Válka o zadnici Dona Emmanuela
Louis De Bernières
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/5163/bmid_valka-o-zadnici-dona-emmanuela-ZM1-5163.jpg
4
194
194
Jihoamerická trilogie série
1. díl >
Louis de Bernières těží z bohaté tradice magického realismu – nadhazuje závažná témata (vláda vojenské junty a hrůzné excesy tajných služeb), ale zachází s nimi způsobem povýtce nevážným, s nadhledem, černým humorem i laskavou ironií. První kniha volné latinskoamerické trilogie vyšla ve výborném překladu Viktora Janiše. V jakési blíže neurčené latinskoamerické zemi se v jednom zapadákově pokusí místní latifundistka, zhýčkaná a pyšná dona Constanza, odklonit řeku tak, aby jí posloužila coby zásobárna vody pro její bazén. To se místním (a zvláště těm dole po proudu) dosti zajídá, a tak se s donou Constanzou pustí do vleklého a úporného boje, který postupně všem přeroste přes hlavu. Obnovení pořádku vláda čeká od kapitána Figuerase, přihlouplého, obtloustlého sadisty, který přímo touží po příležitosti, aby si na mrtvolách vystavěl svou kariéru. A přestože povstalcům pomáhají olbřímí kočky, partyzánsky naladěná prostitutka, vesnický čaroděj i záhadná epidemie smíchu, vesničané dobře vědí, že v nerovném boji nemají šanci a že radostnější civilizaci budou muset založit vysoko v horách. Bernieresův román Válka o zadnici dona Emmanuela zkrátka těží z bohaté tradice magického realismu; nadhazuje závažná témata, ale zachází s nimi způsobem povýtce nevážným, s nadhledem, černým humorem i laskavou ironií. Ostatně, co jiného bychom od autora Mandolíny kapitána Corelliho mohli čekat?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2001 , BB artOriginální název:
The War of Don Emmanuel´s Nether Parts, 1990
více info...
Přidat komentář
Revoluce, válka, partyzáni, armáda a politika v Latinské Americe nejsou zrovna má top témata, ale v podání Louise De Berniére by mě zaujal snad i popis mimozemského porodu.Tento spisovatel opět dokázal množství postav, povah a situací spojit do jednotného celku a doplnit ho popisy přírody a reáliemi, které bych očekávala od jihoamerického autora, ne od rodilého Angličana, který zde prožil 1 rok.
Často mi v magickém realismu přijdou ony nadpřirozené zásahy násilně vtlačené do děje, ale ne v této knize. Všechny ty "kočky" tam nějak přirozeně patří, stejně jako ironie, humor i hrůzné kapitoly o praktikách tajných služeb.
A po třech knihách si dovoluji tvrdit, že Louise De Berniére je jeden z nejlepších vypravěčů, které jsem kdy četla.
Na jednu stranu trpká realita v podobě utajených vládních machinací, korupce a chamtivosti, na druhou stranu ironie, satira a groteskní scény z venkovského prostředí. Knihu jsem vzala do rukou po nadchnutí z mandolíny kap. Corelliho a ačkoliv je mírně odlišná, tak nezklamala. Autora nyní řadím mezi své favority a co nejdříve sáhnu po jeho další knize.
Po dlouhé době kniha, která mě dokázala skutečně zaujmout. Styl vyprávění mi místy připomínal Márqueze, kterého mám moc ráda, stejně jako autora této knihy. Bohatý, hravý jazyk a neobyčejné pochopení pro lidské pokolení. Trilogii chci rozhodně dočíst.
Na konec vlastně zajímavé čtení.
Velmi mi trvalo než jsem se přenesla přes úvod a pochopila kdo je kdo a kde se nachází děj.
Je zde ale pár velmi pěkných ponaučení, humoru a poznatků, takže jsem ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou jako doporučená.
Snad je to skutečně dobrá kniha, bohužel ne pro mne. Neprokousala jsem se, nehodnotím.
Fantastická kniha! Napadají mě jen samé superlativy a žádné výtky. Kousavé, ironické a drsné dílo plné svérázného humoru, originálních postav a peprných nadávek. Takhle barevný, chutný a zatraceně pálivý koktejl jsem si ještě nikdy nedala.
str. 110:
...všichni muži potřebují nějakou posedlost, aby dali svému životu smysl a cíl, a k tomuto účelu se jedna posedlost hodí stejně dobře jako kterákoliv jiná.
Milujem knihy tohoto autora. Táto trilogia sa mu vydarila. Zmes humoru a krutej pravdy.
Vynikající, úžasné. S jakou lehkostí dokáže míchat masakry nejhrubšího zrna, znásilnění, vraždění a nespravedlivé krutosti s láskou, vášní a nadpřirozenem, ještě tak čtivým stylem. Přečetl jsem to jedním dechem, Viktorův překlad je výborný a Louis se okamžitě katapultoval mezi mé oblíbené spisovatele.
On to tady zase dokázal, zase dokázal přesvědčit prakticky o tom, že dost vyostřené téma lze prodiskutovat téměř nevážně, s rozepnutým límečkem u krku,ale jako badatel co by průzkumník postihuje dost zajímavý aspekt,který bez výčitek doslova kouzlí až dost zvláštními jevy (jakož jsou duchové). Jeho knihy nemají prázdných míst, jsou plny zvláštností, který se dostane jednoduše pod kůži. celá triologie má své mrazivé, příznačné, ironické a srdce napadnutelné grymasy, stojí víc jak za jedno přečtení,pokud už se totiž dostane Berniéres pod kůži stejně tomu nelze ujít.
Berniérovky jsme si s radostí půjčovali v době randění se svou budoucí manželkou. Zpětně se mi zdá Emmanuel asi jako nejlepší kniha, kterou jsem od B. četl. A slovo chuchlůvka se natrvalo zabydlelo v našem slovníku...
První díl volné trilogie. Prvních sto stránek jsem nevěděl, co si myslet, pak se to zlomilo a knihu, ze které vážnost tématu, cynismus a humor černý jako asfalt přímo odkapávali, odkládal s tím, že okamžitě potřebuju pokračování. Už dvakrát jsem se k trilogii vrátil, Berniersův magický realismus je úplně jiný, než ten "pravý" latinoamerický (ač z něj a pobytu v centrální americe vychází), ale baví, chytne, chvíli bolí a chvíli trhá bránici. Už pro tu jinakost baví. A to moc.
Hodně zajímavá kniha. Onen magický realismus je místy možná přespříliš šroubovaný, ale nakonec si člověk zvykne a bere všechno to nadpřirozeno jako hotovou věc. Zpočátku jsem se trochu obával nepřehlednosti postav, ale vzhledem k tomu, že vyprávění je dohnáno do extrému, umožnilo autorovi vykreslit jednotlivé hrdiny i antihrdiny velmi kontrastně. Místy jsem se hodně zasmál velmi inteligentnímu, kousavému humoru. Být latino-američan, váhám, jestli mám tleskat nebo být uražen :)
Autorovy další knížky
| 2002 |  Mandolína kapitána Corelliho |
| 2005 | Ptáci bez křídel |
| 2001 | Válka o zadnici Dona Emmanuela |
| 2002 | Seňor Vivo a drogový baron |
| 2004 | Nezvladatelné dítko kardinála Guzmána |
Název " Válka o zadnici Dona Emmanuela " není až tak zavádějící, jde o to, že autor upředňostní pro náročný plán, vypsat se z drsných a krutých skutků s pomocí bizarního humoru.
Vymyšlená latinskoamerická země má zde nebetyčné problémy, chaos v polických směrech, vojenské bojůvky, gerily, partizáni, divoši, indiáni, negramotnost, velehory, džungle, pralesy, šelmy, hmyz, drogy, jedovatá příroda, přesto pro někoho ráj, ve kterém je siesta povinnou nutností.
Citace: "Ale všichni dobrodruzi už dávno odešli a boháči teď vydělávají peníze spekulací na kapitálových trzích, nikoli skutečnou prací. Nikdo už neriskoval nedůvěru podezřívavých indiánů a vražedné nájezdy ozbrojených ladrónů, kteří parazitovali na cizí práci a pak se kvůli kořisti někde v úkrytu navzájem zabíjeli.Dnes už nikdo nepřijížděl na mezku s krumpáčem, aby si tu vykolíkoval území a dřel se do únoru, dokud nezemře vyčerpáním či neodjede domů jako boháč. Dnes lidé jen znesvěcovali staré hroby a večer si hlavu podkládali bylinkami, aby se jim v noci zdálo o tom, kde je zakopáno zlato, a nebylo již šílených dobrodruhů, jejichž chamtivost kompenzovalo utrpení a odvaha."
Pestrý pohled okem reportérským na divoký chaotismus v zemi, kde bezuzdně vládne vojenská moc.
Jiný kraj, jiný mrav.
Další díl mi nedá oddech, džungle všeho.