Zakázané doteky
Zdeněk Pošíval
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/121379/bmid_zakazane-doteky-tpY-121379.jpg
4
28
28
Jožík Bukovský série
< 4. díl >
Na dně rybníka nalezly koupající se děti podivnou truhlu, která po vytažení na břeh ukrývá hrůzný nález: mrtvolku zavražděného půlročního dítěte. Pelhřimovský purkmistr pověří zemana Jožíka Bukovského, aby se ujal odkrytí záhady i okolností zrůdného zločinu. Vyšetřování přivádí Jožíka na hrad Roštejn, objevuje souvislosti příběhu s dalšími místy, především na jižní Moravě, ale i na Balkáně, kde u Zenty probíhá vítězná bitva nad Turky. Postupně zjišťuje, že hlavními aktéry zápletky jsou osoby, jež překročily meze zakázané lásky a probudily tak i touhu po pomstě. Poslední Pošívalova kniha nás přivádí do atmosféry doby konce 17. století.... celý text
Přidat komentář
Čtvrtá kniha ze série o Jožíkovi Bukovském mě pobavila stejně jako tři předešlé. Autor si dal práci a měl takový dar vyprávění a psaní, že svému dílu dokonale vdechl punc staré doby. Díky tomu jsem všechno, nejen samotný kriminální příběh, prožívala velmi reálně.
Je to detektivka, a to hodně zamotaná. Ale nejde jen o zlosyny a jejich ohavné činy. Je tu postava Jožíka, jehož charakterové vlastnosti stále lépe poznáváme, jeho rodina a ještě pár dobrých lidí, kteří stojí jako protiváha padouchům - ti se vyskytovali a vyskytují vždycky a neblaze tuším, že tak to bude napořád.
Konstatuji pár drobných nesrovnalostí, nad kterými jsem mávla rukou... Při takovém rozsahu textu, když vzpomenu celou postupně vskutku dobře navazující sérii, se chybička vloudit může. V minulém díle se nejmladší synek jmenoval Josífek, tady je z něj dospívající Jindřich...
Zaujalo mě, že část děje se odehrává na Malenovickém hradě, což je hodně daleko od Pelhřimovska, kde žije náš vyšetřovatel Jožík. Přidám dva kratičké filmy, jen pro představu :-).
https://www.youtube.com/watch?v=NJhxXpUHmY0
https://www.youtube.com/watch?v=44FbCQGRG_Q
Satanovy věci jsem četl v době, když jsem ještě nebyl tady na databázi. A pro mě to byl ten druh knížek, kvůli kterým se nechce jít spát. Příběhy promyšlené a poctivě vypsané. Podobně to mají i Zakázané doteky, (i když jsou - pravda - mírně slabší). A ten styl psaní mě baví nejvíc: připadá mi to dobově tak věrné, jako kdyby to fakt psal sám Jožík Bukovský na přelomu 17. a 18. století.
Docela se proto divím, že tyto knihy pana Pošívala jsou zde tak málo čtené / hodnocené.
souhlas s Galadwen, že název knihy je velmi nešikovný
Zajímavá knížka s poutavým dějem a psaná velmi osobitým jazykem. Jediné, co nechápu, je název a obálka - zjevně komerční tah. Nebýt knížka v knihovně mezi detektivkami, v životě bych ji nevzala do ruky v domnění, že jde o nemravný historický románek (už dlouho jsem přitom nečetla nic méně nemravného).
Autorovy další knížky
| 2010 |  Satanovy chvíle |
| 2005 | Satanovo jaro |
| 2015 | Satanovi koně |
| 1998 |  Vražedný týden |
| 2012 | Zakázané doteky |
Ani v předposlední knize ze série o Jožíku Bukovském autor nesnižuje vysoko nasazenou laťku. Zase používá své oblíbené schéma 2 paralelních příběhů, které se v závěru spojí v rámci dalšího vyřešeného případu. Vše je vyprávěné tak přirozeně, nevyumělkovaně. Není nutná žádná složitá zápletka, aby čtenář udržel pozornost. Nenápadným způsobem jsou zapracovány i širší dobové reálie. Nezbývá než hořce litovat, že se autor pustil do této série až na sklonku života.