Johana s nosem nahoru
Petra Braunová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/359396/bmid_johana-s-nosem-nahoru-c7X-359396.jpg
4
10
10
Myslíte, že dobrodružství zažívají jen kluci? Kdepak! Na letním táboře, kam Johanka jede po skončení první třídy, ji jedno velké čeká. Zpočátku má Johanka trochu nos nahoru, ale hned při první táborové hře jí spadne hřebínek. Musí dokázat, že má odvahu i chytrou hlavu, aby ji oddíl Lvíčat, a nejen ten, přijal jako prima kamarádku.... celý text
Přidat komentář
Další důkaz, že paní Braunová umí. Svižné čtení pro děti. Hezky zpracované téma "dítě jede poprvé na tábor" a poučení, že není dobré mít nos nahoru :) Takové dětské knížky nám plně vyhovují.
Opět pěkná a poučná knížečka. Jen s inspirací hry "na oblíbeného" bych byl trochu opatrný. Některým jedincům by tato hra mohla způsobit nemalé trauma.
Knížky o Johaně čtu pěkně odzadu. Po absolvování první třídy si nese Johana domů vysvědčení se samými jedničkami a navíc panenku, kterou vyhrála v celoroční soutěži. To ji opravňuje k tomu, aby si myslela, že je prostě nejlepší. A aby to poznaly i děti, s kterými bude na táboře, vezme si vysvědčení s sebou a chce ho všem ukázat hned při prvním seznamování. Jenže ouha! Vedoucí Zuzana i všechny další děti a příhody ji ubezpečí v jediném - vychloubáním si kamarádky nezíská. Na konci tábora opakovaná Zuzanina hra ukáže, zda se Johana nechala poučit.
Johanka s nosem nahoru byla příjemná jednohubka. Potěší malé čtenáře a lehce je poučí o tom, že přílišné chlubení se nemusí být úplně v pořádku. Je lepší kamarádský, milý. Pochválit se člověk může, ale s mírou a nepřehánět to.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Ztraceni v čase |
| 2010 |  Ema a kouzelná kniha |
| 2014 | 3333 km k Jakubovi |
| 2017 | Dům doktora Fišera |
| 2012 | Tramvaj plná strašidel |
Přestože je knížka na první pohled věnovaná Johance, dalo by se říct, že má hned dvě hlavní hrdinky a přináší tak dvojí poučení. Johanka pochopí, že vychloubání není cesta, jak získat přátele, a zakřiknutá Pavlínka se zase z plaché myšky změní v sebevědomou holčičku.
Jen dvě poznámky na okraji - vůbec nevím, proč tu byla zmíněna přítomnost Filípka z Johančiny třídy, když pak o něm nepadlo ani slovo. A druhá věc - při loučení mi chybělo vyměňování adres, slibování dopisů nebo aspoň zvolání ahoj za rok!