Mi--LADA komentáře u knih
Převyprávění 1.série mi udělalo radost. Moderní gotické prvky, nadsázka, sarkastické výroky, pozoruhodná osobnost a postoje komplikované a pubertální W. zasloužily zvěčnit na papíře. Drobné úpravy oproti seriálu tu jsou, většina děje se věrně drží předlohy. Začátek knihy je napsán naprosto perfektním a vtipným stylem plným zdařilého černého humoru, zhruba kolem 12. kapitoly svěží styl trochu vázne, je to ale i tak napsáno dobře, chytře a i napínavě i pro diváka, který už zná rozuzlení. Osobně mi trochu vadila nepřístupnost W. ke klukům, hlavně k X., jenže co naplat, taková je zvláštní a originální Wednesday a její podstata. Jsem zvědavá na pokračování a doufám, že si k X. postupně najde cestu i přes své "ochranné" bariéry stejně jako se jí podařily prolomit ledy ke spolubydle a posléze dokonce i přiznané kamarádce! Enid. Ne že by mě W. občas neštvala, naštěstí je taky neskutečně zábavná, charismatická, osobitá a i přes její nedokonalost jí musím mít ráda. Tak moc, že si tento dáreček dokonce dávám do oblíbených. Jako román pro YA rozhodně doporučuju i v knižní podobě, světovou popularitu si tyto témata a poutavé, pro širokou veřejnost přístupné zpracování rozhodně zaslouží.
Amatérský pokus o detektivní příběh. Nic jsem se nedozvěděla, nebavilo mi to, jen se tu fádně fetuje, krade a v tomto prostředí vyrůstají děti. Na vině není téma, ale styl. Povrchní, ploché, bez řádné psychologie postav, neumělecké, bohužel nemůžu kladně hodnotit, i když příběhy z tohoto prostředí mi většinou přijdou zajímavé, tady je vypovídací hodnota minimální, o umělecké stránce ani nemluvě. Nedočteno jako celek, po čase už jen zběžně přeskákáno na konec, tohle byl omyl. Omlouvám se tvůrci N.P. za tuto kritiku, snad to jinému čtenáři sedne víc. Obálka se mi líbí, odpovídá chmurnému světu lidí na okraji společnosti.
Působivá detektivka z velice krutého prostředí (prostituce, násilí, drogy), napsané je to čtivě a má to přesvědčivou temnou atmosféru. Kniha, která má napětí a nenudí.
Přečíst se to dalo, akorát takovej ten nevýraznej, nenápaditej příběh, na který časem úplně zapomenete.
Poslouchala jsem před pár měsíci jako audio a docela se mi to líbilo. Zděděný osamocený dům, 20 dolarů v kapse, kocour jako parťák do nepohody, když jde opravdu do tuhého, ďábelský hrob u lesa a občasné návštěvy vzdálenějších sousedek... Ještě o stupínek lepší mi přišel Dům tajemných stínů, který se odehrává v minulosti. Časem se snad dostanu ke všem dílům, zatím se zdá, že Coates píše jednoduše a celkem dobře.
Podobné horory mám v oblibě. Romantika, tajemství, pátrání a snesitelně strašidelné domy (umírněné, ne extra děsivé světy). Musela jsem si koupit.
Román mě oslovil. Doporučuju tomu, kdo má rád pohádky s poselstvím a nevadí mu trošku temnější světy.
Začátek slušný, pasáž ve strašidelném hradě, překonáváním strachu, hledání sebevědomí a zodpovědnosti, hledáním síly u konce knihy působivá, nápad se sourozenci dobrý (bratři Strach, Válka, Hladomor a Smrt, sestry Bolest a Nemoc),slušnější nápady by se zde našly, i když úroveň trochu kolísá.
Je to trochu nevyvážené, chvíli kniha o nedokonalé Sněhurce - Sofii působí více dětsky, pak jako už pro starší dívky až ml.ženy. Je to nenáročné, má to své chybky, převládá dobrý dojem. Dávám silnější 3*... nebo proč nedat raději rovnou 4*?
Původně jsem dala pouze 2* a teď po čase zvyšuju, je to tak zvláštně tajuplné, mysteriózní, trochu jiný (fantaskní) svět, na který jsem si musela přivyknout, pohřebiště zapomenutých knih zní už úplně snově, pohádkově. Postupně jsem si během čtení postavy oblíbila. Temnější příběh dokáže být i velmi vtipný, zvláště ve vděčné postavě bývalého bezdomovce a politického vězně Fermína, který je navzdory tomu co prožil nad věcí a vděčný. Má i tragickou i opětovanou lásku, úspěšné a schopné hrdiny i ty méně obdařené, lepší i horší pasáže, některé úseky jsou velmi zdařilé a silné, dojemné i napínavé, příběh se mimo jiné odehrává v knihkupectví, v nakladatelství a nahlédne i do světa úspěšných bohatých obchodníků nebo třeba do klášterní nemocnice (jedna z působivých pasáží). Chápu, proč je kniha oblíbená, ale něco mi na ní nesedlo, snad ta místy divná zvláštnost, trochu depka, něčemu se mi nechtělo věřit (třeba ta slepá dívka zpočátku popisovaná jako charismatická skoro až alfa samice?), no, nevím, no. 2* jsou ovšem trestuhodně málo, tak navyšuju, kniha se mi v knihkupectví dostala náhodně do rukou a musím to fakt trošku přehodnotit.
"Sama doma" coby historická romance mě nijak zvlášť neoslovila. Četla jsem povedenější slaďáky, do kterých jsem se dokázala lépe vžít, tohle mi přišlo studené, odtažité, psychologicky příliš ploší a nezajím.hrdinové, málo děje, ani ta historická doba se tam příliš barevně nepromítla, prostě po všech stránkách nepříliš zajímavě podané. Mám s čím srovnávat a tohle mi přišlo zkrátka jako moc málo.
(Lady Myrtle McQuoidová se vždy cítila být svými nejbližšími opomíjena. Letošní vánoční sezona tak nemůže být výjimkou. Když její hlučná rodina opustí své londýnské sídlo a vydá se na venkov, Myrtle si záhy uvědomí, že na ni zapomněli... A já k anotaci přidávám: Na blízku je naštěstí soused se psem, ovdovělý vévoda, který by měl rád svůj klid, jenže s Myrtle na blízku to tak úplně nejde). Četla jsem už před pár měsíci a pocit z romance je stále stejný, tedy nic moc.
Prequel "Rytíře z Walesu". Další z nenáročných, ale ne vyloženě špatných knih pro ženy, které se odehrávají v daleké historii, tady začátek 11.st., hrdinové jsou: normanský lord a anglická šlechtična. Příběh není výrazný, ale četlo se to pohodlně, na oddech dobré. Milují se tu, válčí se tu a manželé se snaží budovat a udržovat majetek. Christen touží po dětech a oblíbí si nemanželského bastarda, děvčátku dělá chůvu a nehne se od ní na krok, ehm, berme ty historická fakta s rezervou. Christen má bratra, je to bezohledný dáreček, který jí umí život zkomplikovat a zavařit. Je to o trošičku méně zajímavé než nedávno dočtená Vzpurná, 3* si ovšem příběh taky zaslouží, vcelku milé.
Rázná šlechtična Johana utíká v přestrojení za mladíka se svým milovaným bratrem dvojčetem před špatným osudem, který jim nachystala jejich macecha, která zfalšovala otcovu závěť, aby se dědiců zbavila. Takřka celou knihu dívka dokáže válčit, nejdříve hlídají s drsnějším bratrancem hranice (je to doba Tureckých válek, křesťani se brání muslimským nájezdům, dozvíme se i něco z historie intrikami a nevděkem zkoušeného Polska, které zachránilo Vídeň a díky tomu i celou Evropu). Asi do poloviny knížky mi příběh nějak zvlášť nebavil, některé odstavce jsem přeskočila, pak mi to chytlo víc a dočetla jsem poctivě a se zvědavostí, jak se vše zakončí. Macecha byla nelítostná a hamižná, ale zato kromě dramat z válečného tažení dodávala příběhu chytlavou zápletku. Nakonec to nebylo tak špatné a jsem vcelku spokojená, na průměrné hodnocení to stačí. Zajímavost: Román napsali společně němečtí manželé, i když v českém vydání je autorkou pouze Lorentzová, viz. náhled na obálku.
Historická detektivka, pátrání po vrahovi své sestry, hrdinka váhá, zda nemůže jít o upíra. Jednoduché čtení od jednoduché autorky s nelogickým chováním některých postav, místy s dobrou atmosférou. Drogy tady užívá mladičká nezkušená hrdinka a s doporučením od dospělých! Bacha na léky i s předpisem od nezodpovědného doktora, i dnes může snadno vzniknout závislost, takže vítám tuto antidrogovou edukaci. Ne vždy si za závislost může její oběť. Za to dávám hvězdu navíc. Četlo se to snadno a chvilkami na mě dýchla romantická atmosféra dávných časů. Nechybí ani přátelství, láska.
Opět velmi pomalé tempo a vlastně žádný děj, hrdinové s prapodivnými postoji a myšlenkami, svojí naivitou až hloupostí mi po druhé polovině už vyloženě štvali. Oba neustále a naprosto nesmyslně furt dokola řeší, jestli by mrtvému nevadilo, že 4 roky po jeho smrti si jeho manželka začne něco s jeho bratrancem (prý by to byla zrada-eh?). :) Aby nakonec najednou zjistili, že příbuzní jsou za novej svazek rádi a uvědomili si, že první muž by svatbu určitě schvaloval a ještě s úsměvem nad jejich nelogickým tápáním přikývnul, měl je přece oba rád. Malárie do příběhu vnesla alespoň maličký dramatický prvek. Hodnotím 1-2 hvězdami.
Zatím nejlepší ze série o Bridgertonovic rodině, kterou jsem četla. Popelka má nejlepší děj a četla se nejrychlejším tempem. Srovnávám s nedočteným 1.dílem (novinové články), 6.dílem (Nečekaná láska-příběh vdovy a bratrance z manž.strany s malárií) a s prequelem Falešná manželka (série Rokesby-jak se lépe situovanému šlechtici s amnézií vnutila ve válečných časech žena v úzkých). Do dalších dílů se už asi nepustím, Popelka byla asi výjimkou. Tempo je na mě moc pomalé a nudné.
Za mě poměrně nuda, spíše jsem se příběhem prokousávala, než že by mi příjemně plynul. Dočetla jsem po několika odkládání. Některé romance se autorce povedly víc.
Lepší průměr, mezi 3-4 hvězdami, nejvíc se mi líbil začátek, necelá první třetina románu, která splnila očekávání od historické romance pro ženy. Bezstarostnost romantické dívky z dobře situované rodiny, která tráví na dlouhé roky poslední idylické léto na rodném panství, zažívá první a zároveň životní lásku a žije si jako v bavlnce, dokud nepřijde válka a další potíže spojené s měnícími se pořádky a novou dobou. Do života se jí hrozně montuje rodina, hlavně matka, a tehdejší očekávání vyšší třídy, přesto nerozumím, proč s nepříliš milovaným válečným invalidou vstoupila do manželství. Některé předsudky a společenské pořádky se mění s dobou a později nastává moment, kdy získávají moc i jiné skupiny obyvatel, šlechtou dříve odsuzovaní podnikatelé a zbohatlíci. Se svou láskou se v čase opakovaně příležitostně potkává a zase se jejich cesty díky okolnostem rozcházejí, některé roky autorka přeskakuje. I díky postoji Clarissy jí to v životě úplně nevychází, nechá se sebou orat, nezdála se mi moc silná, některé věci mohla udělat jinak, pak už mi knížka přišla tročku odbyté a urychlená a povrchní linka mi už tolik netáhla. Věrohodnost (?) nechám stranou.
Víc mi bavil seriál, na němž spolupracoval autor a doladil některé nedostatky. Téma zajímavé, pobavilo, i když k teorii o alternativních realitách a paralelních světech zůstávám skeptická.
Námět je vhodný k zamyšlení nad tím, zda si člověk kdysi zvolil správnou životní cestu a zda se má trápit přemítáním nad tím, co by se možná přihodilo, kdyby se tenkrát v dávné minulosti rozhodl jinak. Chybná rozhodnutí bezesporu existují, o tom žádná, některá člověku zničí život. Některá mu naopak umožnila založit si dobrou rodinu a vykašlat se na budování kariéry na úkor všeho ostatního. Někteří lidé bohužel vůbec nemají na výběr, žádné rozhodnutí mu život nemůže znatelně vylepšit. Někdy by zase stačilo jen mít trochu víc štěstí a do cesty mu přihodit pár lepších náhod. Podle mého je třeba život dožít tak jak je, jsem zastáncem přirozenosti. Zvláště pokud v životě člověka funguje alespoň něco (třeba láskyplný vztah plný porozumění a OK vztahy v rodině), může být člověk spokojený. Naopak umělé zásahy lidí do přirozeného řádu věcí vede k chaosu, což tenhle námět dobře ukazuje.
Až na šťastný konec poněkud depresivní příběh. Snaží se patřit ke kvalitativně lepším románkům pro ženy z nakladatelství Ikar. Úplně sympatická mi knížka nebyla, při čtení na mě padala nepříjemná melancholie (čarodějnické procesy, otrokářství, drogy, atd.), takže dávám 2 hvězdy.
Nechybí láska k mužům i rodině, špatní i dobří partneři, silné ženy, nenahraditelné přátelství, je hezké, když se umí lidi spojit a pomáhají si navzájem. Velký prostor tu má vztah k milované práci (šití). Jehla tu je nástroj pro přežití, slouží i k malování, vyprávění příběhů, prostě jakákoli poctivá dovednost a talent vždy byly mocnou zbraní, je skvělé ovládat nějaké řemeslo, mít dobrý postoj k práci a něco užitečného umět. Je dobré si to zvláště v dnešní době připomínat.
Z románku se vyklubalo nečekané drama o dvou nejhloupějších až mentálně retardovaných hrdinkách, o kterých jsem kdy četla. Tyto politováníhodné osoby s dlouhým vedením a zanedbanou výchovou vše pochopí špatně, neorientují se ve společnosti ani v nejzákladnějších věcech, které jim musí druzí polopaticky vysvětlovat a které potřebují od druhých chránit, vodit za ruku, neboť páchají jednu trapárnu, hloupost, ostudu a skandál za druhým. I to se někdy stává, problém je, když se podobný deficit skloubí ještě s arogancí, nepokorou a nenasytností s nekonečným množstvím požadavků, které za ně musí řešit lidi na vyšší společenské i intelektuální úrovni. Stejnou měrou mě iritovaly i rozesmutňovaly svojí nesvéprávností a nebýt toto červená knihovna, tato finančně negramotná rodina by zákonitě musela skončit zesměšněná a ve vězení pro dlužníky, tak to chodí ve skutečném životě, který slabším nic neodpouští. Dávám 2 hvězdy pouze za to, že autorka ukázala na chyby některých nezkušených dívek a beru tyto dívky jako odstrašující případ, jak se nechovat (třeba předčasné závěry o někom, koho jsem špatně pochopila, na nešvary jako například: pokud ti někdo podá prst, neutrhni mu celou ruku apod.). Celá rodina byla příšerná. I přesto si ale nezasloužili, aby si na ně zasednul ten posměvačný psycho hejsek se psem ("ctihodný" pan Pucklechurch) a za jejich nepřehlédnutelné nedostatky je šikanoval. Naopak atraktivní hrabě z Derryhillu musí být snem bezprizorních děvčat, svojí roli permanentního, obětavého zachránce hrál uspokojivě.
Vlastně mi, opravdu bez nadsázky, té zoufalé rodiny (včetně rodičů a dalších mimoňů) bylo někdy až líto. Abych je jen nehaněla, byla mi sympatická snaha ubohé Penelope pečovat o zvířata, ze kterých se navíc mohla radovat i se jimi utěšovat. Alespoň to, protože k lidem se chovala bezohledně (např. nevděk nebo postoj k tanečníkům, kterým slíbila tanec a pak je společensky znemožnila odmítnutím a ignorací).
Do dalšího dílu, pokud bude vydán, se už opravdu nechystám.
Tato poslední romance mě zklamala. Série Čekanky je dobrá, akorát poslední díl působí odbytě nebo se prostě jenom nepovedl. Děj skoro žádný, vztah těch dvou na mě působil nepřesvědčivě a navíc jsem se nudila. Natálie asi koukala, co se za kamarádku vyklubalo z její společnice, v dílku její postoj k Hannah není rozvedený, jen že jí musel ze zklamání utěšit jiný muž, než s kterým doposud počítala. Nejpovrchnější a nejméně rozvinuté dílko z těch dosavadních pěti a to po všech stránkách.