Jméno růže
Umberto Eco
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/46611/bmid_jmeno-ruze-8kj-46611.jpeg
4
3920
3920
Ecovo první beletristické dílo Jméno růže je víc než historický román s detektivní zápletkou situovaný do 13. století, je to vlastně jakýsi průřez středověkým věděním a současně způsobem myšlení, pro který je serie vražd ve starém italském klášteře a jejich tápavé řešení dvojicí mnichů (!) jen jakousi zástěrkou, zástěrkou pro konfrontaci poznání s poznáváním. Eco v tomto díle originálním a neotřelým způsobem zúročil své bohaté teoretické zkušenosti a napsal knihu, která se přes svůj řekněme dobrodružný rámec vymyká všem literárním kategoriím a je v kontextu světové literatury zcela ojedinělá.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1988 , OdeonOriginální název:
Il nome della rosa, 1980
více info...
Přidat komentář
Jedna z knih, které v žádném případě nelze strávit na jeden zátah. Četla jsem ji už před pár lety, chci se k ní někdy znova vrátit. Sympatické duo Vilém a Adso, zakroucená Ecova souvětí, latina, středověké mystérium, tajemná knihovna... A ano, každopádně je to kniha pro náročného čtenáře; úplně chápu, že ne každý si k ní najde cestu, četba není jednoduchá.
Další kniha, která patří do škatulky toho, že vás buď chytí nebo při jejím čtení budete trpět. Bohužel jsem spadala do té druhé kategorie. Nebyla jsem schopná se začíst, nebavil mě jazyk, prostředí, postavy... Po veškeré školní masáži a vychvalování jsem čekala něco víc. Oceňuju literární hodnotu a rozhodně netvrdím, že je to špatná kniha - jenom není pro mě.
Kniha bola skvelá. Až toľko informácii, že som sa občas zamotávala, alebo strácala.....určite po nejakej dobe, budem znovu čítať. Čo mne vadilo bolo, že som videla skôr film....u mňa zlá postupnosť....
Je to už cca 30 let co jsem viděl film, aniž bych předtím přečetl román, a nejspíš proto se mi dlouho nechtělo pustit se do čtení, což byla ode mě zpozdilost, jelikož samozřejmě jako vždycky, kde Hollywood šlápne do literatury, tam sto let tráva neroste.
Uchvátila mě zejména autorova skoro nadpřirozená schopnost "zanořit se" do způsobu myšlení více či méně vzdělaných i úplně nevzdělaných mnichů ve 14. století. Složité konstrukce úvah a teologických disputací, důsledně udržovaných v mantinelech doby, kdy ještě nebyl knihtisk, ani Amerika, ani námořní cesta do Indie; to se do filmu nacpat nedá; a filmoví tvůrci o to stejně nestojí.
Historický román by měl čtenáři kromě vlastního příběhu dát i možnost nahlédnout do časů, o nichž se v něm vypráví. V románu Jméno růže však to nahlédnutí zahrnuje víc než jen výčet dobových reálií (světskou a církevní politiku, materiální zázemí, uspořádání společnosti atd.) Umberto Eco nás seznamuje s myšlenkami a názory svých hrdinů takovým způsobem, jako by s nimi při jejich hovorech sedal u jednoho stolu a dělal si poznámky. Je z toho patrná nejenom hluboká znalost, ale především autorův zájem. Ví o čem píše, protože je historik, a protože ho doopravdy zajímá, o čem ti lidé přemýšleli, co si přesně mysleli a proč. Film je středověkej krvák. Román je filosofickou sondou do myšlení duchovních i laiků v době, kdy ještě křesťanský svět nepřesahoval hranice Evropy a církev katolická (tedy všeobecná) byla jedinou duchovní autoritou západního křesťanstva.
Dávám jen tři *, protože knížka podle mě nebyla až tak dobrá jako ohlasy na ní. Nudili mě předlouhé popisy, které se v knížce vyskytovaly v hojném počtu. Samotný příběh byl ovšem velmi zajímavý stejně jako dvě hlavní postavy v něm.
Asi jsem měla velký oči z těch všech pozitivních ohlasů a z toho jak všichni říkají jak je to super knížka. Ano,je to zajímavé,hezky napsané, ale asi jsem od toho čekala trošku více. Celkem mi trvalo než jsem se do toho začetla.
Je to už dlouho, co jsem to četl a pamatuju si jen, že to bylo dobré :-) V živější paměti mám film Jméno růže se S. Connerym. To však byla spíš mysteriozní kriminálka ve středověku. Kniha je mnohem víc vrstevnatá, filosofická.
Hodnotím s velkým časovým odstupem, ale můj názor se od dočtení v podstatě nezměnil. Jméno růže je geniálním dílem, z knihy doslova sálá autorova moudrost, cit pro vyprávění příběhu. Přesto po této knize v nejbližších letech znovu nesáhnu. Spoustě ostatních knih něco chybí, Jméno růže pro mě osobně naopak obsahuje nějakou složku (nedokážu ji s určitostí identifikovat), která je tam prostě navíc, která mi je z duše protivná.
Nečekal jsem, že mě povinná literatura takhle chytne, ale Jméno růže patří k mým nejoblíbenějším knihám... O_O :))
Srdeční záležitost promě jedna z nejlepších knih co jsem kdy četla,film taky skvělý,naprosto srovnatelný sknihou.
Nejprve jsem zhlédla film, teprve potom se mi dostala do rukou kniha. Ta jednoznačně boduje, je (jak to bývá obvyklé) mnohem podrobnější a napsaná takovým způsobem, že se jen těžko odkládá. A úplně nakonec jsem poslouchala dramatizaci. Upřímně řečeno jsou všechna zpracování výborná! ;-) A definitivně se jedná o nejlepší autorovu knihu...
Jméno růže jsem četla neskutečně dlouho. Bylo mi mnohokrát doporučeno jako kniha, která se odehrává celá v knihovně. Do čtení jsem se ale musela nutit, ovšem ne proto, že by kniha nebyla doslova úchvatná, např. co se týče jazyka, ale proto, že mi hodně připomínala knihy, které jsem byla nucena číst při studiu filosofické fakulty. Nejedná se de facto o "typickou" beletrii. Je zde náboženská filosofie, církevní dějiny, učení o heretismu, tomismus a samotná teologie a přitom všechno předložené jako "historická detektivka". Smekám před Umbertem Eco.
Hezká knížka s poutavým dějem, ale je psaná poměrně složitě, takže se čte zároveň dobře i špatne.
Eco byl velmi široce i hluboce vzdělaný jedinec - bohužel, ve svých knihách to nezapomíná dávat dost okázale najevo, což je mi minimálně u románů poněkud nepříjemné (hlavně ty věčné latinské citáty byly fakt muka). Víc se mi to líbilo jako očesaná audiokniha.
Labyrinth mundi. Kniha ve které se snadno zabloudí a mnozí se ani do labyrintu nedostanou. Detektivní příběh, kde detektiv nic nevyřeší a s pachatelem prohraje. Historický román o olověných letech. Filosofický román o vztahu textu a čtenáře. Pan Eco si tímto vybudoval pomník trvanlivější než logika. Právem jeden z nejlepších románů dvacátého století.
Jejda to byla nuda. Na jednu stranu chápu popularitu díla, je opravdu výjimečné, nicméně to rozhodně není kniha k odpočinku a vyžaduje tolik soustředění a duševního úsilí, že jsem se jí prokousávala téměř půl roku. Vilém je výjimečná postava, moudrá a laskavá. Prostředí kláštera je ale jako cizí svět, v náboženství a filosofii se zde nimrá až do nejnudnějších detailů.
Jméno růže je takové celoživotní dobrodružství. Před lety jsem ztroskotal na "první stovce (stránek)", teď se mi konečně podařilo aspoň částečně do díla proniknout. Věřím, že až si román přečtu příště, zase budu o něco chytřejší.
Tahle arcikniha má tolik vrstev a je napěchovaná takovým množstvím mikrodetailů (jejichž shromažďováním a tříděním Eco strávil neskutečné množství času), až se sama stává labyrintem a od čtenáře vyžaduje skutečné soustředění a oddání se. Pro průměrného čtenáře, jako jsem já je pochopitelně nemožné všechno vstřebat naráz. I přesto se dá kniha přečít s požitkem a napětím.
Rozhodně doporučuju přečíst rozsáhlý autorův komentář, kde zevrubně popisuje genezi románu, aniž by ale podával (bohužel nebo bohudík?) návod jak knihu číst. Určitě ale pomůže leccos pochopit.
Film mám hodně rád (pro mě Vilém = Connery), ale je jasné, že už ze své podstaty nemůže v žádném případě knihu vystihnout jako celek. Je to prostě "jen" dobře natočená středověká detektivka.
Štítky knihy
duchovno náboženství teologie tajemno zfilmováno středověk italská literatura spisovatelé Itálie inkvizice kláštery, opatství knihovny mnichové, mniši mezilidské vztahy světová literaturaAutorovy další knížky
| 2005 |  Jméno růže |
| 2011 |  Pražský hřbitov |
| 2001 | Foucaultovo kyvadlo |
| 2015 | Nulté číslo |
| 2001 | Baudolino |
Prešlo asi tridsať rokov, čo som videla film. Pred niekoľkými rokmi som si užívala audioknihu a konečne došlo aj na knihu klasickú! A pri každom prevedení som v úžase očarená prežívala tajomné udalosti s hrdinami.
Film mi priblížil reálie obdobia. Rozhlasová hra živila moju predstavivosť a kniha mnohé vysvetľovala aj učila.
Taaakže, pre mňa to bola hotová hostina!