Populární knihy

/ všech 9 knih

Nové komentáře u knih Jan Ságl

Tanec na dvojitém ledě Tanec na dvojitém ledě

Výborné zachycení té doby, jejíž jsem pamětníkem. Těch fotografií je opravdu spousta a v podstatě by kniha "fungovala" i bez jakýchkoli poznámek, informací a komentářů. Tato kniha je opravdu skvělý počin.... celý text
Anry63


Jakou barvu má domov Jakou barvu má domov

Pěkná kniha, která může sloužit i jako jakýsi odrazový můstek k poznávání našich významných fotografů – tedy zpravidla už nežijících. Kromě těch známých, jako je Drtikol, Funke, Sudek, Ságl nebo Saudek, tu mají svůj malý fotografický vzorek i autoři, jejichž jména mi zatím byla utajena. A marné není vidět ani fotografie z úplných počátků tohoto oboru, u nichž často autor ani není znám. Trochu mi chybí průvodní text, který by poskytl aspoň trochu fundovanější pohled na vývoj krajinářské fotografie u nás. Takhle si člověk musí vystačit s vlastními dojmy. Stručný komentář je jen na konci knihy a k tomu medailonky zastoupených fotografů. Mezi jednotlivé kapitoly pak jsou vloženy verše různé kvality, časem už poněkud stereotypní; tenhle prvek mě v knize tedy moc neoslovil a spíše působil rušivě.... celý text
Taťka Hraboš


Jihočeská krajina Jihočeská krajina

V této publikaci se Ságl nejvíce přibližuje ke klasické krajinářské fotografii. Stejně tak tady asi nejvíce porušuje své pravidlo, že fotí hlavně krajinu kultivovanou člověkem, byť nelze popřít, že i na těchto snímcích obvykle dostává přednost pole před lesem, rybník před potokem, kostelík či stavení před skálou a na některých snímcích je člověk přítomen přímo, byť jen jako drobný prvek v krajině (rybáři při výlovu, traktor na poli). Co ovšem přetrvává i zde, je Ságlova fascinace barvami. Sám rád fotím a nemůžu si pomoci, ale tak rozmanité barevné odstíny různé intenzity se mi do fotografií nedaří dostat. Přitom si nemyslím, že by Ságlovy fotografie byly barevně upravovány, tehdejší technologie to ani v takové míře jako nyní neumožňovaly. Takže ještě jednou klobouk dolů před tímto panem fotografem.... celý text
Taťka Hraboš



Krajina Krajina

Kniha, v níž Ságl naplno rozvinul svůj krajinářský minimalismus a schopnost jemné práce s barvami (či spíše jejich vnímání a zachycování). Nadto se jedná často o krajiny značně netypické - jak sám autor říká, nezajímá ho přirozená krajina, ale krajina člověkem přetvořená (já bych dodal až znetvořená). Nejsou tu líbivé krajinky, i když některé fotky jsou krásné v tom všeobecně přijímaném smyslu, většina je opravdu zvláštní, a proto si myslím, že kniha dokáže zaujmout spíše fotografické „fajnšmekry“ než běžné čtenáře (či spíše diváky). Já sám mám ovšem ke knížce jen jednu výhradu - že by těch fotek mohlo být o poznání více.... celý text
Taťka Hraboš


A co Paříž? Jaká byla? A co Paříž? Jaká byla?

Kromě Eiffelovky na titulní straně v Ságlově knize nenajdete ani jednu z hlavních pařížských památek, přesto toto město z jeho fotografií přímo čiší. Ságlovy fotografie jsou tady kompozičně poměrně složité (ostatně to je dáno i samotnou složitostí velkoměsta) - v kontrastu s jeho obvykle minimalistickými krajinami, jak je nafotil třeba do knihy Jihočeská krajina. Ovšem stejně jako tam Ságl i tady působivě pracuje s barvami - jeho teplé, hřejivé tóny vytvářejí jakýsi dojem klidu, pohody a bezpečí (ostatně v době, kdy tam autor fotil, Paříž zřejmě taková i byla). To je ještě umocněno mírným, trochu impresionistickým rozostřením snímků, daným možná hlavně tehdejšími technickými možnostmi, možná ale i záměrem autora. Lidé na jeho fotografiích nehrají roli hlavních aktérů, jsou spíše „jen“ nedílným a důležitým prvkem jeho městské krajiny. Za mě tedy výborná kniha, navíc pořízená v antikvariátu za pár kaček.... celý text
Taťka Hraboš