Jméno růže
Umberto Eco
Příběh ze čtrnáctého století zavede čtenáře do světa středověké vzdělanosti, mladičky novic Adson z benediktýnského kláštera a jeho učitel františkánský bratr Vilém z Baskervillu vyšetřují zločin v jednom opatství v Itálii.
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2008 , Český klubOriginální název:
Il nome della rosa, 1980
více info...
Přidat komentář
Vynikající kniha, ve které si každý najde to své.
Můžu vřele doporučit audio verzi od českého rozhlasu, která se úplně nevzdává filozofické části knihy.
Napínavá kniha je rozhodně více než středověká detektivka. Připadá mi na čtení docela těžká, pokud tedy člověk nepřeskakuje rozsáhlé náboženské disputace. Vlastní pátrání je ale dost napínavé a v některých okamžicích jsem měla chuť přeskakovat stránky z jiného důvodu - docela jsem se bála. Nad některými názory některých mnichů dnes ale musíme kroutit hlavou - smích, že je zlo a hřích?
Neuvěřitelná kniha, ve které není ani stránka navíc. Všechny ty úvahy a latinské citáty dovytvářejí onu atmosféru Středověku. Film se vedle knihy nemůže ani postavit!
obsah knihy velice zajímavý, výborný detektivní příběh plný historických faktů a filozofování o věčném tématu - Bohu, čtení mi trochu kazily latinské věty bez překladu a rozvleklost při popisování
Pěkné téma, ale kniha mohla být klidně poloviční, zbytečně rozvleklé. To je snad poprvé, kdy se mi víc libilo filmové zpracování než kniha.
"Tvrdit, že Bůh je naprosto všemocný a vůči svým vlastním rozhodnutím naprosto svobodný, neznamená snad dokázat, že Bůh neexistuje?"
Kdyby se mě ještě před nějakou dobou někdo zeptal, jaká je moje nejoblíbenější kniha, řekla bych mu, že bych sotva v té spoustě pěkných knih, které jsem kdy četla, hledala tu nejlepší. Ale teď mám jasno.Jméno růže v sobě kombinuje všechny prvky literatury, které mám ráda. Mozaika poskládaná z filozofických myšlenek a teologie, to vše v historickém kontextu velmi rozporuplné doby. Detektivní zápletka mě moc bavila, protože to není typická povrchní detektivka, jaké neučtu a jakou by ani tak vzdělaný člověk a vynikající autor, jako je Umberto Eco, nebyl schopen napsat.
Asi jsem divná, když se mi ta kniha moc nelíbila...ale přišlo mi to zdlouhavé, rozvláčné, prvoplánové...sorry...
Výborný historický příběh propojený se zajímavou detektivní zápletkou. I když kniha nebyla z nejlehčích, četla se mi poměrně dobře, protože je určená pro širší spektrum lidí tak, aby v ní každý našel to, co ho baví: historii, detektivku, náboženskou literaturu...
Takže co dodat? Snad jen:
"Obávej se, Adsone, proroků a těch, kdož jsou ochotni zemřít za pravdu, protože obvykle nechají spoustu jiných lidí zemřít s sebou, často před sebou a často místo sebe. A možná, že úkolem toho, kdo miluje lidi, je přivést je k tomu, aby se smáli pravdě, přivést pravdu k tomu, aby se smála, protože jediná pravda je osvobodit se od chorobné vášně k pravdě, abychom se nestali otroky svých přestav."
Našli by se lidé (nebo skupiny lidí), kterým by se tohle mělo říct
I když je to těžší kniha ke čtení ,tak jsem si ji přečetla ještě jednou po zhlédnutí filmu s Conerym.
Výborná, zaujímavá, aj keď trochu náročnejšia knižka. Rozhodne stojí za to nájsť si na ňu čas.
Se Jménem růže jsem se jako mnohý student setkala při tvorbě svého čtenářského deníku k maturitě. Ani v nejmenším jsem nelitovala, protože Eco je jak mistr vypravěč, tak mistr faktu a donutilo mě to najít si podrobnosti, což mi pomohlo k většímu pochopení. Obecně nemusím knihy, které jsou křesťansky zaměřené, ale jedna z hlavních postav Vilém z Baskervillu si získal mou přízeň neb to byl magor, mnichovědec a průkopník novot, i přesto, že církev v těchto dobách podobné zavírala a upalovala. Těm, co ještě nečetli mohu vzkázat jediné: Eco dokázal propojit historii s nadprůměrnou detektivní zápletkou a uspokojit širokou škálu čtenářů. Snad zapálí jiskřičku zájmu i ve vás.
"Jméno růže" je skvělý historický román a zároveň brilantní detektivka. Bohaté opatství, tajemná knihovna, záhadné události a podivná úmrtí. Napínavý příběh zároveň objasňuje ideologické teologické spory, které předcházely konci středověku. Nezapomenutelná kniha.
Snad jen, čtěte knihu! Film s Connerym je uzasný a rozhodně nadprůměrný, ale vzhledem k obsahu knihy je dobrý snad jen pro podkreslení a možná srovnání vizuálních představ s Ecovými popisy. Kniha není jen detektivka, nechte ji plynout Vašimi myšlenkami.
Pět hvězdiček dávám, protože jsem se od knihy nemohla odtrhnout, přesto bych však Ecovi vytkla dvě věci. První je jeho ne příliš srozumitelné (alespoň pro mě) podání informací o historickém a politickém pozadí. Pokaždé když probíhal nějaký dvanáctistránkový dialog na toto téma, zírala jsem na to podobně jako tučňák na opalovací krém. A druhou věcí jsou jeho popisovací záchvaty, které se párkrát v knize vyskytly a které mě přímo ubíjely, protože schválně zpomalovaly děj. Já vím, že Eco má opravdu obrovskou slovní zásobu, ale nemusel by mi to dokazovat tím, že bude popisovat krásné klášterní okno na tři stránky... Jinak klobouk dolů, napínavá, ponurá detektivka jako vyšitá.
Štítky knihy
náboženství teologie zfilmováno středověk italská literatura Itálie inkvizice kláštery, opatství knihovny mnichové, mnišiAutorovy další knížky
2005 | Jméno růže |
2011 | Pražský hřbitov |
2001 | Foucaultovo kyvadlo |
2015 | Nulté číslo |
2001 | Baudolino |
Když se mi dostala do ruky kniha Jméno růže byla sem nadšená z témat, která kombinuje. Teologie a detektivka! Ještě sem netušila, jak těžké čtení mě čeká a už po pár stránkách sem vzdala úsilí všechno pochopit.
Vilém je postavou, která jako by ani nebyla ze stejné doby jako zbytek opatství. Díky jeho moderním názorům a inteligenci si ho čtenář hned oblíbí a vkládá v něj všechny své naděje. Musím se přiznat, že vrah mi zůstal skryt až do vrcholného odhalení.
Konec je skvělá tečka za celým příběhem, nejlepší jaký bych si ani nedokázala představit.;) Oceňuji mapu opatství a Budovy - knihovny.
Pro čtenáře jako sem já to není knížka na jedno přečtení, budu si ji muset přečíst znovu a vstřebat to, co mi prve uniklo.I tak (stejně jako Vilém, který neuměl arabsky, ale dokázal arabštinu rozpoznat) si i já uvědomuju, že Jméno růže je neobyčejně hluboké dílo, které mě zase posunulo o krok dál.
"Stat rosa pristina nomine, nomina nuda tenemus. "