• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Anne Gesthuysen

Jsme přece sestry

„Historie jedné rodiny, osobnosti a osudy tří sester odehrávající se v Německu v průběhu pestrého, v mnoha ohledech převratného 20.st. Ségrušky vzpomínají na minulost, s níž není snadné se vyrovnat, ovlivňuje je prožité. Knížka není nejoptimističtější, bude se líbit hlavně starším ženám. Nevím, jestli se ty mladší budou chtít do seniorek vcítit (jedna skoro neslyší, druhá nevidí, trpí neduhy a nemocemi, slaví se tam už stoleté narozeniny), no, nevím, za mě teda průměr.“... celý text
— Mi--LADA

---

Jsme přece sestry

„působivé, nicméně překombinované, wau efekt se nekonal“
— JancaMia

---

Jsme přece sestry

„Musím se přiznat, že ze začátku knihy jsem se nemohl pořádně začít do děje. Autorce se i přesto v tomto románu povedlo dobře popsat celý dlouhý život tří sester, žijících v Dolním Porýní a to počínaje 1. světovou válkou přes krizi v třicátých letech, 2. sv. válku až do současné doby, kdy se všechny tři sestry scházejí na oslavě 100. narozenin nejstarší z nich Gertrudy. Při této příležitosti vzpomínají na celý svůj mnohdy nelehký život. Každá z nich má jiné povahové rysy i názory, proto se neustále dohadují a hašteří ale nakonec se přece jen usmiřují, protože "jsou přece sestry". Mě se na tomto románu nejvíce líbilo vykreslení situace a života v meziválečném Německu i včetně popsání politické situace před 2. sv. válkou i po ní. Stařenky se všechny tři dožily i přes své mnohé zdravotní neduhy úctihodného věku. Zmínil bych i vkusnou úpravu obálky knihy. Autorce bych pouze vytkl až příliš rozvláčné popisování příprav oslavy 100. narozenin nejstarší ze sester. Celkově bych její román ohodnotil 4*“... celý text
— zdenek118

---

---

Jsme přece sestry

„Inu, docela pěkný příběh. Ač reálný popis života tří sester, přesto autorka nechává prostor pro čtenářovu vlastní mysl, chcete li - fantazii. A to mám ráda. Když si s účastníky děje mohu povídat, domnívat se a odhadovat, a knižní postavy se tak nenásilně stávají součástí mého blízkého okolí, rodiny. Při čtení jsem nezažívala iritující momenty, jaksi jsem se přenesla i přes válečné období (to totiž dnes, jak zjišťuji, musí být nezbytně zmíněno, aby kniha vůbec mohla přijít mezi čtenáře). Povinnosti naštěstí učiněno zadost jen nízkým procentem. Kniha mi vyvolala množství pocitů a zamýšlení mezi čtením. Obdivuji entuziasmus tří letitých žen. Jejich pragmatismus, víru a naději. Žádné pofňukávání. Jak příkladné!“... celý text
— ferdada

---

Georgette píše otci

„moc se mi líbilo, zejména ta předválečná linka; přečteno na jeden zátah ;-)“
— babicka_amalka