Jonathan Strange & pan Norrell
Susanna Clarke
https://www.databazeknih.cz/img/books/66_/6679/mid_jonathan-strange-pan-norrell-DAX-6679.jpg
4
584
584
Před mnoha staletími, dokud ještě magie v Anglii vzkvétala, byl největším mágem Král Havran. Tento člověk vychovaný na elfím dvoře se stal otcem anglické magie: v jeho pojetí se v ní snoubila elfí moudrost a lidský rozum. Na počátku devatenáctého století z něj však nezbývá o moc víc než legenda a Anglie se svým šíleným králem a šviháckými básníky na praktickou magii nevěří. Pak se ale v Hurtfewském opatství objeví samotářský pan Norrell a nechá obživnout sochy v yorské katedrále. Zpráva o návratu magie se brzy rozlétne po celé Anglii. Pan Norrell odcestuje do Londýna pomáhat vládě v boji proti Napoleonovi, nečekaně při tom narazí na nadaného mladého mága a vezme ho k sobě do učení. Jonathan Strange je okouzlující, bohatý a arogantní. Společně ohromí celou zemi svými podivuhodnými skutky. Do jejich partnerství se však brzy vloudí rivalita. Pan Norrell se nikdy nezbavil svého tajnůstkářství a Jonathana Strange zase přitahuje ta nejdivočejší a nejnebezpečnější magie. Uhranula mu tajemná postava Krále Havrana a riskantními experimenty s dávno zapomenutou magií ohrozí nejen partnerství s Norrellem, ale i všechno, co mu je drahé.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2007 , Alman (Jiří Alman)Originální název:
Jonathan Strange & Mr Norrell, 2004
více info...
Přidat komentář
Dlouho mi trvalo než jsem se začetla, bylo to zvláštní...ale pak to šlo jedním vrzem a bylo mi moc líto že už je konec...
Kniha pro masochistické, ambiciózní čtenáře... Je napsaná úžasně, o tom není sporu. Clarková má smysl pro poutavé popisy, vytříbený anglický humor, pro nevšední zápletky. Jenže je toho všeho jaksi moc... Poznámky pod čarou jsou nekonečné, děj se vleče a po čase znudí i jazyková důmyslnost. Čtenář pak trpí, protože by už rád dočetl, ale neustále čelí oddalování příběhu. Je to výzva, ve které jsem bohužel zrovna já neobstála - dočetla jsem zhruba do 3/4. Přesto jde o osobitý, kouzelný počin a svět, který Clarková stvořila, má ohromné charisma. Čtenářům, kterým nevadí běh na delší trať, můžu doporučit. V jistém smyslu je tahle kniha požitek.
---
Mimochodem, na seriálové zpracování jsou slibné recenze - možná by to byla příhodná alternativa pro ty, kteří by si rádi užili atmosféru, ale vyžadují poněkud akčnější tempo...
Jedna z nejnudnějších knih, které jsem kdy četl. Stále se nic neděje, neděje a když už čekáte, že se něco začne dít, neděje se nic. Nuda umocněná na nudu nudou. Po přečtení cca třetiny knihy jsem ji odložil a litoval času, který jsem s ní strávil.
Pro-zívala jsem se na stránku 243 a pokračovat budu, až mě někdo přesvědčí, že při další stránce neusnu...
Jedna z nejnudnějších knih, kterou jsem kdy četl..zpočátku mě poznámky pod čarou lákaly, pak jsem je ignoroval..nakonec (asi po 250 stranách trápení) jsem knihu odložil. Stejně jsem se ještě trápil u Hyperionu (http://www.databazeknih.cz/knihy/kantos-hyperionu-hyperion-1157) ..tam ten děj taky stojí...ale knihu jsem aspoň dočetl. Přečetl jsem celou ságu od Eriksona (Malazská říše), kde je deset knih po 900-1000stranách ale tam jsem nikdy po 250 stranách takové zoufalství necítil...leda nadšení, čím mě autor překvapí na další stránce.
Pana Strangeho dám "za odnos"..jen mi zabírá místo v knihovně. :)
POZOR SPOILERY, pro ty, co se chystají číst nebo mají rozečteno!
Před asi hodinou dočteno, takže jsem plná dojmů :-). Kniha se mi líbila a velmi, takže doporučuji nenechat se odradit - z mého pohledu - poněkud rozvláčným začátkem a pomalým rozjezdem. Ne, že by popisované události nebyly zajímavé, ale vždy bylo něco nakousnuto, nevěděla jsem proč, jak to souvisí s ostatními popisovanými událostmi, a byla z toho rozčílená. Nicméně určitá rozvláčnost a podrobný popis jednotlivých událostí, lidí, jevů a prostředí má svůj smysl. Knížka je díky němu plastičtější, člověk má pocit, jako by se pohyboval tehdejší Anglií, stál za zády hlavních postav a vše viděl jejich očima. Vůbec se nedivím, že zrod knížky trval tak dlouho, protože detailů, které člověk třeba jen přelétne očima, ale podvědomě přispějí k celkovému obrazu a atmosféře jednotlivých scén, ročních období, ale třeba i k vůni ulice ponořené do ranní mlhy, je nespočetně a pokud všechny vznikly pouze v hlavě autorky, klaním se před její prací a tím, co vše musela nastudovat, aby popisované bylo tak reálné.
Zmiňovala jsem hlavní postavy... ale ono je v knize vlastně jen jedna hlavní postava a ta se tam zjeví jen na chvilku - všechny ostatní postavy jsou vlastně vedlejší :-). Jakožto čtenář zvyklý na nějaké stereotypy jsem měla tendenci si jednu postavu vybrat jako "tu hlavní" a s ní se identifikovat. Postava Gilberta Norrela je tak hrozně nesympatická, že volba logicky padla na Jonathana Strange. Jenže on je opravdu namyšlený, takže ani s ním jsem se nemohla smířit :-). A gentleman s vlasy jako chmýří bodláčí? Je sice psán vtipně, ale když se člověk zamyslí nad jeho skutky a tím, co říká, rozhodně bych ho nechtěla v životě potkat. Z postav vystupujících v knížce se mi tak nejvíce líbili Childermass a Stephen Black. Zakončení příběhu posledního jmenovaného mi vykouzlilo na tváři úsměv :-). A takových momentů bylo mnohem víc.
Knížka, přestože je velmi obsáhlá a hlavní příběh se skládá z více větví, u kterých trvá dlouho, než se spojí do jednoho kmene a člověk pochopí souvislosti, je psaná s lehkostí a vtipem, s jemnou ironií a neznatelným (anglickým) humorem. Zde se připojuji k těm, kteří chválí překladatele - originál jsem nečetla, ale u českého překladu jsem se mnohokrát během čtení musela složit poklonu práci se slovy, použitým přirovnáním apod.
Samostatnou kapitolou jsou poznámky pod čarou, což u literatury fikce nebývá moc zvykem. Dotvářejí samotný celkový kontext a budí zdání, že čteme o reálných lidech a reálném světě (a kdo ví, já po Králových cestách nikdy nešla).
Líbí se mi i minimalistická obálka. Četla jsem další vydání, které je v reversních barvách, tedy bílý havran a bílé litery na černém pozadí, což bych vydavateli jako jediné hrubě vytknula, neboť standarta Krále Havrana byla bílá s černým havranem :-).
Souhlasím s Gaimanem (i když při pomalém rozjezdu bych se pod toto tvrzení rozhodně nepodepsala), že bych četla dál a klidně dalších 800 stránek. Budu tedy rozhodně doufat v to, že autorka napíše nějaké pokračování, i když tomu moc nevěřím. Ale doufat budu hrozně ráda, protože ten otevřený konec není nic pro mne :-).
DOPLNĚNO 9.11.2015: Právě jsem zjistila, že bílá obálka nebyla prvním vydáním a černá druhým, ale že byly vydány obě současně a mají v sobě jistou symboliku (viz recenze na příslušné záložce). Tímto se tedy omlouvám se svůj povrchní soud a pokud si barevnost vykládám dobře, volila bych obálku černou :-).
Velmi zajímavá recenze: http://neviditelnypes.lidovky.cz/recenze-sussana-clarkova-jonathan-strange-a-pan-norrell-p2g-/p_scifi.aspx?c=A080126_170001_p_scifi_hpe (Jan Havliš).
Sice jsem od přečtení Jonathana Strange a pana Norrela přelouskala Hedvábníka a nyní mám rozečtenou Divergenci, přesto se v myšlenkách ke knížce vracím. S kamarádem, který mi titul doporučil, jsme už svedli diskusi na téma jazyka knihy (Dickensovský), vykreslení anglické společnosti (Austenovské), na jemný humor, ironické narážky, historické osobnosti (lord Byron, který se při pohledu na pohlednou Italku jakoby zhroutil a tvářil se jako při žaludeční nevolnosti :-)), ale i pojetí Elfů (typicky anglické, já jej znám z Morressyho, takže pro mne žádné novum, ale pro neznalé jaký to rozpor proti dnes prezentovaným Tolkienovým elfům).
Momentálně mám rozkoukaný seriál podle předlohy, ale už po třetím díle nejsem spokojena, přijde mi, že Norrel je zde prezentován mnohem víc negativně než v předloze (krádeže dopisů manželů Strangeových), nelíbí se mi prizonizace lady Poleové, ale uvidíme, třeba ještě názor změním. Co se mi na seriálu líbí je výběr herců, sice je má představa poněkud odlišná, ale jinak to sedí jako zadeček na hrnec :-).
Ta kniha byla pro mě tak trošku zjevením. První kapitoly jsem hltala kudy jsem chodila. Vzkříšení magie v Anglii, osudy sedmnácti Neapolitánců či magické manévry za války s Francií mě fascinovaly. Je však pravdou, že později byly některé části trochu rozvleklé a poznámky pod čarou byly buď skvělé a trefné nebo neuvěřitelně dlouhé a suchopárné (především příběhy lady Poleové), nic mezi tím. Jednotlivé postavy byly zajímavé a vyloženě plastické, v příběhu bylo mnoho sarkastických a vtipných momentů a vyzvednout musím i překlad Viktora Janiše, odvedl skvělou práci. (P.S.: v každém třetím komentáři je zmiňována viktoriánská Anglie - té tu není ani co by se za nehet vešlo - příběh se celý odehrává v době napoleonských válek a krátce po nich - do r. 1817, tedy 20 let před nástupem královny Viktorie na trůn.)
Zpočátku je člověk příjemně naladěn očekáváním - eduardovská Anglie, magie, podivný samotář... Jenže se stále větším počtem stran to začíná být nuda. Prostředí je vykresleno docela zajímavě, ale tak nějak se vlastně nic neděje, nějaký konflikt se rozehraje až ke konci, Benátky?, prostě protože Benátky, nějaká pravidla magie nakonec také nechápu, Norrel mi přijde spíše jako neschopný, a ne čaroděj, na to, jak zajímavě byl vykreslen zpočátku, od některých postav jsem toho čekal daleko víc - hlavně od Childermasse, který má zajímavý náběh jako postava, ale nakonec vlastně nijak pořádně do děje nezasáhne. Celá ta linie s válkou je tam jaksi navíc, jen aby kniha měla větší počet stran, protože to je jiný příběh, bez většího vlivu na ten hlavní, případně tu jednu konkrétní scénu s vyvoláním mrtvých šlo udělat jednodušeji a krátce. A vlastně ani nevím, o čem kniha byla - tak má být v Anglii magie, nebo ne? Je Král Havran hodný, nebo zlý? Komu byl podřízen elf, odkud čerpal svoji magii? Spousta otázek, žádné odpovědi a nijaký konec, který evidentně cliffhangerem cílí na druhý díl.
Kniha hodně zaujala svým nástupem. Docela slušná reklama, provedení buď černé nebo bílé. Navíc téma fantasy ve spojitosti viktoriánské Anglie mi je hodně blízké. Ale tady to prostě nešlo. Po pár stranách to bylo zdlouhavé, nemělo to spád, nemastné a neslané. Přesto jsem vytrval asi do třetiny knihy. Ale poté jsem již knihu odložil. Bohužel znuděně odložil.
Perfektně napsané, pro někoho možná zdlouhavé, ale pro mě je to 700 stránek čtenářského požitkářství velmi originálně pojaté fantasy. Největší plus jsou barvité postavy a i když se příběh zprvu rozbíhá pomaleji, vztahy mezi postavami se vyvíjí tak, jak se vyvíjí jejich charakter, jako ve správném románu, a děj se tak zamotává a zamotává, až vyústí v grandiózní finále. Celý příběh je psán s lehkostí a je tu všudypřítomný autorčin sarkastický až černý humor, který příběh dost okoření. Doporučila bych všem, co mají rádi tlusté knihy, temné romány z viktoriánské Anglie a chtějí zkusit zase jinou podobu žánru fantasy. Skvělá četba na líná letní odpoledne.
Nejnudnější kniha, kterou jsem kdy četl. Něco opravdu hrozného. Asi jedna z nejvíc přeceňovaných knih. První polovina byla úděsná. Nuda a anglická šeď. Jakási alternativní historie magie v Anglii. Vzhledem k tomu, že jsem si kdysi magií zabýval, tak mě kniha vyloženě urážela a četl jsem ji s odporem. Naštěstí druhá část knihy je nesrovnatelně lepší. A to o hodně. Děj konečně dostane spád a člověk se konečně ponoří do příběhu. Kdyby byla první část stejně dobrá jako druhá půlka knihy, vůbec bych se nedivil těm 5 hvězdičkám co tomu lidi dávají. Nemůžu si pomoct, ale tohle dílo na 3 hvězdy nemá v žádném případě nárok. To bych musel měnit hodnocení u všech knih co jsem četl.
Chvíli mi trvalo se začíst, ale když už se tak stalo, tak jsem u toho ležela až hluboko do noci. Suchý humor mi kápl do noty a Gentleman s vlasy jako chmýří bodláčí, tomu tedy není rovno:)
Pro mě jedna z nejkrásnějších, nejkouzenějších a nejmagičtějších knih, co jsem kdy četla. Miluju tu atmosféru, miluju ten styl vyprávění. Dokážu se do toho začít tak, že mě pokaždé zklame, když kouknu z okna a nevidím vřesoviště.
Wow, kniha ktorej 900 strán je málo. Na začiatku trochu ťažkopádne a pomalé, ale postupne vás kniha začne neuveriteľne vťahovať do deja. Nesmierne prepracovaná kniha, ktorá síce občas ruší neustálymi siahodlhými odbočkami od témy (čítali ste už niekedy knihu, ktorá má poznámku pod čiarou na štyri strany?), ale napriek tomu máte neustále chuť vracať sa k nej a nepustíte ju, kým ju neprečítate celú. Clarková vytvorila základy hradu a postavila na nich kôlňičku. Dáva obrovský priestor pre fantáziu čitateľa, no popritom vedie pevnou cestou plnou anglickej pochmúrnosti, hmly, dažďa a mágie. Dúfam v skoré napísanie ďalších kníh.
Tahle knížka mě trochu zklamala, měla nějaké ty hezké nápadečky, ale většinou jsem se lehoulince nudil. Nu, osudově krásně posmutnělým závěrem se v mých očích spasila a já tu jednu hvězdu přidám. Průměrné 4****
Dost zajímavá knížka. Přiznám se, že jsem se do ní musela "začíst" a začala jsem ji chápat až od půlky, ale kdo má rád tady ten žánr, doporučuji, i když patří k těm náročnějším.
První půlku knihy jsem četla s přestávkami asi rok a půl, druhou tak týden. Ze začátku dost zdlouhavé a místy nudné, poznámky pod čarou jsem taky přeskakovala, druhá půlka má konečně tu atmosféru, na kterou jsem celou dobu čekala, není to špatná kniha, ale očekávání jsem měla na základě doporučení větší.
Štítky knihy
prvotina magie anglická literatura Benátky Hugo (literární cena) Waterloo World Fantasy Award (cena) Locus Poll Award (ocenění) zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2007 |  Jonathan Strange & pan Norrell |
| 2021 | Piranesi |
| 2009 | Dámy z Grace Adieu a jiné povídky |
Naprosto kouzelná knížka :)) A je přece o magii, takže lepší pochvala, než to, že je kouzelná, snad ani není. Nádherně napsaná, prostě paráda! Někomu ty poznámky pod čarou vadily, ale mně to přijde jako skvělá věc. Pokud je číst nechcete, tak nemusíte a v ději o nic nepřijdete a kniha tak není zbytečně rozvleklá. Mně se ale velmi líbily a vždycky jsem se na nějakou další poznámku těšila.