Jiné místo
Kateřina Karolová
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510940/bmid_jine-misto-hGk-510940.png
4
579
579
Mělo jít o pohodovou vyjížďku. Pak se ale objevila mlha... Monika s Oliverem chtějí uniknout ruchu velkoměsta, a tak zamíří na dovolenou do penzionu v Luhačovicích. Kde jinde prohloubit rodící se vztah než na tichém místě v obklopení lesů? Po příjezdu se rozhodnou prozkoumat nejbližší okolí, a i když se schyluje k dešti a na krajinu padá hustá mlha, vydají se na kolech cyklostezkou vedoucí do Vizovic. Plánovaný výlet je krátký, pouze pár kilometrů naprosto bezpečnou trasou… Co by se tak mohlo stát?!... celý text
Přidat komentář
Překvapuje mě, že tahle kniha nemá vyšší hodnocení. Za mě tedy moc vydařené, napínavé až strhující čtení. Myslím, že si na tohle děsivé vykreslení mlhy vždycky vzpomenu, až se do ní ráno probudím.
Hlouběji uvažující čtenář asi také pochopí, kam autorka směřovala s onou psychiatrickou diagnózou. Lidská mysl si s námi dokáže opravdu hodně pohrát. A co vypadá jako neuvěřitelné, logicky vyvrácené, přesto může být pravdivé. Právě proto se mi líbil i otevřený konec. Nakonec co Monice zbývalo jiného než také odejít na jiné místo, když jí nikdo nevěřil?
Určitě zkusím i další knížky této spisovatelky.
Musím přiznat, že z toho příběhu na mě dýchla Trhlina od Josefa Kariky...
Příběh je poměrně jednoduchý - Monika se seznámí s Oliverem, který ji koupí po krátké známosti kolo a ještě na podzim vyrazí na první společnou dovolenou do Luhačovic. Oliver se postupně "vybarvuje", ale vrchol nastane, když se v mlze a drobném mrholení Monice ztratí. Naštěstí u domu, kde bydlí laskaví lidé, kteří Monice nabídnou útočiště.
Banalita, že? Jenže, není mlha jako mlha. Dům jako dům. Oliver jako Oliver. Pravda jako pravda. A možná Monika jako Monika? Vlastně nic není takové, jak se zdá....
Musím říct, že jsem tohle zhltla jedním dechem během jednoho večera, protože to prostě nešlo odložit!
Další jednohubka z pera této autorky si mě získala daleko víc jak Odbočka v lesích. Postavy jsou hezky popsané, mají nějaký vývoj a Monika mi opravdu přirostla k srdci a hodně jsem s ní soucítila.
Samotný příběh mi přišel daleko víc strašidelný a víc nervy drásající, ač se zde jedná o thriller. Vím, jaký je v tom rozdíl, ale fakt mi osobně z této situace běhal mráz po zádech.
Autorka celou dobu, a to opravdu až do konce, udržuje napětí a nic moc úplně nerozplete, takže si každý čtenář může domyslet, jak to celé bylo.
Já upřímně nejsem zastánce takových konců, ale věřím, že spousta z vás to naopak bude milovat. Já bych snesla alespoň něco víc dotažené. Takhle můžu jen v rámci žánrového řazení hádat. Za mě by to opravdu chtělo čtenářovi poskytnou takové to pomyslné "něco", aby to nebylo celé na něm.
Myslím, že příběh je ideální číst zrovna teď, když je sychravo, prší a všude je mlha. S nějakým dobrým pitím dostanete krásně mrazivý příběh.
Celkově je knížka rozhodně fajn a doporučuji ji. Kdo má rád nějaké extra hluboké příběhy s velkými zvraty, tak nadšený nebude, ale já to brala jako oddychovou četbu a jsem spokojená, ač to nějaké mouchy mělo.
Kniha se mi líbila, nešlo se od ní odtrhnout, je velmi čtivá. Příběh to byl velmi zajímavý, čtení napínavé, originální, místy vtipný styl psaní. Ráda si přečtu něco dalšího od této autorky.
Jednoduchy a Napínavý příběh S otevřeným koncem. Závěr si může každý udělat sám podle toho co je mu víc blízké, jestli tajemno a nebo logické zdůvodnění.
(SPOILER)
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy po návratu z Luhačovic.
Popis míst při příjezdu se mi líbil a poznávala jsem.
Pak kniha nabrala tempo a já jí nemohla odložit, dokud jsem jí nedočetla.
Celá kniha super, ale od konce jsem čekala malinko víc. Snad ani ne vysvětlení, toho jsem se celkem dočkala, ale ten otevřený konec se mi moc nelíbil.
Nemám úplně ráda nadpřirozeno, takže jsem byla ráda za logické vysvětlení. Někteří si píší, že druhý díl by byl fajn, za mě to stačilo, každý si udělá svůj závěr a to se mi líbilo. Kniha se četla dobře a bavila mě a trošku jsem tušila.
Přesně jak píše ve svém komentáři Biba_with_Book (20.6.2024) Naprosto souhlasím, ale ještě navíc si myslím, že by si kniha zasloužila druhý díl s objasněním jak to všechno bylo doopravdy a s uzavřeným koncem. Kniha od příjezdu do Luhačovic napínavá jak gatě, přečtená jedním dechem... Možná mě příběh zaujal i proto, že jsme se nedávno vrátili z dovolené v Luhačovicích a místa o kterých se v knize píše mám v živé paměti, ovšem kromě kola, cesty do Vizovic a mlhy. :-D Cestou domů mě zaujala upoutávka na tuto knihu na dveřích autobusu, tak jsem si jí hned zašla půjčit do knihovny, a nejen ji, ale i další knihy této autorky, na čtení už se moc těším. Kateřina Karolová se určitě zařadí mezi moje oblíbené spisovatelky. :-)
Achjo... Knížka měla docela potenciál, který se ale nejdéle v polovině ztratil. Jak už bylo psáno, rozjeto několik zajímavých linek a ani jedna nebyla dokončená. A ten hodně otevřený konec? Bylo to opravdu tak, jak nám předkládaly závěrečné kapitoly a nebo to přece jen mohlo být i jinak? Samé otázky, ale žádné odpovědi, není zde na čem stavět. Za mě dvě hvězdy, plus jedna za čtivost, utíkalo to a knihu jsem přečetla asi za tři hodiny.
Jiné místo mě teda hodně zklamalo. Jak už tady psalo více lidí, má to potenciál, ale bohužel úplně zakopanej. Je to čtivé, ale je to vlastně úplně k ničemu, protože vám to vůbec nic neřekne. Je rozdíl, když je konec otevřený a vy se můžete podle dostupných informací rozhodnout, k čemu se přikloníte, nebo jako tady - kdy je konec otevřený, ale vy nemáte informace vůbec žádné, jen pár načatých zápletek, které ale nikam nevedou. Člověk má po dočtení chuť hodit knihou do kouta (i když se to samozřejmě nedělá).
Po dlouhé době zklamání.
Námět knížky měl potenciál, ale naprosto mi nesedlo zpracování. Místy mi připadalo opravdu dětské. Přestože autorka použila krátkých kapitol, knížka se mi vlekla, postrádala jsem větší spád a napětí. Bohužel dost brzo jsem pochopila, co je zamýšleno s Monikou.
Hodně mě zamrzelo, že autorka vždy "nakousla" nějakou záhadu a naprosto nikde se nesnažila o její vysvětlení alespoň náznakem. Konec byl ponechán na fantazii, ale ani to mnoho nenapravilo.
(SPOILER) Pravdou je, ze Karika to mel propracovanejsi a vice uveritelne, pri cteni jeho knizky si clovek rikal jestli vazne existuje neco tak nadprirozeneho a mimo nase chapani nebo jestli to byl jenom vymysl unavenych a blouznivych mozku hlavnich postav. Tady to bylo trosku prepalene, aby si to ctenar vylozil jinak nez diagnozou schizofrenni poruchy. Nicmene ja tenhle typ pribehu miluju, takze davam pet hvezdicek.
Kniha rozhodně vtáhne do děje, rychle se čte a chcete se dozvědět, co bude dál. Žádné mrazení se ale nekonalo. Hlavní postava byla vše jen ne sympatická. Srovnání s Karikou určitě není na místě. Možná se to napětí dalo vybudovat lepším (jiným) stylem psani. Ale špatné to nebylo a asi si od autorky ještě něco přečtu.
(SPOILER)
Audiokniha, takže spíš "poslechnuto".
Měla jsem trošku problém s tím projevem, kdyby kniha byla psaná, možná bych ji ani nedočetla. V audioknize mi trochu vadilo pomalé tempo čtení a iritovali mě kostelní znělky na začátku a konci skoro každé kapitoly. Začátek knihy nuda, až někde v 3/4 knihy, příběh začíná být teprve zajímavý a udržuje čtenáře (nebo spíš v mém případě posluchače) ve střehu a napětí a zvědavosti, jak to celé dopadne a co se vysvětlí nebo ne?
Oliver je od začátku divný, podivné chování a prostě něco mi na něm nehraje. A pak? Takže Monika je blázen a v případě, že si to vše vymyslela nebo to, co se stalo, je jen v její hlavě - tak jaktože si prodavač Olivera pamatuje a ještě mu vnutil ten dres? No nechápu, mindfuck. Autorčin závěr: závěr si udělejte sami... no tak to jsem z toho blázen!
Autorka nabrala rychlost kniha/rok a kvalita prohrává boj s kvantitou. Jiné místo působí jako celkem zdařilý literární pokus žáka v poslední třídě základní školy. Hlavní postava (nikoli hrdinka) Monika se chová a vyjadřuje jako puberťačka a co naplat, je hloupá. Tajemno spočívá v tom, že se lecos naznačí a nic nevysvětlí, thriller to opravdu není. Obálka je ale pěkná, kdyby nakladatelství investovalo do editora tolik, co do grafika, výsledek by byl určitě lepší.
(SPOILER) Autorka umí psát, to bezesporu, ale znovu se nemůžu zbavit dojmu, že jiný autor by tohle téma dokázal uchopit lépe. Jestli něco v literatuře opravdu nenávidím, tak jsou to konce bez odpovědí, což ale není autorčina vina. Bohužel ve mně ale díky tomu zůstala hořká pachuť. Co mělo být to překvapení, o kterém Oliver mluvil? S kým tak rozčileně telefonoval? Nepřítomný výraz a křečovitý úsměv před domem v mlze? Co bylo v kůlně? Samé otázky, žádné odpovědi. Když už mě autorka donutí fandit hlavní postavě jenom proto, abych se na konci vlastně nic nedozvěděl, přijde mi to trochu jako výsměch čtenáři. Možná trochu přehráním, ale... Chápu, že autorka asi zamýšlela tajemný konec, ve kterém si každý najde to svoje, ale já jsem zklamaný.
Strašně zdlouhavé. Nechápu proč se 5 minut popisuje hotelový pokoj včetně umístění a rozměrů sprchového koutu, aby kapitola skončila větou: Už jsme se zde nikdy nevrátili. Tak proč to tam je?
Celkově na mě až moc zbytečných popisných pasáží bez hlubšího smyslu. Z toho důvodu dávám 2 z 5.
Karika ve svých knihách čerpá na místních mýtech, Kuhačovice nic takového nemají. Nicméně místní lesy mám proběhané díky orientačnímu běhu, a i kvůli tomu je zasazení zápletky zde absolutně mimo.
Štítky knihy
české detektivky a krimi Luhačovice
Autorovy další knížky
| 2022 |  Odbočka v lesích |
| 2023 | Jiné místo |
| 2020 | Zítřek ti nikdo neslíbil |
| 2020 |  Já, doktor(in) |
| 2024 | Dokonalé městečko |
(SPOILER) Příjemná čtivá jednohubka, u které mi ani nevadil otevřený konec s prostorem pro vlastní výklad událostí, zda byla hlavní hrdinka opravdu blázen či se opravdu setkala s Mlhou, ve které mizí lidi.
Co mi ale nedá spát jsou ostatní záhady v knížce nastíněné, ale nijak nevysvětlené. Proč se jinak v pohodě Oliver najednou začne chovat jako debil? Proč tak strašně spěchal na výlet a nedal si říct, i když se zkazilo počasí? Jaké překvapení pro Moniku chystal? Co měl znamenat ten jeho šílený křečovitý úsměv a zvedlá ruka na rozloučenou?
Tyhle části příběhu, kterou se autorka vůbec nesnažila vysvětlit, mě vyloženě irituje. Přitom by šel příběh napsat i tak, aby tam tyhle věci vůbec nebyly, výlet proběhl normálně, až na tragický konec a ztracení v mlze a následné otázky, zda Oliver skutečně kdy existoval. Takhle to působí odflákle a nedotaženě, což je škoda, protože kniha je jinak čtivá a ačkoli je námět trochu ohraný, knížka působí napínavě.