Jméno růže
Umberto Eco
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418294/bmid_jmeno-ruze-2wE-418294.jpg
4
3898
3898
Na sklonku života vzpomíná Adso na události, jejichž byl svědkem, když v roce 1322 pobýval se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu, v jistém severoitalském opatství, jehož klid narušila série záhadných vražd.
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2018 , ArgoOriginální název:
Il nome della rosa, 1980
více info...
Přidat komentář
Není to jednoduché čtení na dovolenou, ale zároveň to čtivé je... Čtenář ale asi musí být naladěný na stejnou vlnu, jinak to fungovat nebude. Autor má krásný jazyk, je skvělé si zase jednou přečíst skvělé popisy míst, děje, osob, všeho. Na druhou stranu jde i o přehled filosofie 14. století a zde již právě musí mít kniha čtenáře, který to ocení - jinak by asi při sáhodlouhém přepisu učené disputace knihu odložil. I jako detektivka je kniha vystavěná skvěle, upřímně, do poslední chvíle jsem netušila, kdo za tím vším je.
(SPOILER)
Film: ** (jen detektivka)
Rozhlasové zpracování: ****
Kniha: *****
Teprve v knize lze ocenit ty teologické, filologické, filosofické a historické nuance, které musely být z pochopitelných důvodů ořezané i v jinak výborné rozhlasové hře (natož v nikterak výborném filmu). Navíc, teprve v plné (knižní) verzi závěrečného dialogu mezi Vilémem a Jorgem se ukazuje, že Jorge měl také svou část pravdy. Ne snad v tom, že by ta jím iniciovaná krvavá jatka byla řešením adekvátním, dokonce ani v tom, že by zničením knihy zabránil tomu, co v ne-knižních zpracováních zaniklo: „Lid boží by se změnil v shromáždění stvůr zplozených propastmi v terra incognita a v tom okamžiku by se periférie země známé stala středem křesťanské říše, arimaspové by byli na trůnu svatého Petra, blemmyové v klášteřích, trpaslíci s velkým břichem a obrovskou hlavou by střežili knihovnu! Sluhové by diktovali zákony a my (tudíž i ty) bychom musili v naprosté bezzákonnosti slepě poslouchat…“
Protože přesně k tomu došlo. Už vlastně nezáleží na tom, co kdo ví a umí, ale na tom, jak na sebe nějaký exot bez zábran dokáže upoutat pozornost na sociálních sítích. Bohužel tomu nedokáže zabránit ani zničení jedné knihy, ani „zakázání těch internetů“.
Opět se potvrdilo, že kniha předčí film. Sice jsem původně netušil, že jsem již tuto knihu viděl filmově ztvárněnou, ale při čtení se postupně vynořovali vzpomínky až po úplný obraz. Mám rád historické romány a tady byla i detektivka s napínavým dějem. Prostě super dílo.
Příběh spojuje všechno, co mám ráda - historii, filozofii, tajemno a napětí. Knihu není úplně lehké číst, přesto se mi moc líbila.
Knihy jsem se obával, lhal bych, kdybych řekl, že ne. Ale už po pár prvních stránkách jsem musel uznat, že mé obavy byly přehnané. Je psána, pravda, složitěji, do textu se stále plete latina a jiné jazyky, na konci je však překlad, takže čtenář neznalý těchto mluv i tak ví, co je řečeno.
Obsahově kniha obstála na výbornou. Sel jsem do ní s tím, že se jedná o historický román s velkou dávkou filozofie. To tento pochmurný vylet do temného středověku naprosto naplnil.
Tahle kniha mi dala docela zabrat, ale i tak ji hodnotím pěti hvězdami.
Je to rozsáhlý román, kdy je těch 500 stran velmi často vyplněno mně nic neříkajícími filozofickými a náboženskými úvahami a rozhovory. Ty jsem často jen četla, aniž bych jim věnovala větší pozornost, protože jsem tomu stejně mocnerozuměla. Když se k tomu připočtou složité problémy Evropy čtrnáctého století, kdy církev zaprvé bojuje se světskou mocí a za druhé příslušníci církve bojují i mezi sebou, vznike nám ne moc dobře čitelná kniha. Špatné čitelnosti napomáhá i velké množství latinských frází a nutnost jejich vyhledání v slovníku na konci. I tak mě ale kniha bavila, příběh sám o sobě mě zaujal hned od začátku. Záhadná smrt několika mnichů, tajemná knihovna, hledání stop a vraha, a to vše v kulisách středověkého kláštera, to se mi jakožto milovnici detektivek a zároveň historie opravdu líbilo.
Prečítanie tejto knihy bol „ťažký pôrod“, potrebovala som prestávky, prekladanie stráviteľnejšími kúskami. Pritom ma lákala už dlho (film som nevidela). Štýl je veľmi náročný, text slabo členený, čo čitateľnosť zhoršuje, postavy okrem troch-štyroch som si plietla, často som ani poriadne nevedela, o čom čítam, boli to hlavne pasáže o kacíroch, minulosti a filozofii. Boli tam dobré podmienky na atmosféru, ale necítila som žiadnu. Takisto ani takmer žiadne emócie. Listovať stále dozadu, aby som našla preklad latinských slov, tiež na čitateľnosti nepridáva.
No niektoré prvky ma lákali a pri čítaní udržiavali. Priťahovala ma tajomná knižnica a ešte tajomnejšia kniha, tiež nespočetné odkazy na Apokalypsu. Viliam mi bol sympatický, na hlboko veriaceho človeka, navyše žijúceho v stredoveku, mal pekné a pritom uveriteľne racionálne myslenie.
Obsah tajomnej knihy, pre ktorú vyhaslo niekoľko ľudských životov, ma ale riadne sklamal. Nenadchlo ma ani rozuzlenie a zakončenie. A moju namrzenosť dovŕšili autorské poznámky na konci, v ktorých nás, čo píšeme knihy v návaloch hlbokej inšpirácie, označuje za klamárov. Hoci on tú knihu vytvoril vedome, pracne, čisto rozumovo a bez srdca (a bez urážky, presne tak sa aj číta), existujú aj iné spôsoby.
Klíčová informace je až v doslovu překladatele: „Čtenář si může zvolit jednu z rovin textu. (...) Střídá se v něm kronikářská strohost se stránkami extatického vytržení a některé dlouhé pasáže jsou vlastně kolážemi citací a ozvuků na citáty, hlavně z bible (...), zcela přesné popisy topografie střídají dialogy řízné a vtipné jako v moderní divadelní hře.“
Jsou tu části něčeho na způsob detektivky proložené jakýmisi obsáhlými filosofickými a teologickými úvahami a dějepisnými vsuvkami. Kdo chce hluboké literární dílo proložené dějem, bude nadšen. Já na to připraven nebyl a dokud jsem po nějaké té stovce stran nepochopil, že mohu směle přeskakovat, trpěl jsem.
Čtenář si ale opravdu může zvolit kteroukoli rovinu textu a ostatní zanedbat. (Možná by stálo za to jednotlivé části nějak odlišit, abych nemusel hledat, kam až mám skákat.)
Trochu jsem váhala zda si nemám koupit audioknihu, ale ta je upravená. Mě těšilo i čtení latiny a nechtěla jsem přijít ani o písmenko. Určitě je audiokniha skvělá, je to dramatizace, proto bych ji doporučila netrpělivějším čtenářům.
Výborná středověká mystická filosofická detektivka. O záhadných vraždach ve Středovekém klášteru které vyšetřuje frantiskancky mnich a jeho pomocník. Podle knihy byl natočený výborny film. Rád se ke knize někdy zas vrátím.
Líbí se mi, že: "dílo je interpretovatelné různými způsoby podle pohledu každého jednotlivého čtenáře" (citace z wikipedie). Každý si může najít to své, ať už náboženské otázky, hlavně historický román přenášející nás do dávných dob nebo především romantickou detektivku s pátrání po něčem. Pro mě je to magická záležitost, okouzlující, tajemný svět s životnými postavami, zvěčněným velikášstvím i sympatickou skromností, protkaná špínou i poezií, těžšími i strhujícími pasážemi. Je jako složitý labyrint plný knih, které nabízí k výběru nespočet světů a obrazů, podle aktuální nálady, myšlenkové otevřenosti či uzavřenosti něčemu. Díky za filmové i audio zpracování, které zpřístupňují náročnější dílo co nejširšímu publiku.
Brutální, přesvědčivé, temné, to byla, je a vždy bude jakákoliv církev. I dnes je spousta hlupáků, kteří věří. Ale v co vlastně?
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Neobejdete se bez znalostí historie, ale kdo bude poctivě číst poznámkový aparát, neztratí se. Film byl skvělý, ale v tomto případě se knize nemohl vyrovnat.
"Ecce Eco"... dva dny, čísly 2 dny, mi trvalo, než jsem po usilovném přemýšlení pochopil tu čistou krásu gotických dveří vetkanou do slov, tu průzračně strašidelnou "hezkost", na kterou zíral ve světle svíce onen novic. A najednou mi náhle všechno došlo. Neboť můj klíč pochopení našel ty správné zámky ve složitém labyrintu příběhu. Pro krásu slov vám shoří celá moudrost lidstva doslova před očima. Fantastické čtení.
Poslechnuto jako audio které bylo výborně zpracováno, tolik opěvovaný film jsem nikdy neviděla. Zajímavé téma ze zajímavého prostředí jen ukazuje, v jakých mylnostech a iluzích lidé žijí aniž by si to kdy uvědomili. A jedna z největších iluzí je, že církev vás přiblíží k Bohu....
Tento příběh jsem četla jako knihu, poslouchala jako audioknihu a viděla jako film. A každé zpracování mě vždy oslovilo a pokaždé jinak.
Užila jsem si to jako vhled do života ve středověku, jako detektivku a v neposlední řadě jako námět k přemýšlení ... pořád mě nepřestává fascinovat jak jsme si schopni vytrženými pasážemi z Bible (ale i jiných knih) zdůvodnit vlastně cokoliv. Podpořit tím jakoukoliv dobrou, ale i zvrácenou myšlenku. Jak se dalo/dá dlouze polemizovat nad tím jestli byl Ježíš bohatý nebo ne, jestli se smál nebo ne a kdokoliv měl jiný názor, tak byl prohlášen za heretika a šup s ním na hranici ....
Štítky knihy
náboženství teologie zfilmováno středověk italská literatura Itálie inkvizice kláštery, opatství knihovny mnichové, mnišiAutorovy další knížky
| 2005 |  Jméno růže |
| 2011 |  Pražský hřbitov |
| 2001 | Foucaultovo kyvadlo |
| 2015 | Nulté číslo |
| 2001 | Baudolino |
Četla jsem k maturitě a nelitovala jsem výběru.