Zaslíbená země
Lion Feuchtwanger
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/110990/bmid_zaslibena-zeme-Eej-110990.jpg
5
95
95
Josephus Flavius série
< 3. díl
V závěrečné části Feuchtwangerovy trilogie vrcholí dějinné události a lidské zážitky spjaté s velkou židovskou válkou za vlády římského císaře Domiciána. Tyran Domicián, nádherná Římanka Lucia, „pošetilý spisovatel“ Josephus Flavius, chytrý sedlák Jan z Gišaly a mnoho dalších podivuhodně výrazných postav žije a umírá dramatickými událostmi kolem této války, která tu vrcholí, avšak nekončí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1962 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
Der Tag wird kommen, 1959
více info...
Přidat komentář
V Zaslíbené zemi závěrečném díle Feuchtwangerovy trilogie vrcholí dějinné události a lidské zážitky spjaté s velkou židovskou válkou za vlády římského císaře Domiciána. Rozporuplný hrdina Josephus Flavius nám dává podněty k zamyšlení, jak se žije člověku a co prožívá, když je zvržen vlastním národem a Římané jim pohrdají. Autor dokázal proniknout do psychologie postav, celá trilogie je napsána velice čtivě, jedná se nejen o velmi silný příběh, ale je také varováním, jelikož dějiny lidstva se opakují. Hodnotím všemi pěti.
Lucia Domitilla byla moudrá a odvážná žena, které tleskám. Však víte : "Z hlediska vyššího principu mravního není vražda na tyranu zločinem. "
Josephus Flavius se pokusil spojit nespojitelne - a zcela dle očekávání se stal obětí této snahy, zavrzen svým národem a zapomenut Římany. Tato kniha by měla být pro dnešní Evropany varováním. Historie se zkrátka opakuje, ale lidstvo je naprosto nepoucitelné.
Kruh se uzavírá. Spojení římského a židovského světa ve vlastní osobě se Josefu Flaviovi nezdařilo. Jediným výsledkem jeho celoživotního úsilí v tomto směru je to, že Římané jím pohrdají a Židé nebo alespoň jejich radikální část jej považují za zrádce. Osobní tragédii hlavního hrdina pak dovršuje odcizení jeho prvorozeného syna, který se pod jménem svého adoptivního římského otce aktivně podílí na likvidaci Judeje. Pro mě velmi silný a krásně napsaný příběh.
Dočítám to v době, kdy probíhá ruský útok na Ukrajinu. Kdyby nebylo aktuálních událostí, tak na mě tolik nepůsobí pasáže o posunutém vnímání světa u císaře Domiciána... Vlastně jsem ho vnímal jako hlavní postavu celého dílu, jako by Josef byl jen pozorovatelem, respektive očekávatelem, toho co DDD provede.
Máme tady závěr Feuchtwangerovy ságy. Žid Flavius potkal několik římských císařů, zažil období slávy, velké pády a opovržení. Prožil krizi víry a ztrátu několika svých rodin. Příběh se nakonec vrací z Říma do Judeje. Jde o pěkné zakončení trilogie o té části historie, kterou jsem vůbec neznal a rád se přiučil.
Zaverecny dil teto trilogie opet nedosahl podle meho nazoru zajimavosti prvniho dilu, nicmene je o dost ctivejsi nez dil druhy. Zajimavy je zejmena nenapadny narust diktatury, nejspise jakesi podobenstvi nacistickeho Nemecka, ale i sovetskeho Ruska. Je zde opet hodne fabulace, ale stejne je to velice presvedcive :-) Zaver myslim odpovida monumentalnosti tohoto dila. Jednoznacne doporucuji!
Souhlasím s předešlými názory k závěrečnému dílu, do popředí se nám dostal dvůr a intriky a i tady Feuchtwanger obstál. Musím se přiznat, že hlavní záporák DDD našel po třetím díle u mne milost - (ne)osvícený diktátor s vizí, vyzdvihnout hlavně musím opatrný poziční boj s cizím Bohem.
V posledním díle se autor věnuje méně teologii a více dvorské politice. Velmi realistická je postava Domiciána a jeho zápas se senátem. Líbil se mi vnitřní boj Josefa Flavia, který nikdy nepřestal být Židem, i když ho samotní židé označovali jako kolaboranta. Autor neopoměl ukázat kladný vztah křesťanů k jeho knihám. Koneckonců jeho Dějiny Židů je jedno z mála dochovaných děl, které dokazují existenci Ježíše. Je škoda že autor se už nedržel historických faktů a hodně událostí ze života J.F. si vymyslel.
I přesto, že jsem zatím v životě nečetl žádný román déle než je tato trilogie o Josefovi ben Matoušovi, musím napsat, že je to úžasné dílo a před umem, chytrostí a citlivostí spisovatele smekám pomyslný klobouk. Taktéž si nepamatuji na románového hrdinu, který by ve mne vyvolal tolik rozporuplných pocitů jako Josef. I proto mi čtení románu trvalo tak dlouho.
Třetí díl trilogie o Josephu Flaviovi. Nevím, proč je každý díl takto uváděn, když je potom v textu používáno jméno Flavius Josephus (popř. Josef), ale to je detail. Josef dopsal své velké dílo Obecné dějiny a celá římská říše vzkvétá pod vládou despotického císaře Domiciána, posledního z Flaviovců. Neklidná provincie Judea, neklidné židovské obyvatelstvo, další povstání, intriky na Palatinu... Feuchtwanger píše velmi čtivě, proniká do psychologie jednotlivých postav a předkládá čtenáři jedinečný obraz tehdejší doby, i když je to obraz Feuchtwangerův, jelikož jde o prózu, nikoliv o dílo přísně dějepisné. Ale i tak má čtenář neustále pocit, že takhle nějak to mohlo být, i když přiznávám, že některé pasáže, v nichž bylo popisováno vnitřní rozpoložení některých postav, byly trochu únavné, protože to bylo jednou tak a vzápětí zase naopak. Ale to by asi byla jediná výtka k tomuto rozsáhlému dílu, které jsem četl na jeden zátah. Možná bych doporučil dát si mezi jednotlivými díly něco lehčího, ale to už je na každém čtenáři, jak k tomu přistoupí. Každopádně tahle trilogie stojí za přečtení a mohu ji jen doporučit.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Židovka z Toleda |
| 2007 | Lišky na vinici |
| 1967 |  Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá |
| 1992 | Židovská válka |
| 1967 | Žid Süss |
Téměř po pěti měsících paralelního čtení (souběžně s jinými knihami) jsem konečně dospěl do cílové rovinky této monumentální Feuchtwangerovy trilogie, vyprávějící o životě slavného židovského učence a historika Josefa Flavia – a chci-li napsat nějaké hodnocení, napadají mě jenom samé omšelé a častým používáním už i trochu zprofanované výrazy obdivu jako „geniální“, „fantastické“, „úžasné…“
Už jsem to zjistil u Židovky z Toleda, ale teď se mi to potvrdilo stonásobně: Lion Feuchtwanger je autor, který na ostatní své kolegy shlíží opravdu až z těch nejvyšších pater literární pyramidy.
Historie starého Říma (zde 1. století n. l. – císařové Vespasiánus, Titus, Domitiánus) je obecně sama o sobě hodná zpodobnění, ale v této trilogii k tomu přistupují ještě dějiny židovské a vznik křesťanství – a samozřejmě (a především) pozoruhodný život samotného Flavia, osoby nesmírně mnohovrstevnaté a rozporuplné…
Vřele, vřele doporučuji.