Jihočeská krajina

06.10.2023

V této publikaci se Ságl nejvíce přibližuje ke klasické krajinářské fotografii. Stejně tak tady asi nejvíce porušuje své pravidlo, že fotí hlavně krajinu kultivovanou člověkem, byť nelze popřít, že i na těchto snímcích obvykle dostává přednost pole před lesem, rybník před potokem, kostelík či stavení před skálou a na některých snímcích je člověk přítomen přímo, byť jen jako drobný prvek v krajině (rybáři při výlovu, traktor na poli). Co ovšem přetrvává i zde, je Ságlova fascinace barvami. Sám rád fotím a nemůžu si pomoci, ale tak rozmanité barevné odstíny různé intenzity se mi do fotografií nedaří dostat. Přitom si nemyslím, že by Ságlovy fotografie byly barevně upravovány, tehdejší technologie to ani v takové míře jako nyní neumožňovaly. Takže ještě jednou klobouk dolů před tímto panem fotografem.