Jiný T.G.M
Pavel Kosatík
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387055/mid_jiny-tgm-8L7-387055.jpg
5
182
182
Masaryk pro 21. století Masarykův plastický obraz pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Líčí prezidenta Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti je přesvědčen. Výsledkem zápasů je pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků. Zároveň zakladatel paradoxně zatížil stát břemeny, která se časem ukázala neúnosná. Jiný TGM je pro všechny, kdo přemýšlejí o české demokracii a o tom, jak ji udržet. Zároveň přináší víc života a pochybností než pomníků a svatých obrázků.... celý text
Přidat komentář
Jednoznačně jedna z nejlepších knih historie faktu a pana Kosatíka též (i když všechny jeho knihy hodnotím vysoce). Celou dobu čtení mi běželo hlavou jakou komunisti prokázali „tatíčkovi“ službu, že ho zakazovali a tím nám dovolili, abychom si ho tak zidealizovali. A ono ho bylo taky dost. Ostatně jako každého politika a veřejně činného člověka. Chvílemi se mi zdálo, že byl spíše „bořitel“ než stavitel a sjednotitel. Co se týče soukromého života, tak je obdivuhodná postava jeho ženy Charloty, která ač z poměrně bohaté rodiny odchází v té době s naprostým „nýmandem“ (který si ještě řekne o bohaté věno) do zámoří a veškerý svůj život zcela podrobí Masarykovým ambicím (aniž by se z ní stala puťka domácí) a v jeho činnosti to bezvýhradně podporuje . Moc bych stála o její životopis stejně pravdivě zpracovaný!
Jsem z generace, která v mládí politiku jako takovou vlastně nepoznala, protože vláda jedné strany to znemožňovala. Možná i odtud plyne dnešní určité rozčarování z politiků, různých demokratických i nedemokratických „úletů“ a ne vždy morálních střetů. A hle – ono to zde bylo vždy – i v té opěvované první republice: ješitní hašteřiví a sebestřední chlapíci uzavírající přátelství (koalice) na život a na smrt a najednou očerňující se, rozcházející a „do smrti“ spolu nepromluvivší, přecházení od partaje k partaji, změny názorů, ideologií, boje o akademické banality…. Je to pro mne svým způsobem úlevné zjištění.
Kosatíkův pohled na Masaryka považuji za pravdivý a poctivý. A díky za to!
Tak má vypadat životopis. Ale on to tak docela není životopis. Je to knížka o Masarykovi, hlavně politikovi, trochu vědci, člověku, humanistovi, demokratovi. je toho hodně.
Masaryk byl člověk z masa a kostí. A lidé bývají rozporuplní, chybující, na málokoho stačí černobílé vidění světa. To asi o tak silných osobnostech, jako byl beze sporu TGM, platí ještě víc . Tenhhle pohled na člověka, který se někdy stává skoro modlou, na knížce oceňuji. A přitom autor Masarykovi nijak neubírá význam a velikost.
A potvrzuje se mi teze, že všichni politici mají asi opravdu něco společného, ne že "všeci kradnů", ale podobné osobnostní rysy. A týká se to těch, které máme rádi nebo je alespoň volíme i těch, které nesnášíme. Jde o to, zda se silná osobnost připojí ke světlé či temné straně síly. Problém je, že trochu temnoty máme v sobě všichni a ne vždycky dokážeme odlišit, co je skutečné zlo a co jen jiný názor. Masaryk obstál, přinejmenším velkou většinou svého "života a díla".
Posloucháno jako audiokniha.
Fakt super čtení, jednak zajímavý pohled na naše dějiny, čtenář se skrze TGM přenese do těch dob, kdy bylo vše dost komplikované, byly tu různé národy, náboženství, politické zájmy, revoluce v Rusku a teď do toho legie. Při těch obtížných bojích, do kterých šel TGM sám od sebe, dobrovolně, byl tak neohrožený, statečný a troufalý, že to chvílemi mozek nebere. Jeho skutečná povaha byla tvrdá, neústupná, někdy záludná a nesnesitelná. Neuvěřitelnost osobnosti TGM dělá z knihy úžasný čtenářský zážitek.
Název knihy zní lehce bulvárně, ale ve skutečnosti jde o solidní a velmi čtivý životopis prvního českého prezidenta, kterému bych vytkl jen občasnou zkratkovitost, např. (a teď volně parafrázuji) tvrzení, že by Masaryk nad Benešovou politikou po konci 2. světové války kroutil hlavou, mi přijde velmi odvážné. Ano, Masaryk roku 1937 by se nad děním po válce a v kritickém roce 1948 hodně podivoval, ale co Masaryk, kterému by bylo dáno, aby všechny ty roky 1938 až 1948 prožil? Opravdu by to byl názorově pořád Masaryk roku 1937?
A propos
Nemohl jsem si při četbě nevzpomenout na Hvězdné hodiny lidstva, ve kterých Stefan Zweig ukazuje na životech významných osobností, jak člověk díky svým činům může zazářit jako hvězda, zapsat se navždy do dějin a tím přejít do nesmrtelnosti. Takový krok učinil i T. G. Masaryk a nutno dodat, stálo ho to hodně sil, hodně odříkání. Vlastně tomu podřídil převážnou část svého života a ukradl pro tento projekt sám sebe vlastní rodině. Ač měl rád místo ve středu společnosti, ve které se právě nacházel, nehnala jej na cestě popularita, ale touha vybudovat pro nás všechny samostatný stát, položit základy spravedlivějšímu systému. V dnešní době mnoho lidí touží být jako T. G. Masaryk a někteří politici se nebojí s ním přímo ztotožnit. Ale přiznejme si: Kdo z nás by chtěl toto podstoupit? Kdo z nás by chtěl zaplatit tak vysokou cenu za nesmrtelnost, za to, že jeho jméno tady zůstane navždy? Kdo z nás by se takto obětoval pro společné dobro? Není lepší prožít si své roky mimo společenský zájem a naplnit jej radostí v okruhu svých nejbližších? Na to si musí každý odpovědět sám.
U této knihy (ač nerada )jsem si musela přiznat, že na její dočtení mi momentálně chybí chuť, čas a síla. Odkládám ji tedy cca po 100 stranách a věřím, že se k ní (snad)časem vrátím. Nehodnotím, nekritizuji (po tak krátké době na to nemám ani nárok). Jen malá poznámka. Kniha mi přišla více filozofická než životopisná.
Je to dobrá práce. Ale mám autorovi za zlé, že na konci této knihy se ptá, zda to velké riziko, které na sebe TGM vzal stálo zato, když se republika za 20 let po vzniku rozpadla. (Jelikož díky mírovým smlouvám nebyly pojistky proti tomu, aby Německo nemohlo znovu zbrojit, západ se nepostavil za ČSR aj.) Autor má zajisté klást provokativní otázky, ale dá se to taky od něj chápat jako facka 1. a 2. odboji a TGM samotnému, což je podivný paradox, jestliže je Masaryk velkým právě proto, že umožnil vznik Československa po 300 letech habsburské poroby. (Možná je to tím, že staré teokraticko-aristokratické Rakousko je dneska nekriticky uctívané, zvláště válečník "starý Procházka") Chtěl tím snad Kosatík říct, že mělo radši zůstat C. K. mocnářství a měli jsme se nechat poněmčit ? (Nelíbily se mi ilustrace, měly být satirické, ale připadaly mi dětinské, jednoduché a prostoduché. Kosatík měl raději přiložit nějaké fotografie TGM, třeba dosud nezveřejněné. Připomínaly ilustrace Josefa Čapka, ale na rozdíl od Čapka tyto jsou hloupoučké)
Výborná a čtivá biografie, možná ani ne tak provokativní jak se podle názvu a anotací zdálo, ale velmi dobře zpracovaná, oživená několika vtipnými kresbami. Vyzdvihuje i některé méně známé stránky Masarykovy osobnosti, mne osobně asi nejvíce zaujal kontrast mezi jeho neoblíbeností v Čechách před 1. světovou válkou a pozdějším téměř kultem, a dále význam, který v jeho životě měla náboženská víra, což je vzhledem k jeho rozporuplnému vztahu k církvím trochu méně známá skutečnost. Trochu chybí odkazy a poznámkový aparát, naopak velmi pozitivně hodnotím seznam masarykovské literatury na konci knihy i se stručnou poznámkou ke každému dílu, může to být výborná inspirace pro další četbu.
Na knihu jsem se těšila a věděla jsem, že mě autor nezklame. Mám ráda jeho styl a moc si vážím jeho názorů. Kniha ale předčila všechna má očekávání. Není to žádná suchá studie (což jsem ani u Pavla Kosatíka nepředpokládala), ale obraz T. G. Masaryka ve všech možných souvislostech, jeho lidská tvář bez čítankových a učebnicových příkras. Každá kapitola má neuvěřitelný šmrnc. Jsou to jakoby samostatné úvahy nad jednotlivými tématy, které tvoří kompaktní celek.
Kosatíkův životopis se čte jako román. I díky tomu, že Masarykův příběh je prostě strhující od začátku až do konce. Oceňuji zasazení do kontextu doby, nebo spíš dob - Masarykův dlouhý život pokrývá dlouhou výseč novodobých dějin, od půlky 19. století do nástupu nacismu, které velmi brzy začal sám ovlivňovat. A to Kosatík reflektuje a vše pečlivě objasňuje. První půlka o životě před válkou mi sedla více, je chronologičtější, opravdu jako román. Události válečné a poválečné jsou událostmi a "kontextem" až přehlcené a více o Masarykově republice než o jeho osobnosti. Vytknout by se dala občasná schématičnost (o některých tématech bych se rád dozvěděl víc), o TGM by se dala v klidu napsat trilogie jako teď vyšla o Kafkovi. Ale dopodrobna popsat všechny detaily Masarykova života asi nebyl Kosatíkův cíl. Nabízí svižné dílo, které ukazuje Masaryka v novém světle a klade si mnoho provokativních otázek. Prostě Masaryk-člověk pro jednadvacáté století.
Nad Masarykem ale přese všechny nedostatky v knize popsané hůl nelámu. Pořád si myslím, že má náš národ obrovské štěstí zrovna na tak pozitivní zakladatelskou postavu s ideály, na které se dá navázat. Že byl příšerný otec, to už je asi vedlejší. Nicméně kdybych četl Čapkovy Hovory s TGM dnes, díval bych se na ně určitě jinak. A do budoucna si je znovu přečtu rád; nebo něco jiného - Kosatík dává na konci k dispozici vyčerpávající masarykovskou literaturu se stručným komentářem.
Co nového lze ještě napsat o Masarykovi? Podat ho jako člověka z masa a kostí, což se zde podařilo. Kosatíkova kniha je více než portrétem Masaryka-politika, portrétem Masaryka-člověka a oceňuji, že se vyhnula tatíčkovskému patosu a více než historickým odkazem a významem TGM se paradoxně zabývá jeho ne úplně lichotivými vlastnostmi. Překvapivě se moc nedozvíme o politice první republiky ani Masarykově prezidentství, proporčně k jeho životu totiž o této etapě pojednává posledních 60 stran knihy. Jistě se nejedná o politologickou ani historickou učebnici, ale význam knihy je i tak zásadní, jen pochopení TGM jako člověka, může vést k pochopení jeho historické role.
Na téhle knížce je snad pouze špatně to, že není řádně odcitována (v závěru knihy je jen seznam literatury). Jinak se ale moc povedla - pan Kosatík píše čtivě a poutavě a moc pěkně míchá politické dějiny s Masarykovým soukromím. A ta knížka je prostě nádherná - od ilustrací až po obálku.
Je to velmi dobrá kniha...co Vám budu povídat.
Tak aspoň jako první vyzdvihnu grafické zpracování svazku. Moc se mi líbí téma s "korigováním" textu (ona sama kniha je korekce pohledu na Masaryka...Masaryk člověk a ne Masaryk idol). Ilustrace se mi taky moc líbí..:) Prostě i na pohled krásná kniha.
Kosatíkova kniha je vynikající a řekl bych, že i velmi potřebná. Pouze se špatně jmenuje. Toto totiž není Jiný Masaryk, ale Skutečný Masaryk. Jiný Masaryk je ten zidealizovaný TGM, který nikdy neexistoval, ale kterého nám neustále někdo předkládá jako vzor. Stejně jako je nám neustále předkládána zidealizovaná podoba první republiky. Je skutečně legrační (a to je nechci přímo srovnávat), kolik společných rysů měl Masaryk s našimi novodobými prezidenty, včetně toho současného. Všichni byli svým způsobem elitáři přesvědčení o své vyvolenosti a do jisté míry i opovrhující svými oponenty jako sobě nerovnými, všichni se snažili si vybojovat větší pravomoci, všichni dělali svou vlastní politiku nezávislou na vládě, všichni se uchylovali k postupům, které jejich současníci označovali za nějakým způsobem neústavní, všichni byli v politice postavami dosti osamělými se spoustou zavilých nepřátel atd. atd. Každopádně toto je Masaryk, jak ho vidím i já, jsem rád, že to je konečně černé na bílém a bude jen dobře, když se se skutečným stavem věcí seznámí i naše současná politická scéna. Mohlo by to přispět minimálně ke zklidnění emocí a koneckonců i k větší osvětě, protože neustálým vyzdvihováním zbožštělého Masaryka je národ udržován v bludu. A prospěje to nepochybně i samotnému Masarykovi, protože příliš kladní hrdinové také nemusí všem imponovat, naopak nějaké ty vady a omyly člověka paradoxně zlidští. Kosatíkův Masaryk je dle mého jedna z nejlepších knih poslední doby, Masaryk je velkou postavou naší historie a je moc dobře, že se konečně dočkal poctivé monografie. Byť se nejedná o dílo přísně vědecké, ale "pouze" popularizační. Tím spíš ale má šanci oslovit co nejširší čtenářskou obec.
Skvěle napsané, jak už je Pavla Kosatíka zvykem. Neřekl bych že je to nějak zásadně "jiný" Masaryk. To je spíš název, který bude dobře prodávat. Je to osobnost, která v každé době podléhala určitému ideologickému zjednodušení. Takže tu máme hned několik "dobových" Masaryků. Zde jen výběr těch nejznámějších: Masaryk jako nepřítel lidu, rozuměj proletariátu; Masaryk jako filosof, intelektuál a demokrat, který stál za vznikem ČSR; a třetí (a jistě ne poslední) je postava "Tatíčka Masaryka" - takřka nedotknutelného státního symbolu podléhajícímu určitému kultu a formě zobrazení, který si částečně i sám Masaryk, jak píše Kosatík, budoval už za svého života. Pro zasvěcené tu tak nebude nic moc nového. Hlavní předností knihy je ale její struktura; jak suverénně je napsaná. Ten leckdy velmi lakonický a břitký popis střetů a rozporů, které v sobě Masaryk měl. Ale i to, že to byl člověk zásadový a ve svém jednání vždy velmi přímý. To, že demokracie, jak ji sám Masaryk rozuměl, nebyla tak úplně demokracií a měla v sobě nejeden rozpor, stejně jako demokracie ve Spojených státech, je jeden z těch, řekl bych, lidských rozměrů Kosatíkova Masaryka. Také to byl jen člověk, který chyboval, ale který uměl svou chybu uznat a z chyb se poučit. Sem tam se objeví nějaký ten skoro až bulvární klípek, ale vše působí vyváženě a jako celek je to velmi, ale velmi solidní práce. Osobně je mi Masaryk svou lidskostí a i svými rozpory bližší než ten zástup našich národních svatých, symbolů a mučedníků (kterým sice nechyběl zápal, ale za to jim chyběl ten lidský rozměr) v čele se Svatým Václavem, Janem Husem a v neposlední řadě Janem Palachem, který by si podobně "objektivní", dobově a ideologicky nezatížené posouzení také zasloužil. Doporučuji.
Štítky knihy
životopisy, biografie české dějiny Tomáš Garrigue Masaryk, 1850-1937
Autorovy další knížky
| 2012 |  Věra Čáslavská – Život na Olympu |
| 2018 | Jiný T.G.M |
| 2009 | Jan Masaryk – pravdivý příběh |
| 2010 | České snění |
| 2009 | Manželky prezidentů: deset žen z Hradu |
Kniha Masarykova životopisu, okolností jeho života a jeho idejí. Kosatík zbytečně nebulvarizuje a zároveň se ani nevyhýbá problematickým částem Masarykova života nebo jeho méně šťastným rozhodnutím.