Jméno růže
Umberto Eco
Historický román italského spisovatele. Eco v románu využil své hluboké teoretické a odborné znalosti. Čtenář, fascinován srozumitelnou hloubkou Ecova pohledu, proniká po jeho boku do tajů teologie, filozofie i středověké politiky, do milostných vytržení, do víru hlubinných duchovních prozření i smyslné rozkoše, tajů Aristotelovy Knihy smíchu, středověkých léčivých herbářů i jedů, uhranutí mladého teologa mladičkou láskou, kterou - aniž zná alespoň její jméno - si nese životem až na dno svých dnů. (citace: www.kosmas.cz)... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1993 , Český klubOriginální název:
Il nome della rosa, 1980
více info...
Přidat komentář
Tohle je první kniha od tohoto autora, kterou jsem četla. Musím uznat, že mě příběh bavil a prostě jsem musela vědět, jak to dopadne. Čtyři hvězdičky dávám kvůli možná zbytečně dlouhým filozofickým pasážím.
Naprosto skvělá úžasná kniha. Skvěle napsaná, zápletka je velmi zajímavá. Nikdy bych toho vraha netipla. Mám Jméno růže moc ráda a vracím se k ní. I když vím, kdo je za tím vším, knihu mi to nijak nekazí. Jen podle okolností střídám audioknihu a opravdovou knihu. Je výborná. Moc ji všem doporučuji. :)
Kniha se mi dostala poprvé do ruky na střední škole. Musím se přiznat, že jsem ji tehdy nedočetla. Detektivní zápletka dobrá, ale některé části byly příliš zdlouhavé a pro mě nezáživné. Po letech jsem se ke knize vrátila a po přečtení se stala srdeční záležitostí.
Dechberoucí čtivo. Eco dík svým znalostem dokázal vytvořit živoucí ilusi středověku, od které jsem se jen nerad vracel do dnešního světa.
Jen jediné mi lezlo krkem a sice poznámky ( překlady ) na samém konci knihy, kdo má neustále listovat jak blázen.
Tahle kniha je skvost. Tolik informací a myšlenek v jednom díle spolu s detektivním příběhem, navíc nádherná kulisa kláštera a knihovny. Už jsem ji četla několikrát a určitě ne naposledy. Vždycky při požáru brečím :) Nádhera, pro každého knihomola. Pokaždé mě v ní zaujme něco nového. A nevím, zda ji někdy pochopím opravdu celou... Není to lehká četba, nechte si na ní dostatek času.
K hodnocení Magnolia níže není co dodat...
Jméno růže - tak dlouho jsem si myslela, že je na mě kniha moc složitá a že mi film, shlédnutý kdysi dávno, bude stačit... a pana profesora Eca budu mít "splněného" nedávným přečtením jeho novinových sloupků. A potom jsem podruhé (s odstupem asi 30-ti let) viděla film, znovu mě zaujal a jsem tvůrcům vděčná za jeho vznik i nezapomenutelné herecké obsazení. Ještě ten večer, jsem si náhodně otevřela knižní předlohu a zjistila, jak je proti filmu podrobná a vysvětlující. A v následujících dvou týdnech jsem si ji četla pěkně od začátku a k tomu si v duchu pouštěla filmové obrázky. Je to obdivuhodné dílo, Vilém i Adson jsou skvělí hrdinové, jejich pátrání, pochyby, úvahy i vzájemné ponoukání - prostě krása a přátelské souznění. Chvála důvtipu (humoru!) a vzdělání. Popisy prostředí, dokonalé. Historické a další informace, obsáhlé, složité, ale stále se vztahující k příběhu lidského bytí a vědění, a také k úloze církve, po moci toužící, kruté, lživé a chamtivé (už napořád). Bylo to občas náročné čtení (jen těch latinských slov a vět), ale moudré, s mnoha krásnými myšlenkami a odkazy. Pro každou knihovnici je to povinná nebo spíše doporučená četba.
Skvělá kniha, dost poutavá. Takové detektivky mě baví :). Hned bych si ji zase přečetl.
Absolutně srdeční záležitost. Podle mě dokonalý literární skvost. Můžete knihu číst pořád znovu a znovu, a pokaždé objevíte něco nového, zajímavého, další rovinu vyprávění nebo síť dokonalých úvah. Nejde jen o detektivní příběh, o nádherný román, o úžasně spletitý labyrint teologie, filozofie, historie, o dokonalé zapracování skutečně žijících osob do příběhu. Ale pořád znovu a znovu se musím ptát: jak je možné, že Eco dokázal nashromáždit a načíst tak neuvěřitelné množství znalostí?
Asi 5 let jsem měla knihu na pomyslném seznamu "Knihy, jichž se netknu ani lopatou.". Nakonec jsem po ní sáhla kvůli čtenářské výzvě, ale po přečtení přebalu knihy jsem měla chuť ji ihned vrátit. Ona "upoutávka" pro mě byla vrcholně odpuzující. Ale překonala jsem se.
Musím přiznat, že mi dlouho trvalo, než jsem se do knihy začetla. Jediné, co mě hnalo kupředu byla touha dostat se s Adsonem a Vilémem do tak pečlivě střežené a tajemné knihovny.
Teologické debaty mi nejednou dělaly problémy a občas jsem se přistihla, že sice očima pročítám každé slovo, ale naprosto mi uniká veškerý smysl (často jsem uvažovala, jak se tyto pasáže čtou ateistům).
A pak najednou přichází na scénu pátrání po zločinech, snaha odhalit tajemství knihovny, příběhy o kacířích a já knihu nemohu přestat číst.
Tyto dva naprosto odlišné stavy se u mě neustále střídaly. Mohlo by se předpokládat, že úvahy o Kristu, o rozdílu mezi dobrem a zlem apod. prokládají příběh a tak lépe dávkují napětí. Za sebe však musím říci, že děj nejen zpomalily, ale navíc úplně zastavily a onen se pak musel rozjíždět znovu a znovu.
Přesto však nelituji, že jsem po knize sáhla a na konci se mi i teologické debaty zdály plnohodnotnou součástí knihy.
Vysoké hodnocení si však kniha podle mě zaslouží, ať už kvůli koncepci knihovny, promyšlenému systému vražd, krásnému prostředí opatství, dobré znalosti Písma či kvůli skvělému vykreslení charakterů a důvodů jednání postav.
Pro mě pak měla kniha ještě jednu výhodu, neustálým překládáním latiny do češtiny jsem pochytila nemalé množství latinských slovíček.
Jméno růže je taková "knižní delikatesa". Něco jako brie nebo kaviár. Nebude se líbit každému a ze začátku může být hodně těžké do díla vplout a najít chuť ke čtení. Sladí-li se však konečně s vašimi literárními chuťovými pohárky, pak jistě oceníte Ecův styl psaní, kulturně-historický přehled a schopnost napínat. A po přečtení ho čtenáři milující výzvy jistě zařadí mezi své oblíbené.
S podobnou pokorou jako Evaho 73 přiznávám, že audio je pěkné, protože je zkrácené, film je líbivý protože se mu povedlo zachytit středověkou atmosféru. Já bohužel navíc sáhla asi i po starším vydání s překladem, kde se píše o Benediktu z NORCIE nikoli z NURSIE jako zakladateli benediktinů :( a i to mě prozatím odradilo od četby. Asi je tato kniha přeceněná, nevím. Styl je opravdu nezáživný, byť velmi košatý a popisný. Myšlenka přiblížení středověké mystiky je opravdu geniální, ale způsob provedení malinko nad autorovy síly zdá se mi i z toho mála, co jsem přečetla. Třeba si časem dáme s Umbertem ještě jednu schůzku ??
Myslím, že Evaho to popsala velice trefně!
A ještě lépe purie o kousek výše - to bych taky podepsala. Intelektuálně líbivé balení sedí velice přesně!!
Kniha na pomezí historického románu a středověké detektivky. Napsána je nesmírně čtivě. Srovnám-li s filmovým zpracováním, je kniha samozřejmě mnohem propracovanější, jdoucí do větší hloubky a zejména detailněji popisující motivy jednání postav. To však nic nemění na faktu, že film naprosto brilantně zachycuje syrovou, šedivou, chladnou atmosféru středověkého kláštera kdesi v italských horách, popsanou v knize. A pak je tu samozřejmě knihovna, bezčasá, záhadná stavba ukrývající mystéria dávných dob, přeneseně v podstatě protagonista děje. Knihovna se značně restriktivními pravidly přístupu ke knihám. Jen tento samotný fakt vyvolává ve čtenáři nesmírnou zvědavost. Čtenář chce číst a objevovat, ale knihovník mu to nedovolí. S tím úzce souvisí další motiv, klikatící se dějem, a totiž náboženská hereze. Řádky, kde Adso rozplétá detaily o kacířích, jsou jedny z nejzajímavějších. Je správné bránit přístupu k informacím, pokud tím chráním status quo? Je to skoro až totalitní motiv. Děj nemá smysl dále komentovat, napsáno o tom bylo mnoho. Knihu jednoznačně doporučuji. Jedna z nejzajímavějších mnohovrstevných knih, které jsem kdy četl. A přitom čtivá, nesmírně zábavná a zdánlivě přímočará.
Měl jsem s touto knihou problém, trvalo mi jí přečíst dost dlouho. Nečetla se vůbec lehce. Ale stálo to za to. Sice není vše, zejména latinské texty a debaty mezi mnichy vždy zcela jasné. Pohled do zákoutí mnišského řádu navíc s detektivní zápletkou byl ale sepsán velmi povedeně. Určitě doporučuju.
Dlouho jsem se tomuto románu vyhýbala z přesvědčení, že se jedná o horor a ještě ke všemu v prostředí kláštera. Pak jsem knihu získala (ani nevím kde) a ležela mi doma. A protože čtenářskou výzvu chápu jako výzvu a jeden bod z ní nutí přečíst něco, po čem bychom běžně nesáhli (ó jak přízračné pro tuto knihu - sáhnout po té pravé knize), vzala jsem ji na milost a dala se do ní. Protože jsem zvyklá číst rychle, nevyhovoval mi styl této knihy - tato se opravdu musí číst pomalu. Někdy jsem měla problém dočíst nějaký rozhovor nebo popis, který trval několik listů!, ale na konci knihy nelituji ničeho, ona za přečtení opravdu stojí. I film jsem hned dnes zkoukla, sice je to minimum toho, co je v knize, zase mi to ale poskytlo některá vysvětlení a vizualizaci (nemám totiž velkou představivost). Malou radost mám i z toho, že jsem měla správné podezřeni.
Tato kniha patří mezi mé nejoblíbenější knihy vůbec, a to pro svou mnohovrstevnatost - není možné Jméno růže pochytit a porozumět jí jen na jedno přečtení. Nicméně to je na ní právě tak skvělé - při každém čtení v ní naleznete něco nového, co jste tam dříve neviděli. Stejně tak obdivuji, jak se Ecovi podařilo elegantně do knihy namíchat několik žánrů od detektivky přes náboženský román po román historický a filozofický (a to jsem dost možná teď něco vynechala). Rozhodně to není jednoduché čtení, ale ten čas se tomuto dílu jistě vyplatí věnovat. A opakovaně.
Tato kniha byla pro mě velmi náročná. Některé části knihy se mi líbily, byly napínavé, jiné mne neoslovily a musel jsem se do nich popravdě nutit.
V knize nalezneme dobrodružný příběh, detektivní zápletku, erotiku, problematiku středověku, filozofické úvahy aj.
Znám čtenáře, kteří knihu milují a nedají na ní dopustit a na druhé straně existují čtenáři, kterým se kniha nelíbila. Řadím se spíše k druhé části, ke knize se už rozhodně nikdy vracet nebudu a rovněž neplánuji číst další knihy od tohoto autora.
Viděl jsem také film, který se mi líbil mnohem více než kniha.
Štítky knihy
náboženství teologie zfilmováno středověk italská literatura Itálie inkvizice kláštery, opatství knihovny mnichové, mnišiAutorovy další knížky
2005 | Jméno růže |
2011 | Pražský hřbitov |
2001 | Foucaultovo kyvadlo |
2015 | Nulté číslo |
2001 | Baudolino |
Skvělá kniha. Napůl detektivka a napůl ilustrace poměrů společnosti v pozdním středověku. Příště bych ji ovšem četl s latinským překladačem v mobilu.