Jiná Gabriela Koukalová
Martin Moravec , Gabriela Koukalová (p)
Zažila slávu, úspěchy, medaile. Ale taky spoustu okamžiků, o kterých dosud nikomu neřekla. O některých proto, že se bála, o dalších proto, že se styděla. Teď je Gabriela Koukalová poprvé odhaluje ve své biografii. Vychází sportovní i osobní zpověď nejlepší biatlonistky naší historie. Mistryně světa, olympijské medailistky, vítězky Světového poháru. Kniha je psaná autenticky v první osobě a odhaluje zákulisí tréninkové dřiny, nejdůležitějších závodů i mysli vrcholové sportovkyně v těch nejvypjatějších momentech. Gabriela jde ve svých pocitech na dřeň. Popisuje nejen velké výhry, ale i to, co se skrývá za nimi. Třeba desítky probrečených nocí, spory s rodiči a trenéry, ne vždy ideální atmosféra v týmu nebo těžká nemoc, kterou před světem dlouho tajila… Součástí knihy jsou i dosud nezveřejněné fotografie.... celý text
Přidat komentář
Gabriela Koukalová se především zasloužila o sportovní propagaci České republiky ve světě a má nemalou zásluhu na popularizaci biatlonu u nás. Pokud se týká jejich mimosportovních aktivit, mé hodnocení už není tak jednoznačné. Myslím si, že vydáním knihy, ve které se kromě jiného rozhodla "prát špinavé prádlo českého biatlonu", si tak trochu popudila některé své příznivce, mne nevyjímaje.
Gabka to neměla opravdu lehké... Už od malička tvrdá disciplína pod vedením rodičů, sport ji tehdy vůbec nebavil.. Teprve později, když získala první medaili, si biatlon zamilovala.. Ale co tyto úspěchy provázelo, z toho opravdu mrazí... Trenér, který ji zesměšňoval, spolužáci ve škole, kteří ji záviděli individuální učební plán, deprese, úzkosti. To vše vyústilo v ničivou anorexii. Do pořádku ji dala až její láska Petr, za kterého se později i provdala.
Přeji Ti hodně štěstí v životě, Gabko, ať už jsi jenom šťastná a spokojená :) ...
Od úvodní až po závěrečnou stranu velmi čtivá kniha, která vás vtáhne do života Gabriely Koukalové a už vás nepustí. Jak psal někdo níže, vzhledem k tomu, jaké publicitě se knížce v médiích dostalo, nepřekvapí vás v ní nic. A upřímně mám pocit, že se v médiích jednotlivé pasáže zbytečně nafoukly, protože v knize nepůsobí tak bombasticky.
V době kolem vydání knihy jsem měl pocit, že Koukalová si s každým vyřídila účty a nesmyslně si zničila pozitivní mediální obraz. Po přečtení jsem toho názoru, že to tak strašné nebylo, i když samozřejmě o problémech Koukalové se zdravím, trenéry či týmem jsem věděl předem, a proto mě toho při čtení mnoho nezaskočilo.
Je obrovská škoda, že taková šampionka jako Gábina skončila. Nic si nenalhávejme, biatlon bez ní je jako atletika bez Bolta. V obou sportech nyní chybí jedinečné výsledky a show okolo.
P. S. Kniha by se měla hodnotit podle toho, jak se čtenáři čte, a nikoliv na základě (ne)sympatií k autorovi.
Mhm, tak jo...
Na "vrcholový" sport nekoukám, "vrcholový" sport jako takový neprovozuji, "vrcholovým" sportovcům nefandím a všeobecně každého "vrcholového" sportovce považuju za víceméně neužitečného nedouka, který, když mu/jí dáte dejme tomu balon, dokáže s ním roztodivné kousky.
Nevím, co vede lidi k tomu, aby ve třiceti sepisovali své... dobrá, nazvěme těch pár historek "paměti", nicméně zůstávám přesvědčen, že za deset let nikdo nebude vědět, o co, případně o koho šlo.
Efemérní hopsologie zjevně není žánr pro mne.
….........................☺☺☺☺☺
Vrcholový sport není zdaleka jen zábava.
Dokáže poničit lidské vztahy, osudy i zdraví.
Jsem čím dál víc přesvědčena,
že i o takových věcech je třeba mluvit.
…......................................................☻☺☺☺☺
Dost jsem přemýšlel, jak pojmout vzorec k napsání komentáře k této knize. Nějaké citáty, ochutnávku nebo něco ze života? Ne v takové míře, jak dělám. Gabriela (Gábi♥) Koukalová se nesmazatelně zapsala do sportovních dějin nejen České republiky, ale celého světa. Je škoda, že svou kariéru ukončila, ale po přečtení jejího příběhu bych spíš napsal: Tak se vám, paní sportovkyně, vůbec divím, že jste to vydržela tak dlouho. Všechny ty strachy, nervozita, hlad, stres, výhružné dopisy, nemoce, antidopingové přepadovky, změny v trénincích i rodinné problémy, to vše se časem nakupí a je jen otázkou, kdy to bouchne. Mám pocit, že biatlonu a všeho toho kolem jste si užila, ale už byl čas jít dál. Fandil jsem vám a stále fandím, …....ale chápu.
Přeji mnoho štěstí v dalším, novém, životě.
….......................................................☻☻☺☺☺
Gabriela Koukalová (1. 11. 1989 v Jablonci nad Nisou)
….......................................................☻☻☻☺☺
01x velký glóbus za celkové vítězství ve Světovém poháru (2015/16)
02x zlato z mistrovství světa (smíšená štafeta 2015 a sprint 2017)
02x stříbro z olympijských her (hromadný start a smíšená štafeta 2014)
02x stříbro z mistrovství světa (vytrvalostní závod 2015 a 2017)
02x bronz z mistrovství světa (smíšená štafeta 2013 a stíhací závod 2017
08x malý glóbus za celkové vítězství v disciplíně Světového poháru (z toho 2 ve štafetě)
21x vítězství ve Světovém poháru (z toho 5 ve štafetě)
48x stupně vítězů ve Světovém poháru (z toho 14 ve štafetě)
…........................................................☻☻☻☻☺
Je 15:33. Pátek 10. února. A já večer půjdu poprvé v životě spát jako mistryně světa v biatlonu.
….......................................................☻☻☻☻☻
Přečteno jedním dechem s průpovídkami: "Ty jo, chudera." "Vau, to jsem nevěděla." "Hustý." Knížka se mi líbila i napaditosti ve zpracování - Jedoucí obrázek Gabci při rychlém prolnutí stránek, číslování stranek,...
Hodně zajímavá kniha, oceňuju že se Gabriela nebojí psát o věcech ze zákulisí, které 99% sportovců nikdy veřejně neřekne. Když kniha vyšla, byl z toho naprostý mediální poprask a na českém internetu se neřešilo nic jiného, proto při čtení vás už vyloženě nic nešokuje, protože česká média všechno probírala (a kolikrát hodně nafoukla). Za to kniha ale nemůže.
Byla jsem velmi zvědavá jaký je Gabči příběh. Nebudu hodnotit životní osud Gábiny, každý máme svůj příběh, svůj osud, své cesty, své volby....Knihu jsem přečetla a pochopila. Četla jsem ji se zájmem. Je dobře, že ji napsala.
Kniha mě zaujala kvůli tématu poruchy příjmu potravy. Chápu, že nebyla kniha psána prioritně na toto téma a taky, že takhke známé sportovkyni nebylo příjemné se o takové téma podělit. Přesto mě zklamalo, že toto téma rozebírá až někde od 32. kapitoly. Také mi bylo při čtení nepříjemné nechronologické přeskakování různých životních období. Každopádně věřím, že fanoušky kniha potěší a čtení je bude bavit.
Gabča byla můj vzor vždycky a pořád je. Hltala jsem každý její závod i vystoupení od mých třinácti let. Teď je mi devatenáct a hned po maturitě jsem se na tuto knížku vrhla. Během čtení jsem ji několikrát obrečela, máme totiž spoustu věcí společných. Mrzí mě, že se kolem ní sešlo spoustu negace, já ji plně chápu, taky nejsem hned s každým kamarádka. Protože její kariéru jsem bedlivě sledovala, popsané závody si pamatuji z pozice diváka a bylo zajímavé se k nim vrátit a zjistit, jak se tehdy Gábina cítila doopravdy. Kniha se mi moc líbila a určitě si ji přečtu znova. Navždy skvělá královna biatlonu. :)
Kniha je velmi čtivá, obdivuji paní Koukalovou co dokázala a že se odhodlala napsat jak to je s vrcholovým sportem. Pěkné na knize bylo i to, že byla doplněna fotografiemi což jí udělalo ještě zajímavější.
Já jsem knížku zhltla. Potvrdila jsem si, že vrcholový sport je dosti nezdravá záležitost a pak jsem s Gábinou velmi soucítila v tom, jaké to je, když rodiče děti do něčeho nutí. Knížka se mi četla opravdu dobře.
Kniha se čte lehce a velmi rychle. Po velikém mediálním humbuku jsem očekávala, kdo ví co "hrozného" v knize nebude, ale na nic výrazného jsem nenarazila. Zajímavé čtení, které otevírá svět biatlonu.
Jako fanoušek biatlonu jsem byl na knihu, po té bouři po vydání, hodně zvědavej. Kniha se čte jedním dechem, odsýpá to a za chvilku jste na konci. Když si jako fanoušek zpětně vybavujete, jak to dění u biatlonu prezentovala media a co bylo a je podáváno, tak Vás to, co se dočtete docela posadí na zadek. Tolik let, co se mohou trenéři učit v zahraničí a nakonec za všechny ty peníze, co dostávají (celý biatlon) se dozvíte, že jsou závodnice, ale i chlapi ponižováni od trenérů? Hlášky typu: jsi tlustá(ý) jako prase, jsi zmalovaná jako děvka atd? Určitě budu mít na biatlon jiný pohled. Ani trenéři, ani lékaři, nikdo ze svazu nepozná, že mají poklad, ale neumí se k němu chovat? Smutné
Ačkoliv jsem knihu přečetla jedním dechem, už od začátku na mě působila negativně.
Myslím si, že jsou věci, které by si člověk měl nechat pro sebe. Mít nějaké soukromí a neříkat do světa úplně vše.
Podle mě každý sportovec dělá svůj sport s tím, že chce být nejlepší a ne průměrný či hůř, tudíž s prvními úspěchy musí počítat s tím, že od něj lidi budou očekávat další dobré, ne-li přímo ty nejlepší výsledky. To je marné a s tím musí počítat každý sportovec.
Z celé knihy na mě Gábina působí jako uzlíček nervů. Vystresovaná a nevyrovnaná osobnost.
Před touto knihou jsem četla knihu Královna Gabriela od Petra Čermáka, která na mě působila velmi pozitivně a nyní jsem si přečetla tuto a jsem velice zklamaná, rozčarovaná, smutná a nevím, co si o Gábině myslet.
Něco pozitivního by se na knize našlo a pořád budu mít Gábinu ráda, ale nějaký čas budu vstřebávat tuhle knihu.
Na konci najdeme alespoň hezké fotky na křídovém papíru. ????
Je neskutečné, že někdo s tak nízkým sebevědomím to dotáhne až tak daleko...opravdu škoda, že to dopadlo takto a že se to řešilo veřejně, protože i kdyby se Gábi chtěla vrátit, tak kam? A kdo za to může?
Od této knížky jsem nic neočekávala a ani jsem ji nechtěla číst, protože mě nebavila hysterie kolem hlavní představitelky. Přišla mi pod ruce úplně náhodou. Pak jsem si jen spílala, proč jsem ji nepřečetla dřív.
Nesleduji biatlon ani Koukalovou, ale až s touto knížkou mi mnohé věci začaly do sebe zapadat. V médiích se probírala jen její bulimie a špatné zacházení ze strany trenérů. Ale ono není vše jen černobílé.
Zajímavé je ovšem rodinné prostředí. Jak vlastně vnímá své rodiče a jak někdo z nejbližších prozradil svatbu.
Občas zapomínáme, že i slavní jsou (jen) lidé.
(Ilustrace jsou milé, nějak mi ke Koukalové sedí.)
Je to zajímavý pohled do zákulisí, ale... Nevím. Kdyby to bylo vydání deníkových zápisků, neřeknu půl slova; takhle mi to přišlo neuvěřitelné, že si někdo pamatuje tolik drobných nuancí a postřehů kolikrát i po mnoha letech. Častokrát se výroky opakovaly, popisy závodů mi už časem splývaly... Ale nakonec v závěru knihy i na ten deník došlo. :-) Biatlonové princezně, kterou jsme v dobách jejího závodění sledovali u obrazovky jako omráčení, tři hvězdičky. :-)
Gábino, asi nebylo nutné psát úplně všechno, co vám přijde na mysl, ale zase PROČ NE?
Tuto knihu jsem hltala, dovolila mi nahlédnout pod pokličku vrcholového sportu a jejího života. Gábině jsem víceméně většinu zbaštila a asi to nehodlám vyvracet, protože jsem si v ní našla i něco svého, které si s sebou ponesu dál. Za mě čtyři hvězdy ne proto, že by to byla vrcholná literatura, ale z pocitu, který si odnáším.