Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
Novela Jozova Hanule uzavírá želarský cyklus Květy Legátové, autorky která v roce 2001 vtrhla na českou literární scénu jako meteor. Postavy této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět titíž obyvatelé Želar, které čtenáři znají již z předchozí autorčiny knížky. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, která se v zapadlé horské vesnici ukrývá před nacistickým pronásledováním, a která zde nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému kováři.... celý text
Přidat komentář
Poslouchala jsem jako audio knihu, viděla film Želary. Poslouchala jsem několikrát, abych se nabažila příběhu, hlasu, fantazie, která se v mém nitru objevovala. Poslechla jsem si Osudy Květy Legátové a vrátila se k poslechu Jozovy Hanule, abych si znovu rozvířila fantazii na kopcích Bílých Karpat v oblasti Žítkové. Kniha, film i poslech se staly mou srdeční záležitostí.
Kdysi jsem četla, dnes poslouchala jako Radioknihu na mujrozhlas. Jedna z knih, které zůstanou v mé knihovně až do úplného konce (mého). Víc mi vyhovovalo čtení papírové knihy v tichu našeho bytečku, ale i poslech Radioknihy patřil k velice příjemným chvilkám. Doporučuji!
Poslechnuto na Českém rozhlase. Jímavý příběh lékařky, která se skrývá v zapadlé vesničce před nacisty a provdá se za místního kováře.
Obdivuji autorku, že dovedla na tak málo stránkách vykreslit tak plnohodnotný, nádherný příběh. Obdivuji scénáristu, který z tohoto mála dokázal vykřesat scénář k tak dlouhému a krásnému filmu, přičemž zůstal naprosto věren předloze. Obdivuji Aňu, která Haňuli zahrála takovým geniálním způsobem, že si ji při čtení knihy s klidným svědomím spojuji s hrdinkou a ty dvě mi naprosto splývají v jednu.
Krásná novela, musím se podívat po dalších autorčiných dílech.
Film Želary jsem viděla několikrát, miluju ho.. a knihy jsem se bála tak tenká jak se to tam může celý vejít.. a vešlo se a i něco navíc.. tolik citu a něhy a všeho. Perfektní
Knížku jsem četla před delší dobou, když jsem chtěla porovnat knížku s filmem. Teď jsem si chtěla přečíst nějakou málo stránkovou knížku a tak jsem si oživila tento smutný příběh. Dojemné válečné vzpomínky.
90%
Něžnost jako vlastnost je součástí citového bohatství člověka a nemusí se vůbec projevit. Citový projev je ve skutečnosti překonávání bariér. Jozova něžnost byla tak přirozená jako krevní oběh. Zvykla jsem si na to snadno a rychle, takže kdyby přestal být něžný a stal se například jen slušný, cítila bych se jako spráskaný pes.
________________________________________________________________________________
Ke všemu je třeba nadání. I ke štěstí.
________________________________________________________________________________
V bezčasí posledního setkání jsem si uvědomila ojedinělost našeho svazku Uvědomila jsem si též, že jsem zde v těchto horách, v krajině divů, prožila svůj osobní zázrak.
___________________________________________________________________________________
V knize se vypráví o mladé doktorce, která se v zapadlé horské vesnici Želary ukrývá před nacisty a stane se ženou prostého vesnického muže, do kterého se postupně zamiluje.
To byl tak krásný příběh! Skutečně mě chytil za srdce. Autorka vypráví nesmírně poutavě, citlivě, ale zároveň s humorem. Jednotlivé postavy jsou tady opravdu úžasně popsány, úplně jsem je před sebou viděla. Na konci jsem si pobrečela.
Vřele doporučuji, ke knížce se určitě budu vracet. Skvělý je i film.
Útlounká novela s širokým obsahem. Velice se mi líbil autorčin styl plný nevšedních slovních vyjádření, který umocňoval hloubku příběhu. Knížka se čte sama, děj mě okamžitě zaujal, pohltil. Příběh lékařky, která se utíká skrýt před okupanty do zapadlé horské vesničky. Střet dvou odlišných světů, povah, hodnot. Silné, syrové, dojemné, smutné... krásná kniha.
Mám moc ráda film Želary a nyní jsem si konečně přečetla knihu, která je ještě lepší! Některé pasáže jsou téměř doslovně převedeny na plátno a jiné jsou ve filmu ztvárněny zcela jinak nebo úplně chybí. Velmi se mi líbila sebeironie hlavní hrdinky, její vnitřní monology a realistické vykreslení jejího charakteru. Působila na mě jako žena z masa a kostí. :-) Popis citu mezi ní a Jozou patří mezi nejkrásnější, jaký jsem kdy četla.
Kniha, která každého chytne za srdíčko. Příběh se odehrává během druhé světové války na horské samotě. Mladá lékařka musí opustit město a skrýt se před okupanty. Útočiště najde v chalupě zemitého Jozy a po počáteční nedůvěře se mezi nimi vytváří nejprve přátelský, později milostný vztah. Eliška - Hana poznává tvrdý život v tomto Bohem zapomenutém kraji, kde lidé dokážou být navzájem milí i krutí, stejně jako příroda kolem nich. Tento baladický milostný příběh o vztahu dvou zcela odlišných lidí stojí za přečtení.
Konečně jsem si udělala chvilku času a stálo to za to.... malá kniha rozsahem, velká obsahem, nádherné vylíčení citů a i dalších postav, spousta pěkných myšlenek, paní Legátová má neobyčejný talent na malém prostoru vyjádřit neskutečně mnoho....film je někdy báječné médium, ale je to interpretace, a někdy si věci potřebujete vstřebat po svém, a tady to u mě tedy platilo na 100%....
Moje srdová záležitost.. Přečteno už poněkolikáté a stejně pokaždé mě tento příběh dojme... Děkuji za něj!
Film Želary je velice povedený, jsem ráda, že jsem se seznámila i s jeho předlohou. Kolik toho můžete prožít a vstřebat z tak útlé knihy! Velice vydařené! Doporučuji.
Jedním slovem - magická. Tato kniha opravdu má v sobě neskutečné kouzlo, i když je tak maličká. Má rozhodně co nabídnout a potěší nejednu duši čtenářskou.
Příběh má přidanou hodnotu, je neotřelý a dojemný.
A podotýkám, že film jsem neviděla, takže můj názor je zcela neovlivněn.
Na začátku jsem se bál, že děj bude velmi zkrácený, urychlený, oproštěný od jakýchkoliv emocí. Vždyť ta kniha je tak tenká. Nemohl jsem se však více mýlit! Kniha vás prostě vtáhne. Ten přerod vztahu Elišky/Hanule k Jozovi od "musím s tebou být" po "jsi mým světem", je tak neuvěřitelně hezky a citlivě napsán. Prostředí malé vesničky Želary a životy jejich obyvatel, to všechno tam je. Není potřeba víc dodávat. Dobrá práce paní Legátová.
Film Želary je jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Když jsem ho viděla poprvé, bulela jsem jako želva a i při dalších zhlédnutí nejde zastavit slzy. Konečně jsem se dostala i ke knížce. Je škoda, že je to pouze krátká novela a ne klasický román, nicméně i tak jsem ráda, že jsem ji přečetla. Moc se mi líbil postupně vyvíjející se vztah mezi Hanulkou a Jozou. Bylo to takové něžné. Prostředí Želar a místní lidé nejdou nepřirůst k srdci. Moc doporučuji film i knihu.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) láska zfilmováno Beskydy rozhlasové zpracování klasická literaturaAutorovy další knížky
2002 | Jozova Hanule |
2001 | Želary |
2003 | Pro každého nebe |
2006 | Nic není tak prosté |
2009 | Návraty do Želar |
Krásná a smutná zároveň. Prostá a bohatá. Na pár stránkách tolik emocí! Dokonale popsaná proměna Hanulky.
Věřím, že tahle kniha umí leckomu přirůst k srdci.