Jiná Gabriela Koukalová
Martin Moravec , Gabriela Koukalová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/374758/bmid_jina-gabriela-koukalova-mMU-374758.jpg
3
785
785
Zažila slávu, úspěchy, medaile. Ale taky spoustu okamžiků, o kterých dosud nikomu neřekla. O některých proto, že se bála, o dalších proto, že se styděla. Teď je Gabriela Koukalová poprvé odhaluje ve své biografii. Vychází sportovní i osobní zpověď nejlepší biatlonistky naší historie. Mistryně světa, olympijské medailistky, vítězky Světového poháru. Kniha je psaná autenticky v první osobě a odhaluje zákulisí tréninkové dřiny, nejdůležitějších závodů i mysli vrcholové sportovkyně v těch nejvypjatějších momentech. Gabriela jde ve svých pocitech na dřeň. Popisuje nejen velké výhry, ale i to, co se skrývá za nimi. Třeba desítky probrečených nocí, spory s rodiči a trenéry, ne vždy ideální atmosféra v týmu nebo těžká nemoc, kterou před světem dlouho tajila… Součástí knihy jsou i dosud nezveřejněné fotografie.... celý text
Přidat komentář
Sport nesleduji, ale Gábinu nešlo přehlídnout :-) V rozhovorech na mě působila vždy hodně mile a sympaticky. Trochu jsem váhala, jestli si knihu pořizovat, když má tak nízké hodnocení. Nakonec jsem to riskla a nelituji. Četla se dobře. Překvapilo mě, co všechno na sebe i druhé prozradila. Je fajn, že chtěla být otevřená, ale řekla bych, že to s tou otevřeností trochu přehnala. Nicméně považuji tuto knížku za povedenou. Je to takové pěkné shrnutí její sportovní kariéry.
Je to už pár let co kniha spatřila světlo světa a Gábina už je dnes úplně někde jinde.Těžko říct co všechno by nyní ponechala,co by opravila a hlavně ,jak by hovořila o bývalém manželovi.
Každopádně dokázala toho hodně a já jí přeju jen to nejlepší,na poli profesním i v osobním životě.
Ztotožňuji se s komentářem Mandlevest, chtěla jsem napsat něco hodně podobného.
Tato autobiografie představuje upřímnou zpověď, která po vydání u některých lidí vzbudila podivné až drsné negativní reakce.
Gábina se nesnaží vykreslit líbivě, spíše naopak, prozradí na sebe kdejakou lumpárnu ze školních let i chování, které má k dokonalosti daleko. Popisuje své dětství, dospívání, kariéru i problémy, se kterými se prala a těch nebylo málo. Odhaluje i odvrácenou stranu úspěchu - tvrdou tréninkovou dřinu a psychické vypětí, které k závodům patří. Vrcholový sport ji dovedl k nebezpečným návykům i k vážným zdravotním problémům, které vedly až k předčasnému ukončení výborně rozjeté kariéry. Samozřejmě že tohle se nepřihodí všem sportovcům, ale nikdy bych si netroufla zpochybňovat něčí výpověď. Stejně tak není třeba se pohoršovat nad tím, že si s někým rozuměla víc, s někým míň. Tak to chodí a nejen ve sportu, podobné vztahy (někdy fakt pokřivené) najdeme na mnoha pracovištích, bohužel.
Nejen za své skvělé sportovní výkony, ale i za otevření určitých témat, které se týkají vrcholového sportu, si Gábina zaslouží palec nahoru.
Martin Moravec umí! Spolu s "Gábinou" napsali knihu, která ukazuje vrcholový sport zevnitř. Někdo by možná řekl "odvrácenou stranu sportu," ale ono to není jen o špatných vztazích a poruše příjmu potravy (jak by se z bulváru dalo předpokládat), ale také o pocitech a emocích při důležitých závodech i při přípravě. Když knihu čtete s odstupem doby, je daleko děsivější výpovědí, než když vyšla. Téměř polovina zmínek o manželovi mi přijde jako volání o pomoc a popis toxického vztahu - což je opravdu s podivem, protože kniha vyšla v "nakladatelství" Petr Koukal (takže můžeme jen polemizovat, zda to před korekturou nebylo ještě výraznější). Životopisné knihy tradičně nehodnotím hvězdičkami, protože si myslím, že je těžké se odosobnit od zobrazované osoby a mých sympatií nebo antipatií k ní.
Od knihy jsem toho příliš nečekala, o to víc mě překvapilo, jak mě chytla. Gábina je vážně číslo, její mladické eskapády jsou ale jen slabý odvar toho, co přijde pak. (Zajímavé je hlavně zpětně porovnat její vztah s Petrem Koukalem s tím, jak jejich manželství nakonec dopadlo.) Nešetří tu svého bývalého trenéra, kolegyně závodnice (jednu obzvláště), dopujicí Rusy...a tím si pod sebou řeže větev. Překvapuje mě množství negativních komentářů, Gábinina prostořeká upřímnost je očividně spoustě lidí proti srsti a z jejich pohledu si toho dovolila příliš, ale mně se naopak líbí, že člověk vidí, jak to v takovém prostředí chodí. Pár mušek by se našlo, ale celkově to bylo fajn čtení.
Půjčeno náhodně v knihovně, prostě jsem neodolala :-). Nevím, jak bych knihu hodnotila před lety, kdy se před ní skoro nedalo utéct, různé citace na různých stránkách, nejen v těch bulvárních. Nyní, po pár letech, kdy známe jak to ve sportovním i osobním životě Gábiny dopadlo, budou zřejmě dojmy jiné. Vůbec mi nevadila forma jakési zpovědi, navíc hodně upřímné, kterou literárně pomohl zpracovat Martin Moravec, ani mi nevadil obsah, ve kterém si autorka nebrala moc servítky. Líbila se mi i jistá sebereflexe, kdy, s odstupem času, hodnotila své chování a uznala, že to s ní její okolí nemělo vždy lehké. Bála jsem se adorace jejího, v té době, manžela Petra Koukala, ale zbytečně, těch pochyb o správnosti jejího rozhodnutí tam bylo víc než dost. Vůbec si nedovolím hodnotit její život a životní či sportovní rozhodnutí, která udělala. Však znáte to o těch botách, ve kterých by se měl projít každý, kdo chce radit či kritizovat život jiného. Ano, Gábina je určitě složitá osobnost, ale i to zřejmě patří k mimořádnému talentu, kterým byla obdarovaná. Je to ona, kdo mě naučil milovat biatlon, fandit jak divá a radovat se z každého jejího úspěchu. A že jich bylo! Děkuji za tyto zážitky, Gábino, a přeji vše dobré.
(SPOILER) Knížku jsem si přečetla až teď, s odstupem toho, co se dělo po její vydání. Pro mě je vydání knihy především odvaha, odvaha odklopit víko a nechat kohokoli nakouknout do světa vrcholového sportu. Je vidět že to nikde není jednoduché a sláva se prostě neodpouští, což Gábina zažívala v týmu ať od trenérů nebo od kolegyň. Líbí se mi, že se snaží pomoci lidem i tím, že mluví co zažila s poruchou přijmu potravy a taky, že je upřímná, nebála se a snažila se bojovat proti dopingu. Zahrávat si s Rusy, to jistě není jednoduché. Vždy si vybrala tu složitější, než pohodlnější cestu. ČR reprezentovala krásně a dobře, za mě klobouk dolů co dokázala a teď se ještě nebojí odkrýt karty a o všech složitých věcech mluvit.
Já už původné knihu číst ani nechtěla. Jak se jí chytil bulvár ještě před vydáním, říkala jsem si, možná jsem tu Gabču blbě odhadla, třeba už nestačí sportovně a fakt se chce jen zviditelnit, nebo řeší nějaký vnitřní problém a ten otočí proti ostatním.
Nicméně jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Gabča není profesionální spisovatel, takže to beru jako autobiografii známé osobnosti. A musím říci, že se mi kniha fakt líbila. Takový náhled do zákoutí, že nic není růžové, ani celý život se živit koníčkem. Z knihy je patrné, že problém je v Gabči ještě aktivní a nezískala nad ním ještě kompletní odstup. Ale kdo taky problémy nemá a hned si nad vším získá nadhled? Podle mne se jedná o důležitou zpětnou vazbu. Gabča je velmi upřímný člověk, což mnohdy špatně nese okolí, ale proto mi přijde fakt velmi blízká.
Ma knizku jsem narazila pres jine novejsi - protoze muj oblibeny pan Moravec:)
Moc se mi libila, bylo hezke si pripomenout legendarni zavody a Gabi, diky ktere se do biatlonu zamiloval nejeden Cech. Dokonce jsem si v prubehu cteni poustela ty zavody na youtube a bylo to super:)
ALE je smutne cist, s odstupem casu, jak se vsichni nepletli a jejich obavy ohledne pana Koukala se vyplnily. A to vcetne obav Gabi, ktera si vlastne ani tou svatbou nebyl nikdy jista.
No jsem rada, ze dnes je stastna a ma se fajn, to je nejdulezitejsi.
Souhlasím s názorem kamarádky Pavly. Gábina není jednoduchý člověk a pro mnohé lidi asi nečitelný. Její upřímná zpověď se mi líbí a přeji jí v životě jen to nejlepší.
Gábina je moje krevní skupina - tečka.
Přivedla půlku národa k biatlonu a druhou polovinu k neoprávněné kritice. Je jaká je a ve své knize je stejně odvážná, jako v osobním životě.
Tak upřímnou zpověď už jsem dlouho nečetla. Bohužel upřímní lidé nejsou v kolektivu oblíbení, zvláště ne v ženském. Ale jak to u nás už bývá, úspěch se mnohdy neodpouští.
Pasáže ze závodů mě příliš nenadchly, ale chápu, že pro autorku je důležité popsat své pocity. Díky Gábině (jak jí říkáme doma) jsme začali sledovat biatlon, který byl na okraji zájmu. Líbila se nám její houževnatost a makeup, který se stal nezbytnou součástí její osobnosti. Moc si Gábiny vážíme. A líbí se nám, že má své makeup pokračovatelky (Italky). Biatlon sledujeme dále, ale to je v současnosti bohužel jiná liga. JINÁ.
Víc než životopis tak úspěšné sportovkyně mi to připadá jako kniha kde si chtěla Gábina vylít své srdce, pomluvit koho šlo a čekala soucit od každého kdo si to minimálně přečetl. A to se ji vlastně povedlo. Gábino, díky za všechno co si pro naši zemi jako sportovec dokázala, ale takhle ne....
Rozhodně nemůžu říct, že knížka byla špatná. Některé kapitoly byly velmi zajímavé, dalo se na Gabču nahlédnout z úplně jiného úhlu, než jen z jakého ji známe z tv. Bohužel tyto skvělé části často kompenzovaly detailní popisy závodů a někdy až přílišné intimnosti, které bych do veřejně dostupné knihy nenapsala ani náhodou.
Za mě byla kniha dost nevyrovnaná, hluchá místa se střídala s těmi zajímavými. Nakonec jsem ale dočetla a nelituji.
Vrcholový sport je extrém, který by se neměl přeceňovat a Gábina jistě přispěla k realističtějšímu náhledu hlavně na pozici děcka, jehož rodiče si na něm plní vlastní sen. Soupeřivost je do určité úrovně fajn, ale spolupráce a vyrovnanost má pro život větší význam. Snad jí práce na knize pomohla k osobní zralosti a radosti ze života daleko víc než pouhé sportovní úsilí. Tenhle druh knih není zrovna můj hrnek kafe, ale svůj smysl asi má . . .
3/3
Celkový dojem z knihy je dobrý. Trošku mě teda nudily ty pasáže, kde Gábina do detailů popisuje každý závod, ale jinak se to četlo hezky. Gábina je zde hodně upřímná, na sebe i na ostatní. Umí pochválit, ale i pokárat. Část o Veronice mi přišla trochu drsnější, ale pokud to tak cítila, tak proč někomu mazat med kolem huby …
Jen škoda, že se toho chytl bulvár, a udělali z toho frašku ještě než to šlo na pulty.
Za mě fajn kniha - 80%
Na jedné straně příběh vrcholové závodnice, sportovní ikony a české reprezentantky, která dokázala dosáhnout absolutního vrcholu, a díky které se dostal biatlon do povědomí širší veřejnosti. Na straně druhé příběh dospívající dívky, která by se v danou chvíli chtěla věnovat třeba něčemu úplně jinému, mladé ženy, na kterou je vyvíjen obrovský tlak ze všech stran a především ženy, která prožívá šťastné, méně šťastné, ale i toxické vztahy.
Když jsem knihu četla, mockrát mi připadalo, že si čtu svůj vlastní deníček. Ne tedy tím, co Gábi prožívala, ale stylem vyprávění, jakým zapisuje a vypráví svůj příběh. To mi bylo velice blízké.
Upřímně jsem nerozuměla tomu, proč se po vydání knihy spustila tak velká vlna kritiky. Myslím si, že to byla závist anebo v lidech rezonovalo něco, s čím sami měli svá issues. Chce to hodně odvahy veřejně odkrýt svůj soukromý život a o to víc, když je člověk mediálně tak moc známý. Těžko si to lze představit.
Pro mě osobně je Gábi krásná bytost (zevnitř i zvenku), které jsem si vždy vážila a které jsem přála jen to nejlepší, jak v profesním, tak osobním životě. Dodnes, když si pustím záběry z těch důležitých závodů, jsem dojatá a bulím u toho jak želva.
D.Ě.K.U.J.E.M.E, Gábi, za to, jaká jsi.