Mistři meče na Marsu
Edgar Rice Burroughs
John Carter, pán Marsu série
< 8. díl >
John Carter, převlečený za obyčejného bojovníka, se vydává zlomit moc vrahů z města Zodangy. Tajně pronikne do jejich rady a odhalí spiknutí, jehož účelem má být únos jeho milované Dejah Thoris. Na její záchranu je však příliš pozdě - v té chvíli je již princezna z Helia ve vesmíru, na cestě k Thurii, bližšímu z obou barsoomských měsíců...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2000 , PasekaOriginální název:
Swords of Mars, 1934
více info...
Přidat komentář
Po několika dílech, kde prim hrály jiné postavy, se vůdčí role opět ujímá starý dobrý John Carter a hned si střihne výlet na Phobos, resp. po marťansku Thurii. Opět je tady záchrana manželky, pletichy a úklady zlosynů, šťastné úniky, odvážné útěky a další nepřeberná dobrodružství v kadenci rychlopalného kanónu. Trochu však začínám mít pocit, že už to nefunguje tak dobře jako na začátku. Jakoby docházely nápady, a tak se vzalo tohle a tamto z dřívějška, trochu se to obarvilo a spláclo dohromady.
Nabubřelost Cartera roste každým dílem a to je škoda. Neškodilo by trochu pokory, méně chvástání a možná by neměl problémy s neustálými únosy.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1991 | Tarzan z rodu Opů |
2003 | John Carter na Marsu |
1927 | Princezna z Marsu |
2000 | Mistři meče na Marsu |
2002 | Llana z Gatholu |
Zkusil jsem cestu zpátky do pohádky.
Můj oblíbený mistr meče a vládce Marsu se ale bohužel stává navíc mistrem chvástání, přivádějícím sebe i své druhy dětinským jednáním do malérů, které mu pomáhají řešit jen náhody srovnatelné s výhrou první ceny ve sportce. Nejen, že zapomíná na opatrnost a strategii, zapomíná bohužel i na jeho kdysi hlavní marťanské trumfy: skoky a telepatii.
50 % (zatím 26 hodnocení, modrý průměr 78 %).
…
Bylo jasné, že si ten člověk o sobě myslí, že je nepřekonatelný šermíř. Mohl jsem ho vyvést z míry tím, že bych mu odhalil svou pravou identitu, neboť každý marťanský válečník by ztratil odvahu, kdyby se dozvěděl, že stojí proti Johnu Carterovi, Vládci Barsoomu. Neřekl jsem mu to. Zkřížil jsem svou čepel s jeho mečem a zkoušel Uldakovo umění, abych se ujistil, jaké opodstatnění má jeho vychloubání. Byl samozřejmě vynikající šermíř, a přesně jak jsem očekával, též záludný a bez sebemenších ohledů…