboček! Ten rozsah knize vyloženě ubližuje - na oddechovku je to strašně dlouhé a komplikované a na něco zásadnějšího, co by ospravedlnilo ten počet stránek, je to zase poněkud plytké. Jsou tam sáhodlouhé pasáže, které nemají se zbytkem téměř nic společné a nikam nevedou, třeba celý příběh s Ozziem, Točim a Silfeny. A na co tam byli Barsoomci?
Ale nechci to úplně shazovat a na Hamiltona jsem nezanevřel, mám dokonce doma na polici začátek trilogie Prázdnota. Ale hned teď se do toho teda vrhat nebudu :)
Čekal jsem po dvou tisících stranách, že si sednu na zadek a budu čumět deset hodin do zdi. Po poslední stránce jsem knihu založil do knihovny a šel si dát večeři a pustil si bezduchou hovadinu v televizi. Wow efekt se nedostavil. Cestu po planinách Vzdálené a pronásledování Hvězdoplavce byla tak zdlouhavá, že jsem knihu málem odložil, ale když už to bylo skoro na konci, tak ne... dočtu to.
Sága je to výborná, postav je tam kopec, že se to plete, kdo je kdo, nevím kdo ke komu patří, která vlastně města jsou na které planetě a ve které fázi planety jsou.
Jako celek je to monstrózní. Hora jitřního světla je neskutečný antihrdina, výborně, ale výýýýborně vykreslená filozofie jedinečnosti a proč nesmí být ve vesmíru ani jeden jiný organismus než Dokonalí. Velmi mě mrzelo, že nakonec se Hora jitřího světla už ke konci neukázal, nebyla vykreslena jeho mrzutost, zloba.
Oslavné fanfáry se nekonají. Ne že by Peter F. Hamilton nechal sérii otevřenou – vše poctivě dotáhl do konce a odpověděl na většinu mých nejpalčivějších otázek. V tomhle ohledu super, příběh končí právě tak jak má a těch pár nedořešených drobností slouží jen k tomu, abychom se mohli do světa Společenství ještě někdy vrátit. Problém tkví ve formální stránce. Na některá odhalení jsem čekal bezmála dva tisíce stran a odbyta jsou v průběhu jednoho dvou odstavců, přičemž jejich tajuplnost je – šetrně řečeno – banální. A to ani nemluvím o protivném pubertálním vyjadřování většiny postav, bez rozdílu jejich společenského postavení. Též se mi příčí nutnost dopravit nejkrásnější hrdinku do postele snad každému mužskému aktérovi románu.
Co začalo jako famózní space opera plná neotřelých nápadů, skončilo jako tuctová telenovela s vlakovou honičkou pomalu delší, než celá předchozí mimozemská invaze. Četlo se to báječně, ale po všech těch odbočkách, peripetiích a zvratech jsem jednoduše čekal víc.
(SPOILER)
Ach...ach..ach. Jaká škoda toho překladu/korektury. Můžu s klidem říci, že mi tentokrát korektura zkazila parádní zážitek z četby, což je dosti škoda. Většinou se přes chyby dokáži nějak přenést a jít po příběhu, ale zde už toho bylo moc a občas věty vůbec nedávaly smysl a to i při důležitých rozhovorech, pak nezbývá než hádat co autor chtěl říci...velká škoda. Vím, že zde jde o peníze a čas, ale asi bych si i raději připlatil a počkal a měl dobrou knihu, než to odfláknul a zaplatit i tak dost.
Společenství mi přirostlo k srdci a říkám si proč jsem tak dlouho otálel vůbec začít sérii číst. Poslední díl je skutečně akčnější než ty předešlé, ale vůbec to nevadí. Dokonce bych si i představil, že by se dalo sto stran přidat a dovést určité postavy do konce, přeci jen by bylo zajímavé sledovat více myšlenek Hory jitřního slunce, zvlášť když začal dostávat na prdel. Zajímalo by mě, kdo vše ještě byl agentem Hvězdoplavce. A mnoho dalších věcí, které si mohu jen domyslet(i to je dobrý konec a mohl bych i říci, že účel knihy-přemýšlet a domýšlet).
Těším se na další knihu ze Společenství a snad se tam objeví někdo známý...
5* za příběh 2* za korekturu.
Akční finále, které budete číst jedním dechem. Peter Hamilton dotáhl všechny linky ke zdárnému konci a dokazuje tak své spisovatelské kvality. Za mě super a rád se do Společenství vrátím. Více v odkazu v recenzích.
PS: Korektura je kapitolou sama o sobě. I já, rychločtenář a nevšímač, jsem si toho všímal. Ale nevadí, beru to jako podlý útok agentů Hvězdoplavce :)
Ach ta korektura. Překlad dobrý, příběh parádní, ale výsledný dojem z četby příšerný. V posledních letech jsou korektury v řadě knih nedostatečné, nicméně takovou tragédii jsem opravdu ještě nezažila. Po prvních dvaceti stranách jsem chyby přestala počítat, ale myslím, že se moc nespletu, když řeknu, že celkově jich bylo bezmála okolo stovky. Katastrofa...
Poslední část série konečně poskytuje to, nač čtenář čekal takovou dobu, a akce se konečně začne stupňovat. Zásluhu na tom má nepochybně i to, že ze zdánlivě nekonečného Vyšetřování z předchozích dílů se konečně stalo Pronásledování, takže i tahle linka má konečně spád.
Problém ale je, že je to stále strašně, děsivě ukecané. Tady to, pravda, plyne rychleji, ale na samotném faktu to nic nemění. Kdyby měl původní vydavatel odvahu Hamiltonovi říct, ať to své dílo oseká dobře na polovinu, mohla z toho být prvotřídní záležitost, ale takhle si knihy jen taktak udržují nálepku "dobré" (stejnou výtku lze totiž směrovat i na zbytek série). Jsou tam celé příběhové linie postav, které by šlo bez nesnází vyhodit, aniž by se to na knize nějak výrazně podepsalo, a u mnohých z nich jsem se ani neobtěžoval si zapamatovat jméno.
Nádherně ironické pak je, když to stejně vnímají i samotné postavy. "Pomůže to?" - "Ne." - "V tom případě to byly hezky strávené tři roky, máš radost?"
Knize taky moc nepomáhá ohromné (a to jakože fakt ohromné) množství nejrůznějších překlepů. Jsem ochoten se vsadit, že žádná korektura textu zde vůbec neproběhla.
Kdybych měl knihu hodnotit samostatně, asi bych jí dal, navzdory výše uvedené kritice, slabší 4*. V kontextu předchozího dílu ale musím jednu odebrat.
P.S.: Kniha slibuje další možné příběhy v rámci univerza Společenství. Na jednu stranu jsem za to rád, protože ten vesmír je vymyšlený opravdu pěkně... a na tu druhou doufám, že jejich text tentokrát někdo drasticky prořeže.
Bylo mi ctí.
Zároveň jsem vyděšená z toho, že ten grafoman už má zas napsané další volné pokračování...bere mi peníze, čas i klid. Jenže já ho prostě musím číst!
(už jsme si pořídili i jeho starší sérii Úsvit noci, pánbůh s námi)
Co si budeme nalhávat, některé z konců linií jsou až příliš vyumělkované a tlačené na sílu. Za pronásledování konvoje, za epickou vesmírnou bitvu, za všechny ty sympatické postavy a za barvitý popis světa Vzdálené, jsem to ovšem autorovi rád odpustil. Tohle by měl někdo minimálně ilustrovat, když už ne zfilmovat. Těším se na slíbené pokračování. Jen se obávám, že si na něho budu muset přikoupit novou knihovnu.
Hamilton nezklamal. Všechny linie postav se uzavřely a finále na Vzdálené bylo, prostě velkolepé. Moje osobně nejbližší část, putování s Ozziem a Točim a cestování po planetách, skončilo epickou a příliš efektní akcí, i přesto hodnotím sérii jako jednu z nejlepších scifáren za poslední dobu. Překlad považuji za výborný a redakční zpracování podle mého nevybočuje z klasiky české fantastiky ;-)
Po více než dvou tisících stránkách příběh konečně dospěl na svůj konec. Aspoň prozatím. Závěr knížky měl, pro mě, neskutečné tempo. U každé části, která se věnovala osudům některých hrdinů, jsem doufal, že už se posuneme k těm dalším. A pak se zase těšil na ty původní.
Hodnocení dávám za příběh. Kvalita překladu/ redakce je věc jiná, tam by i jedna hvězda byla tentokrát moc. Díky vydavatelství za vysvětlení, kde problémy vznikly. Bez něj bych asi další knihu ze stejné dílny neriskoval.
Autorovy další knížky
2018 | Pandořina hvězda – Bariéra |
2003 | Porucha reality, část 1: Zjevení |
2021 | Sny |
2019 | Pandořina hvězda – Invaze |
2019 | Jidáš zbavený pout – Pronásledování |
Měl jsem připraveny nějaké myšlenky na závěrečné hodnocení, ale nakonec se spokojím jen s jednou větou:
Méně někdy znamená více.