Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
Novela Jozova Hanule uzavírá želarský cyklus Květy Legátové, autorky která v roce 2001 vtrhla na českou literární scénu jako meteor. Postavy této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět titíž obyvatelé Želar, které čtenáři znají již z předchozí autorčiny knížky. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním, a která zde nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému kováři.... celý text
Přidat komentář
Skvělá kniha, velmi pěkně vykreslený vztah hlavních hrdinů. Film se mi asi líbí trošku více, ale nemůžu hodnotit jinak než 5*.
Přečetl jsem to téměř za jeden den. Je to dopře napsaný příběh o sblížení dvou různý světů. Je o popis světa, který dnes už neexistuje a i v době druhé světové války to byla už vzácnost, takto žít.
I když se děj odehrává za 2. sv. v. (spíš v jejím závěru), doba tu působí pouze jako kulisa velmi křehkého příběhu o hledání cest k druhému člověku, k sobě a vzájemné lásce. I když se v příběhu objevují postavy z povídkových Želar, obstojí kniha i samostatně, pro ty kdo už Želary četli jde o milé setkání se starými známými.
Opět použit vytříbený jazyk přesně odpovídající situacím.
Nádherný příběh s několika krásnými myšlenkovými rovinami: historická skutečnost, láska, životní sty, osobní proměna... Moc doporučuji.
Jedna z nejlepších českých knih, se kterou jsem se setkala. Docela prostě napsaný příběh, který je ale právě svou prostotou a čistotou tak nádherný. Zobrazuje nádherný duševní růst hlavní hrdinky, zobrazuje čistou a nezištnou lásku. A popis vesničky v horách byl tak pokojný, až jsem se chtěla odstěhovat :)
Tento druh literatury není úplně můj šálek čaje, ale novela Květy Legátové se mi dost líbila. Je psaná osobitě, místy jen v náznacích, syrově a bez sentimentality, hodně věcí je potřeba si domyslet. Dovedu si představit, že jiný autor by stejný příběh rozepsal na pětkrát delší rozsah - ovšem otázka je, zda lépe. Působí překvapivě autenticky a věrohodně.
Krásný příběh o tom, že práce a čistý vzduch hojí duši, že láska je rozumové rozhodnutí a že láska je silnější než smrt.
Fascinuje mě, kolik hloubky a citu dokázala autorka vtělit do tak útlé knížečky. To se některým autorům nepodaří, ani když napíšou několikasetstránkový román.
Úzká kniha. Když jsem ji prvně položila do dlaní, myslela jsem si, že to bude další spleť něčeho, co se jen těžko dá nazvat skvělým čtením. Říkala jsem si "jen aby byla napsána nějaká další kniha", ale je to úzké, takže to budu mít hned. Už je to víc než 10 let a já ji četla poněkolikáté. Příběh je situován do válečného období, je to příběh, v němž má hlavní slovo kultura (nářečí, zvyky, tradice), přístup k lidem a láska. Láska, která tiše a pomalu odemykala srdce jedné lékařky k venkovskému muži. Přestože byl příběh zfilmován, již po několikáté bych dala přednost knize.
Četla jsem ihned po skvělých Želarech, které pro mě byly divoká jízda. Tato kniha byla naopak lehoučká a taková jako uklidnující.
Hanule je nesentimentální, syrová, žádná klišé. Celá kniha se nese v podobném duchu, žádné dlouhé prožívání a pitvání tragických událostí, ale jen strohé konstatování. Přesto a možná právě proto je vše plné emocí a citu.
Autorce se podařilo v krátké novele postihnout hluboký příběh, zastihnout atmosféru samoty vesnice i popsat pomalu vznikající nečekanou lásku. Knížka mě vzala za srdce a určitě moc doporučuji k přečtení.
Kraťoučké, ale silné. Musím přiznat, že nadšení u mě propuklo až v půlce, konec je dokonalý. Oceňuji, jak byl propracovaný vývoj vztahů Hanule k Jozovi. Taky se mi líbilo, že se nejednalo o popis historických událostí, jak to často bývá, ale tyto události zůstaly na pozadí a autorka se soustředila na to, jak plynul život. Což mi přijde reálnější. Krásné.
Těžko se ubránit údivu nad tím, jak barvitý příběh je možné vtěsnat do tak málo slov. Jedním slovem epické. Hluboká poklona paní Legátové.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) láska zfilmováno Beskydy rozhlasové zpracování klasická literatura
Autorovy další knížky
2002 | Jozova Hanule |
2001 | Želary |
2003 | Pro každého nebe |
2006 | Nic není tak prosté |
2009 | Návraty do Želar |
Želary jsem neviděla a lákají mě vlastně až nyní, abych mohla porovnat knížku a filmové zpracování. Jozova Hanule je krásný příběh o tom, jak člověk může milovat i toho, kdo na první pohled zdaleka neodpovídá jeho představám ani tělem, ani duchem. Je to příběh o vděčnosti, skromnosti, předsudcích, oproštění se od pohodlí a povrchnosti. Příběh o hledání skutečných lidských hodnot.