Jménem mých blízkých

29.10.2021

Není to lehké čtení. Čtenář se bude potýkat s podrobným popisem skutečností a to velmi sugestivním. Místy mi to až vadilo, ale z textu vím, že Martin Gray je posedlý sdělováním hrůz, které prožil a o kterých chce, aby se vědělo. Navíc, mnohokrát mu právě toto sdělování zachránilo život nebo otevřelo další cesty ke svobodě.
Neuvěřitelné, co jeden vydrží a co se na jednoho člověka sesype.
Další příběh Žida, který se nechtěl jen tak dát i když mnohé se může zdát a asi i bylo kontroverzní.

28.07.2021

Velmi silný příběh jednoho života plného bojů za přežití v hrůzném světě nacistických zvěrstev ve varšavském ghettu a vyhlazovacím táboře Treblinka a následně snahy po vybudování pevnosti, ve které se dá žít naplno. Kniha pro povzbuzení, která velice působivě říká, že nikdy není nic ztraceno, pokud člověk stále usilovně bojuje o to, využít každé příležitosti ke zlepšení svého osudu.

19.02.2020

Tuto knihu jsem četla 2x a vždy jsem si pobrečela.

16.02.2020

Další,podle mě povinná četba pro ty co se chtějí dozvědět více o holokaustu.Ty prožitky ve varšavském ghetu,v Treblince,v polském válečném vnitrozemí.Zakončené ztrátou nové poválečné rodiny.Dobré,čtivé.Jen děsivé téma.

10.11.2019

zajímavé téma, ale hra na Supermana pokazila to dobré, co kniha přináší

Dobrá kniha. Ale jen do té doby než jsem zjistil, že autor v Treblince nikdy nebyl a celé je to román. Takže těm co mají rádi sado maso přijde vhod, ale Ti co chtějí číst příběhy skutečných přeživších mají smůlu. Takže jako román za *****.

K této knize jsem se dostal až teď , ale ani nevím jak ji popsat. Silnější životní příběh jsem nečetl a myslím si že by tuhle knihu měli číst všichni jako povinnou četbu v deváté třídě základní školy . Potom by možná nebylo tolik zla a zbytečné hlouposti.
Knihu jsem měl vypůjčenou a moc si ji přeji sehnat a mít jí ve své knihovně.

10.05.2017

Neuvěřitelný příběh jednoho člověka. Co on prožil, to si ani v hrůzném snu nelze představit. Jak jsou dnešní problémy proti tomu malicherné...

25.12.2016

Velmi silná kniha s pohnutým osudem. Četla se mi skvěle, i když asi ve dvou částech se mi děj zdál trochu zdlouhavý. Ale prostě to tak bylo...

29.09.2016

Silné, syrové, brutální. Slabší povahy mohou mít z této knihy noční můry, ale i tak by to měla být povinná četba. Jak je vůbec možné, že se "lidé" mohou takto chovat k jiným? Kde byl Bůh?

23.09.2016

Jediná kniha s touto tématikou, kterou jsem nedokázala dočíst. Velmi nečtivé, složité, ztrácela jsem se....třeba po této knize jednou sáhnu a pokusím se ji přečíst znovu a celou :-)

31.12.2015

Kniha patří k mým oblíbeným. Zasáhne Vás u srdce a možná nakopne k tomu, se zamyslet. Jedná se o drsný a silný příběh. Je neuvěřitelné, co vše musel Martin Gray prožít. Má můj obdiv a hlavně díky za to, že podal o tom všem, co zažil, své svědectví. Doporučuji přečtení.

13.08.2015

Knížku jsem bohužel nedočetla, přišla mi příliš chaotická... Tohle se mi ještě u žádné knížky na podobné téma nestalo. :-( A to mě na první pohled celkem zaujala.

08.04.2015

Knizku jsem opravdu dlouho "rozdychavala". Mam precteno uz hodne knih s touto bestialni tematikou, ale tenhle pribeh me opravdu dostal svym naturalistickym vyprávěním, syrovosti, opravdovosti, krutou uprimnosti. Cetla jsem jednim dechem, casto i bez dechu. Syrove vypraveni me mistama az dusilo... Co bolesti a utrpeni muze prozit a prezit jeden clovek.. Pri cteni tohoto pribehu nemuzete jist, neb se stydite, ze mate co.. nemuzete lamentovat na dobu, pomery, pocasi, penize, praci, neb i kdyby bylo hodne zle, horsi nez to co si prozil ON to byt nemuze... Ukazka toho, co dokaze ta neskutecna vule a odvaha zit.

15.06.2014

Před 5 minutami jsem knihu za poslední stránkou zavřela. Mám na srdci jen obrovské UFFF.

Martinův příběh je tak strašně jiný oproti ostatním, které jsem četla. Zpovědi bývalých vězňů koncentračních táborů, popisovaná bolest, všudypřítomná smrt ve všemožných podobách. Proč je odlišný? I jiní měli sílu a odhodlání žít. Odhodlání. Martinův příběh je pro mě zlomový především z důvodu toho odhodlání... jak to říct?! Defaultního? Říká se, že Styronova Sophiina volba není jen o tom klíčovém výběru, že Sophie musela volit celý svůj život před i po Osvětimi. A v tomhle je Martinův příběh stejný. On musel být odhodlaný žít každou vteřinu. Kde se v jednom klukovi (a později muži) bere tolik obdivuhodné síly?
Díky posledním dvěma částem knihy jsem se v duchu pokárala za své vnitřní úvahy nad svým životem. Musím to udělat jinak. Momentálně ale jen kroutím hlavou a jediné, na co se zmůžu, jsou expresivní výrazy nad celkovým dojmem z knihy.

Co se týče vyjadřovacích prostředků, před Maxem Gallo smekám, protože převést tak tristní příběh do takového naturalistického vyprávění, je vážně umění.

Knihu si budu hýčkat v knihovně na čestném místě, a to nejen z osobních důvodů kvůli nádhernému věnování...

Na závěr si sem dovolím vložit část, která mi - pateticky řečeno - rozechvěla srdíčko:
... Byla to řeka, široká, pokojná, silná a vlídná. Učila mě žít, byla život sám. Díval jsem se na ni, bez ustání, aniž by mě to omrzelo, čítala Rilkeovy nebo Rimbaudovy verše, pouštěla desky a brávala mě za ruce, šeptala mi: "Poslouchej, zavři oči, poslouchej hudbu."...
... Bral jsem ji do náručí, schovávala se tam, byl jsem její otec, ona má matka, byli jsme bratr se sestrou, její hlava pro mé rameno jako stvořená. Když jsem se jí dotýkal, když jsem ležel vedle ní, měl jsem chuť hlasitě volat: "Konečně, konečně!" Přinesla mi klid a život. Přicházel jsem na svět. Všechno se dalo do pořádku, život měl smysl, bylo proč se bít, věřit, že jednoho dne nastane pro mne čas míru. Přišel pozdě. Už jsem tomu přestal věřit, když už se babička nemohla usmívat nad mým štěstím. Ale Dina byla tady. Viděl jsem ji, poslouchal jsem ji, dotýkal se jí, miloval jsem ji. Byl to můj mír, sladký a radostný, a já se vedle ní smál, v pohodě, uvolněný.
Vedla mě, učila mě zkoumat nový svět. ...