Josef Andrews
Henry Fielding
Fieldingovo vyprávění o Josefu Andrewsovi a Abrahamu Adamsovi je příběh o obyčejných lidech. Ať jsou nízkého či vznešeného původu, nejsou to nikdy ideální hrdinové nadzemských rozměrů, ale osoby s četnými slabostmi a vadami, jejíchž odhalování má především vést ke komickým a humorným účinkům, které autor vydává za hlavní předmět a mravní poslání své knihy. Práce, původně začatá jako parodie a odpověď na příliš ctnostný román Richardsonův Pamela, se během děje rozrůstá v široký realistický obraz života na anglické silnici, v jejích hospůdkách a zámcích s nezapomenutelným typem dobrého člověka faráře Adamse a s kritikou pokrytecké a sobecké společnosti majetných.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1956 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
The History of the Adventures of Joseph Andrews and of his Friend Mr. Abraham Adams, 1742
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Četlo se to moc hezky, je zajímavé, jak se v 18. století psalo úplně jinak než v 19. je to takový spíš epos, kde postavy putují a potkávají se s různými postavamy, ale překvapilo mě, jak dobře dokázal Fielding vykreslit charaktery postav a některé prvky mi opravdu přišly nadčasový Až při čtení doslovu jsem se dozvěděl, že se jedná o parodii na jiné dílo. Jak tam těch postav bylo hodně, tak jsem zapomněl, kdo byl vlastně Andrewsův otec Wilson, musel jsem si tu danou pasáž znova dohledat. Ten závěr, kde se ukázalo, že Andrewsovy nejsou rodiče Josefa, ale Fanynky mi přišel až lehce kýčovitý, ale vesměs mám dojem z této knihy velmi pozitivní a určit si rád ještě něco přečtu.
Román Tom Jones mě zcela pohltil, pobavil a omámil, takže bylo otázkou času, kdy se podívám Henrymu Fieldingovi hlouběji do seznamu napsaných děl. Tentokrát to byla dobrodružství Josefa Andrewse a jeho přítele Abrahama Adamse.
Ačkoli je tento román starší a rozsahem o polovinu kratší, nijak neztrácí na zábavnosti, poučení a živosti. Opět jsem se neubránil hlasitému smíchu u bezmezné poctivosti hlavních postav, která především v případě Adamse (tahle postava je mimochodem svou povahou skutečně velkolepá, těžko kde hledat někoho podobného) nabírá takové šíře, že je odsouzen k opakovanému nárazu s reálným světem. Což se projevuje především v hostincích a hospodách, kteréžto jsou vždy jevištěm velikých věcí. Lady Boobyová a její služebná jsou též svými výstupy zárukou, že čtenář dostane vydatnou dávku zábavy i kritiky poměrů v Anglii 18. století....
Nemůžu tu jmenovat všechny velké i malé postavy a události, které dělají tuhle knihu natolik zábavnou a nesmrtelnou i po tolika letech, kdy byla napsána. Josefa Andrewse mohu jen doporučit a podivovat se nad tím, proč se v dnešní době nepíše nic, co se tak přesně trefuje do "lidských druhů", přičemž i Fielding dokazuje, že se vlastně nic moc nezměnilo.
Autorovy další knížky
1987 | Tom Jones |
1959 | Amelie |
1954 | Tom Jones. Příběh nalezence I. |
1951 | Cudný lokaj / Slavný mizera |
1956 | Josef Andrews |
Po pár letech jsem si Josefa Andrewse musel znovu přečíst a potěšit se dobrodružstvím z anglického venkova. Už z poličky na mě Fielding čtverácky pokukoval a nabízel ten svůj koncentrát žoviální bodrosti, který ani po letech od poslední četby, ani po třech stoletích originálu neztratil na svém kouzlu. Byla to jízda.
Navíc, v této knize, ačkoli je pojmenována po Josefovi Andrewsovi, tím nejzásadnějším charakterem pomilováníhodný farář Adams. Těžko hledat lidovější a lidštější postavičku, která svou pádnou pěstí (velikosti volského kotníku), ještě pádnější sukovicí, neochvějnou dobrotivostí, ručně opsaným a vždy připraveným Aischylem a varovným lusknutím prstů padá od maléru do maléru, zatímco kdesi doma má manželku s šesti ratolestmi a často spokojeně pokuřuje dýmku při rozhovorech, které mají pokaždé zábavnou stupnici počínající přátelským klábosením a končící neurvalou bouří.
Příběh Josefa Andrewse je regulérní lidskou groteskou, kdy Fielding - i dle vlastních slov - špičkuje lidské typy. Nadčasově. I vy znáte služebnou Treperendovou, která si plete pojmy a je kam vítr, tam plášť. Stejně tak znáte paní Boobyovou, plnou třídních předsudků a ženské vrtošivosti. Nepochybně jste potkali hospodského Taháka a jeho ženu, stejně jako faráře Trulanta, který má o lidskosti více povídání než činů. A to nezmiňuju všechny.
Tahle kniha je na Fieldingovi poměry kratšího střihu, stejně tak se může jevit v jeho genialitě trochu "slabší", přesto je zábavným putováním po anglickém venkově a kraji lidského druhu. I když nedosahuje velikosti Toma Jonese, je to potěcha pro pár odpolední, při nichž si autor nejen z lidské povahy střílí, ale zároveň docela tvrdě dovede zaútočit na stále trvající neduhy společnosti. Že mé nadšení z knihy přetrvalo několik let, je možno vidět v mém předchozím komentáři.