Satanovy chvíle
Zdeněk Pošíval
Jožík Bukovský série
< 3. díl >
Jsme v Čechách na sklonku 17. století. Poblíž Pelhřimova přepadli lapkové povoz s drahocenným nákladem pro želivský klášter. Purkmistr města pověřil zemana Jožíka Bukovského, aby se v okolních lesích poohlédl po stopách pachatelů. K Bukovskému se připojí podivný želivský mnich Norbert, možná tajný služebník inkvizice: vztah obou mužů se od počátku projevuje skrytým napětím. Třetí hlavní postavou příběhu je linecký kovář Lucas, účastník bitvy proti Turkům u Vídně a burš jihočeského šlechtice, jenž hledá láskyplnou náruč. Pošívalova kniha Satanovy chvíle je dovršením volné trilogie z pobělohorských časů (Satanovi koně, Epocha 2003; Satanovo jaro, Epocha 2005). V půdorysu příběhu se záhadou je těžké najít odpovídající srovnání v domácí literatuře. Satanovy chvíle jsou totiž historickou detektivkou asi ve stejném smyslu jako Ecovo Jméno růže, byť se neobrací k výlučnému okruhu čtenářů. Autor pracuje důmyslně s napětím, vědomě spojuje minulost s dneškem a literární tradici s postmodernou, osvědčuje znalost lidových zvyků a řemesel stejně jako teologie, dobové sexuality, módy i etikety. Drtivá většina jeho figurek na území Pelhřimovska v 17. století skutečně žila; v kraji podnes můžeme nalézt potomky jejich rodů. Jako když barokní malíř klade na plátno své barvy vrstvu po vrstvě, tak se i před námi stránku po stránce líhnou z temnosvitného příběhu stále zřetelnější portréty všech protagonistů. I ve chvíli, kdy získáme pocit, že všechny postavy již důvěrně známe, jim autor ponechává kus vnitřního tajemství. Právě v tom spočívá magičnost jeho vypravěčství.... celý text
Přidat komentář
3. díl série a po třetí jen slova chvály. Tohle je zcela jiná úroveň, než to co v poslední době vydávají Vondruška a Bauer. Hlavně to má příběh a je to posazeno perfektně do daného období, včetně dobových reálií a napojení na politickou situaci. Jak má autor ve zvyku, začíná příběh ve 2 časových rovinách, které se v závěru protnou . Bohužel už zbývají jen 2 díly této skvělé historické série.
Další příběh Jožíka Bukovskeho a jim vyřešený případ. Skvěle napsáno, krásně se četlo. Zajímavý konec.
Moc hezký příběh s nečekaným koncem. Na můj vkus to mělo trochu delší kapitoly, ale celkově byla kniha čtivá, tak se delší kapitoly dají docela snadno odpustit.
Štítky knihy
17. století inkvizice kláštery, opatství zločiny mnichové, mniši historické detektivky Pelhřimov kováři lapkovéAutorovy další knížky
2010 | Satanovy chvíle |
2005 | Satanovo jaro |
2015 | Satanovi koně |
1998 | Vražedný týden |
2012 | Zakázané doteky |
Na Vysočině se stále vraždí... a tentokrát opět z docela zajímavých důvodů.
A přesto, že se tam chvílemi dějí věci hodně neveselé, lidé stále žijí své rodinné i pracovní životy, roční období se překulují, v této knize do zimy a k Vánocům, dál a dál, den za dnem.
Kdo je dobrý a v dobro věří, ten, třeba i životem bitý a otřískaný, ho umí poslat dál, zatímco ubohý degenerovaný mizera, podléhající svým niterným posedlostem, se neohlíží na nikoho a na nic.
Tak to bylo, tak to je. Svět prostě byl, je a bude přepestrý, a že to pokaždé nebudou barvičky veselé a nadějeplné, ale občas pošmourné, až černé, jako ze samého pekla vyletěvší... To zas závisí jenom na aktérech velké lidské komedie.
Kniha se mi velmi dobře četla, jakož i obě předešlé. Jsou tu dvě zajímavé dějové linie, které se nakonec... Ale ne, dál neřeknu ani slovo! Kniha má jen 29 přečtení a ti, co ji četli, vědí své - pro většinu čtenářů to, stejně jako pro mě, stálo za to :-).