Jsme přece sestry
Anne Gesthuysen
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/191819/bmid_jsme-prece-sestry-e6T-191819.jpg
4
117
117
Tři sestry, tři životy, tři lásky — a portrét celého století. Anne Gesthuysenová napsala strhující knihu o svých úchvatných pratetách, které se dohromady dožily 282 let. Katty, Paula a Gertruda se setkávají na Gertrudiných stých narozeninách. Chtějí plánovat budoucnost, ale nejdříve si musí vyjasnit minulost. Gertruda má stále dobrý zrak, ale neslyší — nebo spíš nechce slyšet. Paula už skoro nevidí, ale vždycky svým sestrám ráda propůjčí sluch. A čtyřiaosmdesátiletá Katty, benjamínek rodiny, chce při každé příležitosti slavit — tak jako dřív, když bývala specialistkou na PR, přestože se to tak tehdy ještě nejmenovalo. Všechny tři se vyznačují stejnou umíněností i smyslem pro humor a všechny tři trpí vrozenými problémy oběhového systému, které si samy léčí příliš silnou kávou a dobrou kořalkou — dokonce i teď, na Tellemannově dvoře, plném dávných vzpomínek. Anne Gesthuysenová zaujatě proplétá současnost s minulostí, její kniha je ohňostrojem příběhů, na jejichž pozadí se odehrává celé dvacáté století.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
Wir sind doch Schwestern, 2013
více info...
Přidat komentář
Musím se přiznat, že ze začátku knihy jsem se nemohl pořádně začít do děje. Autorce se i přesto v tomto románu povedlo dobře popsat celý dlouhý život tří sester, žijících v Dolním Porýní a to počínaje 1. světovou válkou přes krizi v třicátých letech, 2. sv. válku až do současné doby, kdy se všechny tři sestry scházejí na oslavě 100. narozenin nejstarší z nich Gertrudy. Při této příležitosti vzpomínají na celý svůj mnohdy nelehký život. Každá z nich má jiné povahové rysy i názory, proto se neustále dohadují a hašteří ale nakonec se přece jen usmiřují, protože "jsou přece sestry".
Mě se na tomto románu nejvíce líbilo vykreslení situace a života v meziválečném Německu i včetně popsání politické situace před 2. sv. válkou i po ní. Stařenky se všechny tři dožily i přes své mnohé zdravotní neduhy úctihodného věku. Zmínil bych i vkusnou úpravu obálky knihy. Autorce bych pouze vytkl až příliš rozvláčné popisování příprav oslavy 100. narozenin nejstarší ze sester. Celkově bych její román ohodnotil 4*
Inu, docela pěkný příběh. Ač reálný popis života tří sester, přesto autorka nechává prostor pro čtenářovu vlastní mysl, chcete li - fantazii. A to mám ráda. Když si s účastníky děje mohu povídat, domnívat se a odhadovat, a knižní postavy se tak nenásilně stávají součástí mého blízkého okolí, rodiny. Při čtení jsem nezažívala iritující momenty, jaksi jsem se přenesla i přes válečné období (to totiž dnes, jak zjišťuji, musí být nezbytně zmíněno, aby kniha vůbec mohla přijít mezi čtenáře). Povinnosti naštěstí učiněno zadost jen nízkým procentem.
Kniha mi vyvolala množství pocitů a zamýšlení mezi čtením. Obdivuji entuziasmus tří letitých žen. Jejich pragmatismus, víru a naději. Žádné pofňukávání. Jak příkladné!
Skvěle napsané, jako ze života: však také tenhle román totiž zobrazuje skutečný život tří sester, které si prožily skoro celé minulé století. Výchozím bodem pro vyprávění jsou sté narozeniny nejstarší z nich (*8.5.1895). Sice se hodně skáče v čase zejména mezi první a druhou světovou válkou a mezi osudy každé ze sester, ale vše je přehledně uvedeno v každé kapitole a čtivý styl nenechá čtenáře tápat, naopak se to puzzle tak akorát svižně skládá do celkového obrazu.
Překvapilo mne, že každá ze sester si do vysokého věku (100, 98, 84) uchovala nějaké dost závažné tajemství, protože i mezi sestrami byly značné názorové rozpory (nebo to bylo také naopak, někdy ten nesoulad vznikl právě kvůli neznalosti celé pravdy...). Autorka výtečně vyobrazila svět svých pratet (zejména Dolní Porýní, práce v hospodářství, za války, poválečná politika včetně Adenauera) a ukázala, že skutečnost někdy žádná fabulace nepřekoná.
Kniha se mi ze začátku jevila jako moc rozepsaná skoro nudná, ale asi to byla moje netrpělivost rychle přejít do akce. Vydržela jsem tempo psané knihy a jsem vděčná, že je. Moc krásně popsaný osud, život sester.
Na začátku si mne knížka příliš nezískala, až jsem ji málem odložila. Ale to by byla velká škoda! Pak jsem se začetla a celý příběh mne zaujal i pobídl k zamyšlení. Na příběhu tří sester v požehnaném věku si uvědomujeme, jak moc si stále, ať chceme či nechceme, neseme s sebou na cestě životem svou minulost, jak moc nás ovlivní běh dějin, jakou velkou roli hraje to, kde, v které době a do jaké rodiny jsme se narodili. Knížku doporučuji.
Dlouho jsem se nemohla začíst, ale nakonec mě příběh vtáhl do děje a byla jsem zvědavá jak všechno dopadne. Konečně knížka kde je opravdový konec a člověk nemusí spekulovat jak to bylo dál :-)
Každopádně mě překvapilo, že byla kniha napsná podle skutečného základu, to jsem netušila až do konce.
A další můj kostlivec:-) další knížka, u které mi chyběl komentář...
Na druhou stranu musím říci, že hodnotit knížky s časovým odstupem má taky něco do sebe... Člověk je nucen zahloubat v mysli a zavzpomínat, jaký vlastně dojem na něj knížka udělala a někdy jsem svými vzpomínkami a pocity opravdu překvapená...
Příběh Jsme přece sestry čekal na mé přečtení poměrně dlouhý čas... Knížku jsem měla půjčenou právě od své sestry a stále dostávaly přednost jiné tituly... No a v jednu podzimní sobotu přišla její chvíle... Opravdu si to velmi dobře pamatuji, zůstala jsem tehdy doma sama, nic jsem nemusela a tak jsem se pustila do čtení a krásně si to užívala... Zpočátku jsem byla příběhem opravdu nadšená, trio sester a jejich vtip a nadhled mě úplně okouzlil... Jenže postupem času, jak stránky přibývaly, tak nadšení pomalu ubývalo, mizelo, čtení vázlo a nakonec vše splasklo jako bublina a zbylo jen zklamání... Po slibném začátku jsem zkrátka čekala něco víc a ne jen zcela obyčejný příběh, kterých je deset do tuctu... Nicméně času stráveného s touto knížkou nelituji, mám splněno, pokochala jsem se nádhernou obálkou a s díky jí vrátila tam, kam patří...
Jedno se musí autorce přiznat,postavit příběh na pratetách a jejich tak nějak skutečných životních osudech,to chce odvahu.Kniha není rozhodně strhující(těch přes 130 000 prodaných výtisků dost dobře nechápu),ale přečíst se dá.Na druhou stranu,nebýt Čtenářské výzvy pro tento rok,tak taky váhám nad jejím dočtením.40%.
ako vidim, nie som jedina, co knihu nedocitala. nejde o to, ze by sa citala zle, ale osudy sestier su take akesi rovnomerne nezazivne, alebo mozno nezazivne podane, chyba asi gradacia, alebo aspon hlbsi ponor do psychiky, neviem. nebodujem.
Kniha o životě tří sester - nyní starých dam - vyprávěná retrospektivně, žádná červená knihovna, byť se lehce čte. Velmi výstižný je komentář od Lidky níže, díky za něj :-)-
Knihu jsem četla už před nějakým časem, tak asi nejsem schopna napsat komentář, jaký bych napsala, kdybych ji dočetla včera. Tak jsem si pročetla komentáře a ten od Lidky, je asi takový, jaký bych napsala i já, takže se pod něj podepisuji.
Jen dodám, že obálka je naprosto úžasná!!!
Román se mi líbil, četl se dobře. Skvělá psychologie postav. Je to krásná a poutavá
rodinná sága. Doporučuji.
Knižku jsem měla od kamarádky půjčenou už pár měsíců. Nějak se mi do ní nechtělo,... Ale pak jsem se začetla a opravdu ZAČETLA. Moc se mi líbilo prolínání vzpomínek a současnosti.
Někdy v životě rozhodnou maličkosti, někdy je to běh dějin, co nás ovlivní, nasměřuje.
....jednoznačně silný příběh....
Mám moc ráda sesterské příběhy, sama mám dvě sestry zhruba stejně věkově rozdílné jako je tomu v tomhle románu. A takovéhle rozsáhlé výpravné příběhy mě baví. :)
Nezaujala... spíš odradila.
Hodnocení citlivých žen vám řeknou, že ta kniha je plná citu a lásky k rodinným poutům.... ale z toho, co jsem zatím četla já, cítím pouze řevnivost, nespokojenost se svými životy, příliš velký věkový rozestup.
Hlavní roli má jedna nespokojená bába ( ano, je to ta nejstarší, které se v podstatě nic moc nedělo, přesto má pocit, že utrpěla největší ztráty) a proplítá se to s urputnou snahou sester ji násilně celý život přimět, aby taková nebyla.
Neustálé přechody mezi minulostí a vzpomínkách ve sto letech na "párty" mi maže vnímání, kde že se to vlastně v tom ději nacházím.
Životní osudy jsou hm jaksi.... typické, plné běžných problémů a popravdě mne kniha o umírajících ženách velmi ... znervozňuje. Normálně jsem měla na chvíli pocit, že mi je taky sto let a nic už na světě nemá cenu...což by kniha asi ve čtenáři vyvolávat neměla.
Nechápu ty mega reklamy a popravdě už budu asi vždy vysoce recenzované knihy obcházet obloukem.
Nějak tak vše přehnaně doporučované je pak o ničem.
Jsme přece sestry
Historie jedné rodiny, osobnosti a osudy tří sester odehrávající se v Německu v průběhu pestrého, v mnoha ohledech převratného 20.st. Ségrušky vzpomínají na minulost, s níž není snadné se vyrovnat, ovlivňuje je prožité. Knížka není nejoptimističtější, bude se líbit hlavně starším ženám. Nevím, jestli se ty mladší budou chtít do seniorek vcítit (jedna skoro neslyší, druhá nevidí, trpí neduhy a nemocemi, slaví se tam už stoleté narozeniny), no, nevím, za mě teda průměr.