Johana s dlouhýma nohama
Petra Braunová
Co všechno se dá zažít během jednoho deštivého letního dne? I nečekané dobrodružství! Jen musíte najít toho správného kamaráda. Johanka tráví posledních čtrnáct dní před začátkem první třídy u babičky a dědy, stejně jako František od sousedů. Je to kluk do nepohody. Zatímco jeho trápí zuby, Johanka se stydí za své dlouhé hubené nohy. Na posměváčky však vyzrají neohroženým činem!... celý text
Přidat komentář
Hezká knížka, ale mezi první čtení bych ji nezařadila - má delší kapitoly, hodně dlouhé odstavce a poměrně málo přímé řeči. Začátek se trochu vleče, tím spíš, když je jedna událost vylíčena z pohledu Johanky i Frantíka. Druhá část knihy po seznámení obou dětí má spád a přináší také poučení.
Jako poslední čtu první knížku o Johaně. Má poslední dny volna, za chvíli půjde do školy. Jeden týden na konci prázdnin tráví u babičky a dědečka. U sousedů je kluk, který si ale s Johankou nejdřív hrát nechce. Ani ťukání na zeď je nesblížilo. Natož když František je svědkem jedné Johančiny opravdu nepříjemné skopičiny, kterou dědeček skoro odstůně! Až jednou po dešti začnou pracovat na propojování louží. V tom dni se ukáže, že mít dlouhé nohy může být někdy velká výhoda.
Knížka se mi moc líbila, děti jí se zájmem poslouchaly. Nevtíravou cestou je v příběhu vysvětlena životní moudrost a vědomosti, které nám připadají jako samozřejmé a přitom si ani neuvědomíme, že je děti nemusí vůbec tak vnímat a tady je vysvětlen jejich princip. Určitě si přečtu i jinou knihu od paní Petry. Fakt moc pěkné čtení.
Petra nikdy nezklame. Opět se to četlo samo. Jednoduchý krásný příběh, který v sobě má i tak plno ponaučení :-) Díky Petro!
Autorovy další knížky
2007 | Ztraceni v čase |
2010 | Ema a kouzelná kniha |
2014 | 3333 km k Jakubovi |
2017 | Dům doktora Fišera |
2012 | Tramvaj plná strašidel |
Moc se mi líbí střídání perspektivy vyprávění. Je to nový čtenářský zážitek pro pětiletou dcerku a spolu jsme si tuhle její významnou zkušenost užily. S hodnotami v knížce nemám problém. Prožitky dítěte, které osamí v bytě, jsou popsány živě a uvěřitelně, pěkně. To je v knize nejvýraznější, zbytek příběhu nejspíš zapomenu, jakkoliv jde o zobrazení citově silnějších dějů (třeba návštěva noční zubní pohotovosti), ale nejsou už tak zajímavě zpracovány. Jako by se autorka nadechla k náročnější práci, ale v půli ji došel dech a pak už jen rychle dořekla zbytek svého vyprávění.