Ostrov šedých mnichů
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/251876/bmid_ostrov-sedych-mnichu-251876.jpg
4
1632
1632
Josef Bergman série
< 4. díl >
Čtvrtý detektivní příběh dvojnásobné držitelky ceny Jiřího Marka Na odlehlém holandském ostrově Schiermonnikoog s liduprázdnými písečnými plážemi bičovanými severním větrem zemřela v dunách za podivných okolností mladá žena a i po jedenácti letech zůstává její vrah neodhalen. Televizní reportér Johan Rutten se rozhodl, že tímto případem zahájí nový cyklus reportáží o neobjasněných vraždách – ale krátce po svém příjezdu na ostrov byl zavražděn. Má oba činy na svědomí stejný pachatel? Smrt bohatého Johana Ruttena se mohla hodit více lidem. Například jeho české manželce, soudní překladatelce, která nyní zdědí veškerý jeho majetek... Na její popud přijíždí na ostrov kriminalista Josef Bergman. Chce na Schiermonnikoogu strávit dovolenou, vyčistit si hlavu od starostí a udělat důležité životní rozhodnutí. Jenže brzy je proti své vůli vtažen do složitého případu.... celý text
Přidat komentář
Začala jsem čtvrtým dílem, ale věřím, že to vůbec nevadí. Hezky se to četlo, postavy byly různorodé, prostředí mě bavilo. Tahle série mi oproti jiným knihám autorky sedla. I když těch motivů, vztahů a kostlivců ve skříni bylo na můj vkus až dost. Vlastně mi už i bylo jedno, kdo je vrah :) Jen mi ubíhaly stránky zatímco vítr vanul dunami, moře omývalo maják a Josef Bergman jen tak mimochodem rozmotával spletenec zločinu.
Detektivky této české autorky čtu ráda, a ani tentokrát mě nezklamala. Zajímavý příběh, který se odehrává na holandském ostrově, kde za podivných okolností zemřela mladá žena, mě zaujal od první stránky. Kromě dobře vymyšlené zápletky s překvapivým koncem, mě zaujalo také barvité líčení liduprázdné přírody a také prolínání českých reálií do venkovského způsobu života v této severské zemi. Moc jsem si početla, takže doporučuji jako dobrou oddechovou četbu, která čtenáře mimo jiné seznámí s tím, jak se žije v této odlehlé části Evropy.
Michaelu Klevisovou mám rád, píše skvělé detektivky. Ostrov šedých mnichů byl taky super. Kromě tradičně dobrého případů byl ještě zajimavy umístěním na odlehlém ostrově, kde žije menší komunita a do popředí se dostávají historické vazby mezi lidmi. Palec nahoru.
Kniha se četla dobře a kdo četl více dílů této série ví, jak detailně a živě dokáže autorka popsat scenérie i charaktery postav. Nicméně tento díl mne zklamal. Postavy mi byly nesympatické snad všechny a představa, že český kriminalista jede rádoby na dovolenou/podpořit starou známou a přitom vyřeší vraždu.. Přišlo mi to přetažené za vlasy a celá tato myšlenka se mi nelíbila. Navíc v každém dílu série nedává autorka příliš vodítek pro určení vraha, a i když se mi ho v tomto díle povedlo poprvé velmi brzo určit, děj byl nakonec tak zamotaný, že by to čtenář ani nevybájil.
I tak se chystám na další díl a snad bude zase lepší!
P.S. Děj se odehrával na malém ostrově v Nizozemí. Určitě ne ve Švédsku. :)
Autorka tentokrát změnila prostředí a zavedla nás do Švédska. Do země s ledovým mořem, neustálým větrem a přesto s jistým kouzlem. Sem přijíždí J. Bergman, aby byl nápomocen své dávné přítelkyni, jejíž manžel byl zavražděn. Opět jsem si pěkně početla.
Přehlídka tragických osudů nešťastných manželů, manželek, dětí, strýců... člověk musí mít s postavami trpělivost, než se dostane na scénu Josef Bergman, říkala jsem si. Ale chyba lávky. Klevisová se snaží přiblížit historii každého jednotlivého nešťastníka v příběhu, kterým se rozkročila přes hranice evropských zemí. Myslela jsem, že nejsem netrpělivá, ale asi jsem. Nebo mi popisy oněch neutěšených osudů z mé trpělivosti ukrajovaly a ukrajovaly... je velmi znát ženský rukopis, ženské uvažování a stesky nad tím, co by kdyby stále se vracející k rozbitým vztahům, no patos na patos. Poměrně jednoduché, šablonovité popisy klasických vzorců chování nespokojenců s průměrným IQ, aby náhodou čtenář nehledal potravu pro ducha, ale jen citové zapojení, pro někoho asi propojení. Škoda toho. Lépe si Klevisová povede v matení stop a detektivní práci, říkala jsem znovu. No, nevím, na detektivní práci tentokrát téměř nedošlo, i vyšetřování samotné, jakkoli neoficiální, se stále točilo kolem oněch vztahových peripetiích. Odhalení pointy a vraha si Klevisová taky pěkně užila, než nám to celé převyprávěla. Jen doufám, že mě už definitivně neodradila. Tři hvězdy za dočtení.
Standardně dobré. Příběh zasazen na ostrově v Holandsku. Zajímavý příběh, nečekané rozuzlení. Čtivě psáno.
Detektiv Bergman prokázal perfektní znalost němčiny (ze Zmizela v mlze už vím, že umí i skvěle anglicky) - i mně to připadá lehce nereálné.
Stejně jako ostatní knihy autorky, které jsem doposud četla, to bylo dobře napsané, a tudíž se to čte skoro samo. Změna scenérie sice fajn, ale moc mi to nesedělo, zasazení českého detektiva do ciziny mi přišlo poněkud nereálné. Jinak ale detektivka dobrá, vraha jsem opět dopředu neodhalila.
Líbilo se mi, že děj vražd byl přenesen na odlehlý holandský ostrov. Při čtení cítíte vlhkost a syrovost studeného, šedého moře a písek v botách. Posuzujete lidi, kteří zde žijí v uzavřené komunitě, vidí si do talíře, ale neví vše o druhém, ani ve vlastní rodině a jsou schopni udržet tajemství? Vidíte věci, které moře vyplavuje na povrch. A přesně tak dovede i autorka pomalu rozuzlit v tom množství postav, kdo je vrah. A byla jsem překvapená.
J. Bergman se na ostrově objevil na přání své české kamarádky, která je vyšetřovaná ohledně vraždy jejího holandského manžela. Nemá zde žádné pravomoci, ale stejně se pustí do pátrání. Zároveň se mi líbilo, že kromě toho se věnoval i zkoumáním a posuzováním jeho osobního života , protože má sice z dědictví dost peněz, ale chce nějak změnit svůj dosavadní život?
Knihy Klevisové nejsou špatné, na jeden dva dny zabaví a uznávám, že bývám zvědavý, jak vše dopadne. Ale vysiluje mě číst naprosto nezajímavé úvahy a životní osudy postav, které jsou pro odhalení vraha a vyšetření věci (o čemž je detektivka zejména) zcela irelevantní. Obzvlášť když mi jsou postavy ukradené a jak to s nimi dopadne je mi úplně jedno. Přesně tak tomu bylo u Ostrova šedých mnichů, jedna postava byla otravnější než druhá a jediný sympaťák Bergman měl stejně málo prostoru, jako v jiných knihách. Když nebudu mít ke čtení nic jiného, nevylučuji, že dám šanci dalšímu dílu, ale že bych po něm prahnul, to tedy určitě ne.
Sehnat Klevisovou u nás v knihovně není jen tak. Ale podařilo se a já mohla přečíst, tedy spíš zhltnout Ostrov šedých mnichů. Je hezké, jak se my čtenáři různíme ve vkusu a v názorech. Mně se více zatím (překvapivě) líbily díly odehrávající se v zahraničí. Na detektivkách Michaely Klevisové oceňuju dlouho drženou nejistotu stran pachatele, kterým může být v podstatě kterákoli postava.
Více mě bavily díly odehrávající se v Čechách, ale i tak nadprůměrná, pomalá krimi s překvapivým koncem.
Tady mi autorka moc nekapla do noty. Predesle díly se mimlibily mnohem více, tady me to nebavilo.. spis se budu těšit na další ...
Jeden z nejlepších dílů, které jsem zatím četla. Příběh pomalu plyne, ale ani chvíli jsem se nenudila. A prostředí ostrova bylo velmi zajímavé.
Michaela Klevisová je moje oblíbená spisovatelka, už jen kvůli jejím sympatiím ke kočkám. Už jsem od ní četla víc knih, bohužel tato mě zatím bavila ze všech nejmíň. Nějak jsem se pořád nemohla začíst, a několikrát jsem jí chtěla odložit s tím, že mě postavy moc nezaujaly. Ale dočetla jsem, a konec byl docela nečekaný, vůbec by mě nenapadlo, kdo má ve všem prsty.
Asi si od knih této spisovatelky nějaký čas odpočinu, ale určitě se k nim ještě vrátím.
Příjemná četba - opět spíš v kategorii "trochu psychologický příběh s krimizápletkou". Ostrov je vděčná kulisa - indikuje jistou uzavřenost, omezenost, ponorkovou nemoc; a všechno tu tak trochu hraje roli. Všichni tu i přes relativní blízkost a provázanost mají tajemství, nechtějí se odkopávat - a ani jsem se jim nedivila. Bergmann tu není tím, kdo má pachatele odhalit, ale působí jako zajímavý katalyzátor, navíc mi přišel tak trochu míň papírový než v předchozích dílech. Ne že by to bylo v mých představách ideální místo pro dovolenou, ale docela bych se s chutí po pláži v dešti prošla, a že si hlavní hrdina v úplném závěru asi dopřeje, co tak potřebuje, to jsem mu s uspokojením schválila!
Štítky knihy
Holandsko ostrovy ochrana životního prostředí samota české detektivky a krimi dovolená - vražda
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Já jsem spokojená. Vůbec mi nevadí číst o spletitosti vztahů, popisy lidí a jejich myšlenkových pochodů nebo přírody. Naopak mi přijde, že to celé tvoří velmi specifickou atmosféru, díky které mám Klevisovou ráda. Tady bylo vše ještě umocněno odlehlým holandským ostrovem. Příběh byl nápaditý, jeho rozplétání mě bavilo, ale jeho rozuzlení mi nakonec přišlo přece jen trochu moc přitažené za vlasy. Proto 1 hvězda dolů, ale v dalším čtení mě to rozhodně nezastaví.