Jsem Vincent a nebojím se
Enne Koens
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501776/bmid_jsem-vincent-a-nebojim-se-PTB-501776.png
5
53
53
Dojemný portrét osamělého chlapce, pro něhož se šikana ve škole stala běžnou záležitostí. Škola znamená pro Vincenta přežívání: nikdy neví, jakou katastrofu kdy může očekávat, proto je lepší být připraven. Vincent tak zná zpaměti svou oblíbenou příručku pro přežití. Navíc u sebe pořád nosí krabičku poslední záchrany. Jenže to nejhorší se právě chystá: škola v přírodě. Zbývá sedm dní na přípravu. Ale pak přijde do třídy nová dívka, jmenuje se Jas a všechno se začne měnit…... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , MeanderOriginální název:
Ik ben Vincent en ik ben niet bang, 2017
více info...
Přidat komentář
Tohle bylo velmi bolavé čtení o osamělosti a hlavně o šikaně.
Hlavního hrdinu, který četl knihu o přežití tolikrát, že už ji znal nazpaměť, jsem si okamžitě zamilovala a všechno prožívala intenzivně s ním.
Kniha otevírá velmi důležité téma a dovedu si představit , že by se mohla číst a probírat ve školách, protože se podobné věci stále dějí.
Oproti spoustě jiných, tento příběh naštěstí končí dobře.
Určitě doporučuji všem!
(SPOILER) Moc hezká knížka se smutným tématem šikany, o které hlavní hrdina nechce mluvit, protože se stydí. Nejvíce mi bylo Vincenta líto ve chvíli, kdy měl pocit, že je s ním opravdu něco v nepořádku. Je to knížka pro děti, takže má šťastný konec. Pokud hledáte tématicky podobnou knihu doporučuji českou knížku To kvůli mně... se máma zlobí. Ta je také výborná.
Tohle je nádhera. Knížka je určena pro děti, ale líbila se mi i jako dospělé. Spousta témat pro děti důležitých a hodně i pro jejich rodiče aby jim rozuměli. DOPORUČUJI
Myšlenkové pochody Vincenta, jak stále přemýšlel nad tím, proč se mu toto děje a v čem je jiný oproti spolužákům, bylo velice bolavé čtení. Ale to samozřejmě není nic proti tomu, co musí zažívat samo dítě, které je šikaně vystaveno. Myslím si, že by si tuto knihu měli přečíst děti, jejich rodiče i učitelé, a potom o ní hodně mluvit. Protože i kdyby pouze jedno jediné dítě bylo díky této knize ušetřeno takovému zážitku, tak to za to stojí. Každému takovému malému Vincentovi přeji kamarádku Jasmínu.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Výborná knižka pre middle-grade čitateľov, ktorá má čo ponúknuť aj starším ročníkom. Citlivo zachytená téma šikany podčiarkuje skvelý, chytľavý autorkin štýl.
Palce hore za nádherný dizaj celej knihy!
No, potěš Pánbu. Strašně moc bych chtěla říct, že u nás by se to ve školách stát nemohlo, a věřit tomu. Ale taky mohlo. Některé děti dokážou být opravdu zlé, snad ani neví proč. Některé děti dokážou být neočekávaně statečné. Někteří rodiče jsou slepí. Vicentova situace je o to horší, že rodiče ho pošlou k psychoterapeutovi, který má zázračně vyresit všechny problémy, místo aby s ním prostě mluvili, tak, aby se on nebál mluvit s nimi.
Vím, že všichni nemohou být cílevědomí, sebevědomí, ale chtěla bych, aby si každé dítě mohlo s důvěrou říct Já jsem já. A nebojím se. A tahle knížka k tomu přispívá.
Super příběh o Vincentovi, jeho tajemství a léčivé síle přátelství. Čtivé, děsivé i dojemné.
Vincent je jedenáctiletý osamělý kluk, který se zajímá o to, jak přežít v přírodě, který má trable ve škole a jemuž dělají společnost pouze imaginární hříbě, brouček, veverka a červík. Když přijde do třídy nová spolužačka Jas, zdá se, že by se všechno mohlo trochu napravit, ale opravdu to tak bude?
Knížka mi hodně připomíná Klub divných dětí od Petry Soukupové, neboť jejím hlavním mottem je to, že normálnost neexistuje.
Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐
Jsem Vincent a nebojím se
Kniha mě zase po delší době vrátila k poslechu Red Hot Chili Peppers, takže už jen za to jsem jí vděčná. Ale obecně musím přiznat, že tohle těžké téma uchopila nizozemská autorka velmi netradičně a mně se její přístup moc líbil. Pravda, s tímhle mám odjakživa problém – nikdy jsem nedokázala pochopit, proč šikanované děti nebo týrané ženy prostě nejdou za svými nejbližšími a nesvěří se, nepožádají o pomoc. Ale asi to vypadá jinak očima člověka, který do toho „spadne“; my z venku to vidíme jednoduše.
Já sama jsem se během dlouhých let svých studií nikdy se šikanou nepotkala, ale mám hned několik dospělých přátel, kteří tuhle zkušenost udělali, takže jim určitě knihu doporučím, ráda bych znala jejich názor.
Každopádně za mě velká poklona autorce, Vincentovi i Jas!
P.S. Jen si nejsem jistá, co bych jako rodič řekla „placené starší ségře“. Chtělo to čas, ostrý řez nebyl žádoucí? Zajímal by mě názor nějakého dětského psychologa.