Jméno růže

Jméno růže
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418294/bmid_jmeno-ruze-2wE-418294.jpg 4 3898 3898

Na sklonku života vzpomíná Adso na události, jejichž byl svědkem, když v roce 1322 pobýval se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu, v jistém severoitalském opatství, jehož klid narušila série záhadných vražd.

Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: , Argo
Originální název:

Il nome della rosa, 1980


více info...

Přidat komentář

elizabeth_ba
27.11.2015 5 z 5

Když jsem se začala blížit k magickému číslu 100 s počtem komentářů přemýšlela jsem, která bude stá jubilejní okomentovaná... No a je to právě Jméno růže. Bohužel jsem dříve viděla film (jenž se mi sice líbil ale dech mi nevzal) takže jsem knihu nemohla brát jako detektivku. SPOILER (nebojte jména pachatele se ni nedotknu) hořící knihovna (a ještě takhle unikátní) je pro mě už od doby, co se ji povedlo zapálit Caesarovi v Alexandrii, a co ničili v Agoře křesťané antické knihy, doslova noční můra, takže to srovnání s Apokalypsou sv. Jana Ev., proč ne, jenže já se s knihou Zjevení nikdy nesrovnala a tady jí na mě bylo trošku moc. Střídaly se okamžiky vynikající a horší, veselé, smutné a děsivé (jak už to chodí i v životě). A smál se tedy Ježíš Kristus? Čteno zhruba v roční dobu, v níž se děj odehrává. Kniha nás nutí přemýšlet a občas i filozofovat, někdy i vyhledat další informace. Autor pro nás v závěru vykřesal trochu naděje a opatřil knihu vynikajícími poznámkami a vysvětlivkami. Není to čistých pět ale je to takových 90%. Mnohem lepší než film, který se povedlo nevhodnými zásahy upravit do podoby detektivky, která co nejvíce vyděsí a ještě do ní napasovat něco jako happy end a zamlčet při tom původní poslání Williama z Baskervillu.

Tauriel
23.11.2015

Nádherná kniha s pečlivě vykresleným prostředím i znázorněnou mentalitou čtrnáctého století. Román obsahuje hodně vrstev a tak ho můžeme číst jako obyčejnou detektivku, jako filosofické dílo nebo jako dílo tak trochu teologické. Podle mě perfektní čtení, které sice neosloví každého nebo ho osloví až v určitém věku, kdy k tomuto typu četby dospěje, ale vřele doporučuji všem, aby jí dali šanci.


Zuziiik
03.11.2015

Znám ten příběh, nicméně pro mne je kniha absolutně nečtivá. Zkoušela jsem to a po cca 100 stránkách jsem ji odložila. Je to umělecké dílo a několikastránkové popisy zahrad a knihovny mne prostě nebavily. Asi do ní musím ještě dospět.......nebo třeba ne.......

pagac17
13.10.2015

Rozsáhlý historický román, nepodařilo se mi ho celý přečíst, poněvadž jeho obsah je pro mne těžko pochopitelný. Přečetl jsem si v závěru knihy -Svědectví o konci středověku a Zamyšlení překladatele. Jinak čtenáře neodrazuji od přečtení románu.

radek2259
02.10.2015

Bohatý příběh, který hluboce dýchá při každém slově a pomalu se sune vpřed. Propracovaný a plný zvratů kde člověk cítí zápach doby, který se šíří oplzlostí, ale i vírou nasáklými stěnami opatství. Pravá slast a opojení nad textem autora Umberto Eco je část jazyková. Ano jedná se o překlad, ale Zdeněk Frýbort odvedl, tak dokonalou práci, že je snad zachována dokonalost originálu. Pokud se ponoříte do knihy, tak si budete moct užít jazykových hříček podaných s lehkostí pírka. Jako by snad knihu psal s vědomím, že napíše takový trhák a každá věta či slovo toto úsilí dokazují.

Kniha rozhodně není pro každého a může se zdát, že je složitější, ale pokud máte čas a stojíte o opravdové umělecké dílo, tak si Jméno růže kupte. Připravte se, ale jak jsem už psal složitost jazykovou a v určitých okamžicích i perverznost příběhu.

mulderka
11.09.2015 5 z 5

Není to knížka pro každého. Když jsem ji před X lety měla v ruce poprvé, příliš mě nebavila a totální obrat nastal až po zhlédnutí filmu. A taky po pár nových životních zkušenostech. Dnes si Jméno růže opatruji ve své knihovně a ráda se k ní čas od času vrátím. Není marné odtrhnout se od dnešního chaotického a přetechnologizovaného světa a podívat se o pár století do minulosti. Nad starostmi, jaké tehdy řešili slovutní mudrcové, nám dnes zůstává rozum stát /ale jim by zase zůstal stát nad těmi našimi ;-)/ A jako detektivka pro fajnšmekry s hlubokým filozofickým přesahem se to taky nečte špatně.
Kéž by se víc takových intelektuálů z jakéhokoliv oboru bylo ochotno a schopno "snížit" k beletrii. Úroveň bestsellerových žebříčků by určitě razantně stoupla :-)

marcela6183
21.08.2015 2 z 5

Někdy se najde kniha, která je tak hluboká, že ji čtete jen jednou, nepochopíte ji a víte, že ji už nikdy číst nebudete chtít. Můj případ.
Jinak mám Eca ráda - jako univerzitního lektora a skvělého rétora. V rovině populárně-vědné. S beletrií se my dva míjíme. Začala jsem totiž podobně číst i Baudolino. Ale dopadlo by to stejně, takže patří mezi knihy, které jsem nedočetla.
Určitě jedinečný příběh a náročné čtení skrz několik žánrů. Plavala jsem a nevěděla, který si vybrat. Takže pro mne osobně těžce stravitelné, zdlouhavé a nedoceněné. Za dvě.

Peleus
19.08.2015 5 z 5

Je jen pár knih, které jsem četl víckrát, Jméno růže je jednou z nich.
Za zmínku stojí také povedený film dle této literární předlohy. Jen škoda, že se originálu nedrží víc.
Jednoznačné "must have" pro každou domácí knihovnu!

Janule164
17.08.2015 4 z 5

Náročná kniha, která v sobě spojuje detektivku, historický román, učené disputace o církvi, spoustu filozofických pasáží, latinských citátů. Často jsem se musela opravdu prokousávat a určitě jsem nepochytila všechno, co do ní Eco vložil. Ale stála za přečtení. Potřebovala jsem vědět, kdo a proč zabíjí mnichy a co je tou tajemnou knihou. A pak jsem se vše dozvěděla téměř najednou....něco jsem tušila, něco bylo překvapující. A pak se i ty filozofické úvahy hodily, abych pochopila smysl. Jednou se k ní vrátím!

Jessybelle
23.07.2015 4 z 5

Knihu jsem četla, až dlouho po maturitě, přestože patřila mezi maturitní, tak nějak jsem tušila, že má smysl si ji přečíst. Je fakt, že ze začátku se mi četla dost těžko, ale jak jsem si zvykla na Ecův styl, a prokousala se mnoha popisnými částmi, tak se to četlo dobře. Nelituji, že jsem ji četla. Film jsem pak také viděla, ale přišlo mi, že kniha byla lepší.

Luciga
14.07.2015 2 z 5

Dočetla jsem, protože jsem prostě byla zvědavá a historie mne baví. Ale styl psaní mě neuchvátil, vynechala bych polovinu zdlouhavého textu (a taky jsem občas některé pasáže prostě přeskočila) a pak by to snad i šlo. Klasika, kterou stojí za to znát, ale vracet se k ní jistojistě nebudu. Zato se nyní velmi ráda podívám na film, jenž mi zatím unikal :).

sioux
07.07.2015 2 z 5

Film byl skvělý. Magický Sean Connery, sympatický novic, úžasné opatství v horách, syrové reálie, každý mnich vypadal a mluvil jako totální úchyl a pak ten hrůzný inkvizitor, navíc jedna velmi hezká holka. Prostě ten film jsem miloval a viděl ho mnohokrát. Na tu dobu to byla dobrá podívaná.
Knihu jsem koupil a dlouho na ní neměl odvahu.Říkal jsem si, že to může být jen zklamání. A bylo. Sáhodlouhé texty a popisy, spousta latiny, hlavní hrdinové mi přišly poloviční proti těm z filmu, celé se to strašně vleklo, tohle prostě není můj šálek čaje.
A obdivuji všechny, kteří to dokážou dočíst. Člověk musí mít velkou trpělivost a hodně času.

veriszv
28.06.2015

Pro mě se jednalo o hodně náročnou četbu. Ale příběh to je skvělý a i přes náročnost hodně čtivý :)

chardon
23.06.2015 4 z 5

Díky neustálým latinským vsuvkám a jejich následným překladem na konci knihy jde dle mého názoru o velmi těžkou, přesto velmi čtivou knihu, která se v mnoha věcech vůbec nepodobá stejnojmennému filmovému zpracování.

Kapis
23.06.2015 5 z 5

Nebylo to jednoduché čtení skrz to středověké smýšlení a vyjadřování, ale nakonec jsem toto veledílo zdolal. Před Ecem se dá pouze smeknout a s pokorou obdivovat jeho hluboké znalosti v mnoha oblastech. Kniha působí pak velmi autenticky. Čelem ke spletitosti celého děje, je pak ten motiv ohledně škodlivosti smíchu hlavního “záporáka“ až nicotný, aspoň tedy z dnešního pohledu. Obzvlášť mě zaujaly dvě pasáže, které jsem si musel zaznamenat, když se řešila zcela zásadní otázka, zda-li se Ježíš Kristus smál a Vilém řekne úžasnou větu:

“Podle mě se nesmál, protože byl jako Syn boží vševědoucí a věděl tudíž, co my křesťané budeme jednou provádět.“

Kniha obsahuje spoustu mouder, asi by se toho dalo vypsat několik stránek, ale tak abych si to napsal mě zaujala hodně ještě tato:

“Moudrost našich otců volila za nás: je-li smích kratochvíli nízkého lidu, pak je třeba jeho volnost brzdit a pokořovat a pomocí přísnosti mu nahnat bázeň.“

Myslím, že se do té dogmatické slepoty pustil docela dobře a to obligátní “Milý Adsone“

Hanule_bambule
15.06.2015 5 z 5

Nejdříve jsem se s tímto dílem setkala jako divadelní hrou (výtečnou!) a pak jsem si říkala, že si přečtu knihu, ale narazila jsem na audioknihu a tak jsem se do ní pustila...výtečné zpracování, asi nejlepší audiokniha, co jsem slyšela v podání zástupu skvělých herců. Příběh z minulosti a tajemného prostředí opatství, které skrývá tajemství...které je nutné rozluštit a odhalit.

pigula1958
15.06.2015 5 z 5

Naprosto vyjímečná,úžásná kniha...úplně mně úchvatila...přečetla jsem ji jedním dechem i když jsou tam místa,která se čtou těžce.Setkání s touto knihou byl pro mně výjimečný zážitek.

wiix
01.06.2015 5 z 5

Úplne dokonalá zmeska histórie, deja, ktorý prináša niečo nové a wow, napätia a náuky o mravoch v minulosti.

technolog
29.05.2015 4 z 5

Nádherná kniha. Myslím že by mela patřit k základům vzdělaní každého, kdo umí číst :)

Scatnach
11.05.2015 2 z 5

Mnoho děje v krátkém čase + mnoho postav z téhle knihy udělaly něco jedinečného, ale také jsem si kvůli tomu knihu nevybrala do maturitní četby. Kniha je těžko interpretovatelná. Ovšem zápletku a rozuzlení nelze nijak pomluvit. Doporučuji lidem s klidem na čtení. Nicméně autor má zvláštní styl, který se mi zamlouvá, proto si přečtu další díla.