České snění přehled
Pavel Kosatík
Kniha se věnuje kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména o falešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých. Kniha je doplněna desítkami unikátních obrázků, které podtrhují mnohdy bizarní, někdy ale i dojemný rozměr snů, které český národ snil v uplynulých sto padesáti letech.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize České snění. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (20)
Vše o čem PK píše v Českém snění mě zajímá. Bezvadné čtení nejen o nás Češích. Také o Slovanech, o Rusech, o absenci moře, o komunistech a bolševismu, o Přemyslu Otakaru II., o Bohu a náboženství, o českém jazyku a nových Jungmannových slovech, o Sokolech a Spartakiádách, o Němcích, o Žižkovi a o migraci do Ameriky i jinam. O Masarykovi a bratiach Slovácích, jejichž jazyk mohl být jen dialektem...
" Národ je umělý výtvor, křehký a dočasný"
Vynikající kniha, protože je nesmírně inspirativní. To není jen publicistický popis událostí, to je v tom nejlepším smyslu nejlepší esejistika, jaká může být. Jiným, ale osobitým způsobem navazuje na Macurův Český sen, ale i Šťastné zítřky - hutné, inteligentní přemýšlení nahlas, které snáší různé argumenty a situace v kontextu historického vývoje, přičemž provádí různé řezy českým mentálním prostorem. Přitom autor nenabízí nějaké konečné odpovědi, naopak - v chronologickém líčení se nedostává dál než k 2. světové válce nebo k roku 1989, takže naopak po každém textu zůstává viset ve vzduchu položená, ale nevyřčená otázka: A co nyní? Jak je to dnes? Co my Češi a - moře, Slovensko, zdatnost, vyhrané bitvy, cesta na jih....apod. dnes? Jak jsme si to v sobě porovnali? Patří ro ještě do nějakého systému národních hodnot? A nebo alespoň osobních?
Kosatík se nesnaží o "národní charakterologii", jak píše v úvodu, nicméně tím, jak osvětluje pomyslným kuželem světla různé části české duševní krajiny, tak se vždy zvýrazní nějaký aspekt a považuji to za velmi zdravé.
Takže tato Kosatíkova kniha je podle mne jedním z jeho vrcholů, hned vedle Jiného T. G. M.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha České snění v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 109x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 13x |
v Knihotéce | 74x |
v Chystám se číst | 86x |
v Chci si koupit | 20x |
Autorovy další knížky
2012 | Věra Čáslavská – Život na Olympu |
2018 | Jiný T.G.M |
2009 | Jan Masaryk – pravdivý příběh |
2010 | České snění |
2009 | Manželky prezidentů: deset žen z Hradu |
Název "České sny a noční můry" by možná knize seděl víc, ale nejsem autor. Kniha se nečte lehce, ale je v ní řada osvěžujících citátů, a čtenáře jistě uspokojí jistý happyending, ke kterému prozatím naše trnitá česká anabáze dospěla. Noční můry se zcela jistě mohly stát skutečností. Naše vlast vždycky stála na pomezí mezi germánským (roz. západním) a panslovanským (roz. ruským) vlivem. V současné době jsme pod vlivem západní, vyspělejší civilizace, ačkoli nikoli bezvýznamná část obyvatelstva stále pošilhává po "naší" "slovanské" "civilizaci". Jenže tak tomu mnohdy bylo a také mnohdy bude. Proto jsem z mnoha problémů, které pan Kosatík zkušeně nastínil, vybral jenom tento, pro dnešní dobu stěžejní. Mnoho věcí pro mne bylo docela objevných nočních můr. Čeština psaná azbukou?! WTF?! Česko jako ruský pašalík nikoli po druhé, ale již po první světové válce?! WTF?! Použití jaderných zbraní jako dlouhodobá doktrina ČSLA?! WTF?! Naštěstí si to moudřejší z nás vždycky uvědomovali, a rozhodovali se většinou správně. Tak závěrem jenom pár citátů. A kdo jim nevěří, tak ať tam běží. Určitě to bude zajímavá zkušenost a pak si povíme. "Ruské mrazy a ostatní ruské věci uhasily ve mně poslední jiskru všeslovanské lásky. Pravý rozdíl teorie a praxi žádný jiný se nenaučí, než kdo byl v Rusku." (K. H. Borovský tam byl.) "Ruští spisovatelé, básníci, myslitelé, umělci, jsou důsledkem, plodem ruské civilizace, nebo jsou to jen lilie čisté, vykvetlé z hnojiště?" (Vilém Mrštík tam byl.) "Rusko je tím, čím Evropa byla." (TGM tam byl.) "Víc než záškodníků všech, boj se štěnic, vší a blech." (Sovětský marketingový specialista tam žil a hádejte, jakou Pravdu používal místo nedostatkového toaletního papíru.) Já jsem tam byl taky, takže mi můžete věřit, že tohle všechno je čirá pravda. "Symbolem Ruska není široká náruč, ale karabáč." (Karel Kosatík tam zřejmě byl.) Jednou v životě stačilo, a pokud mi nevěříte, tak se tam vydejte sami. Dneska vám dokonce dají tu jejich občanku. Takže pokud se chcete cítit jako ruský mužik nebo ruská báryšňa, jen do toho! Komu není rady, tomu není pomoci. A to se týká nejen jednotlivců, ale i celých národů. Howgh!