Jídlo a proměna

24.02.2020

Koho zajímají jak mýty, tak jídlo, toho knížka nejspíš jednak zaujme a jednak může i bavit. Celkově ale mezi odbornou literaturou věnující se mytologii patří spíš mezi slabotu. Málo interpretací je původních, spíš se jedná o kompilaci myšlenek lepších autorů. Mnoho témat, která téměř volají po tom, aby se jim autorka věnovala trochu víc (např. odmítání jídla a jeho historické a mytické pozadí) přejde velmi lehce. Na knize je až příliš evidentní, že co se jí nehodí, raději nerozvíjí. Např. autorka pěkně popisuje, že jakékoli zabíjení zvířat, jakkoli si ho umíme zdůvodnit, v nás vyvolává pocit viny. Docela zajímavým způsobem se stručně věnuje tomu, jak se s nimi vyrovnáváme (na úrovni mýtů). Celé vegetariánství, které evidentně nemá ráda, shrne slovem: "pokrytectví", což respektuju. Na druhé straně vegany, kteří by do její definice pokrytectví nezapadali, ve své analýze vynechá a jen zmíní, že takoví lidé existují. Podobných faux-pas je v knize víc. Její analýza snů klientů ve mě budí neodbytný dojem, že se víc než reálné terapii věnovala honbě za dobrými sny, aniž z nich pro čtenáře dokázala něco víc vytěžit. Z mého pohledu se kniha více méně rovnala ztrátě času. Přesto pro mnoho čtenářů může být velmi zajímavá a podnětná.